Zeď
Marinne kráčela zasmušile po ulici. Vedle ní šel její přítel. Už déle než půlhodinu spolu nepromluvili ani slovo. Nevěděla, co na to říct. Paul chtěl jít do války, aby hájil svůj národ a svou zem. Marinne nechtěla, aby tam chodil, měla ho ráda a přirozeně se bála, že o něj přijde. Paul neměl pro Marinne pochopení a neustále jí vyčítal, že na něj není hrdá. Jen se drželi za ruku a kráčeli spolu ulicemi. Slunce jim svítilo do ztrápených tváří a ani jeden neměl chuť začít nějakou konverzaci. Zbýval jim poslední týden spolu.
- "Pojďme na kafe," nadhodila Marinne.
- "Nemám na něj chuť," odvětil Paul a dál se koukal nepřítomně před sebe. Marinninu ruku držel čím dál tím méně pevným stiskem.
- "Co by sis přál?" zeptala se Marinne se slzami v krku.
- "Aby sis vážila mého rozhodnutí," pravil Paul a jeho tvář se ani nehla.
Marinne už napjatou situaci nevydržela a sedla si na lavičku vedle chodníku. Pustila Paulovu ruku a zapálila si cigaretu. Zhluboka se nadechla a zadívala se na šumící moře.
Na modrou klidnou hladinu, která tyhle problémy vůbec nemůže chápat. Až doteď měla pozornost natolik soustředěnou na konverzaci, že si nevšimla krvavě červeného slunce, které na obzoru zapadalo do moře. Bylo to překrásné. Chvilku tak setrvala a vstřebávala účinky tabáku. Když se podívala vedle sebe, aby zjistila, proč vedle ní Paul nesedí, zjistila, že stojí opodál. Upíral pohled na vzdálený kotouč. Jak ho tak Marinne pozorovala, uvědomovala si, že přestože se oba dva dívají na stejné slunce, žijí v rozdílných světech. Nevěděl o tom, že ho pozoruje. Užíval si sluneční paprsky, které mu dopadaly na tvář. Ticho, které se mezi nimi celé odpoledne vyskytovalo, přerušilo auto, které se postavilo do Marinnina výhledu. Z očí jí začaly téct slzy. Slunce na obzoru zapadlo a Marinne dohořela v ruce cigareta. Potáhla si z ní jen jednou. Každý se vrátil domů po svém.
Kráčela domů ulicemi a pozorovala tváře lidí, vnímala to, že každý měl jiný nos než ona. Každý měl jinou chůzi než ona. Každý se tvářil jinak. Bylo jí smutno. Připadala si na světě tak sama. Milovala svět, ale lidé jí byli stále záhadou. Oči měla stále zalité slzami, jak kráčela ulicí. Měla pocit, že na ní všichni zírají a nemají pochopení pro to, že svého přítele neobdivuje. Měla chuť křičet a v dálce uviděla zeď do své zahrady. Rozeběhla se k ní a v zahradě si lehla na zem. Zabořila hlavu do trávy a začala křičet ze všech sil. Nikdo jí neslyšel a nikdo ji ani neviděl, protože se schovávala za zdí.
Pak se znenáhlu podívala na zeď a rozčílila se. Vzala do ruky co největší kámen a začala kamennou zeď rozbíjet. Věděla, že by ji mohla obejít branou, ale nebyl by to pro ní ten samý pocit. Několik hodin do zdí vší silou mlátila. Vzala si na to i kladivo, které stálo opřené o zeď opodál. Po několika hodinách se jí to nakonec podařilo. Zeď se s rámusem prolomila a Marinne mohla prolézt na druhou stranu.
Za zdí seděl Paul a usmíval se.
"Fear builds walls." (Pink Floyd)
Barbora Kubantová
Královský den se stylem, aneb opravdu už to nemůže být horší?
~Jeden den ze studentského života v Amsterdamu – následující text je plný nadsázek, nicméně všechny události se v tomto pořadí opravdu udály během jednoho dne
Barbora Kubantová
Hrůzná cesta Flixbusem
“Kdy letíš?” “V kolik ti to letí?” “Veze tě někdo na letiště?” Máme radost, že po dlouhé době slyšíme češtinu a s úsměvem na tváři nasedáme do autobusu. To ještě nevíme, že jsme si měly úsměv raději šetřit na naši noční projížďku.
Barbora Kubantová
Cestování za studiem do Brna
To se takhle jednou rozhodnete, že ačkoliv jste Pražák jak Brno, chtěli byste studovat někde jinde než v Praze.
Barbora Kubantová
Maska
Muž byl vysoký. Hodně vysoký. Vyšší než většina lidí, které si dokážete představit. Ruce měl svalnaté a celé potetované.
Barbora Kubantová
Cestopis z Motola
Tak jo. Zase jsem se rozhodla napsat fejeton, i když to možná fejeton ani nebude, protože fejetony mi prý nejdou. Tak jsem se rozhodla napsat text, který vás pobaví.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
Prodej, tři pozemků o celkové rozloze 8709 m2 ve Vratimově
Vratimov, okres Ostrava-město
2 133 705 Kč
- Počet článků 58
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 757x
Nemám ráda kritiku umění. Může ho tvořit každý už jen tím, jak žije. A proto se při čtení mých řádků zastavte a v klidu si dejte šálek kávy. Sedněte si na nějaké příjemné vyhřáté místo. Přestaňte soudit a pouze vnímejte atmosféru.