Ta nám to dala – Češi očima Welšanky

Lektorka angličtiny Gwyneth Jones(ová) trefně sepsala, jak na ní působí Češi a Česko. Je v tom humor, ale i reflexe, které my sami většinou nejsme schopni.

Gwyneth pochází z Walesu a učí angličtinu. Nejdřív v Japonsku, kde začala o svém pobytu psát blog. Komentovat Japonce jí evidentně bavilo. Do Česka přijela v roce 2011, to jí bylo 25, a také tady své pocity začala svěřovat blogu http://thepraguething.wordpress.com. Drží se ve střízlivě humorné rovině, občas to jsou dlouho tradované klišé (Češi a pivo), někdy je v tom jemný šťouchanec, jako třeba v otázce rasismu. Letos v létě Gwyneth odjela do své rodné Británie a své dojmy shrnula do 33 bodového návěstidla pro budoucí návštěvníky Česka. Vtipné čtení, které si dovolím okomentovat  vážně i nevážně.  

1. Češi mají dobré pivo – komentář: nemáme námitky, naopak, pýříme se.
2. Pivo má hodně druhů – další lichotka, Gwyneth si možná nevšimla, že v Británii mají taky hodně piv, a to ještě nebyla v Belgii.
3. Na otázku Jak se máš? se odpovídá negativně, pozitivní odpověď se nenosí – asi to tak bude, zvlášť letos vládne v českých zemích hodně blbá nálada.
4. Pojmy jako komunismus a kapitalismus nejsou tak jednoznačné, někteří lidé komunismus oplakávají – co říci tady? nic než s trochou studu přiznat, že to tak je.
5. Přehlídka Gay Pride je mohutná, ale čeští studenti jsou vždycky vedle, když se ukáže, že někdo je gay – docela výstižné, na povrchu rozverná otevřenost, uvnitř stále předsudky.
6. Hodně Pražanů na víkendy utíká z města na chalupu – yes, chalupaření, kterému jsme se naučili v době komunismu, přežívá, a teď v době recese a blbé nálady možná ještě sílí.
7. Češi víc než kdo jiný jezdí pod stan, chodí na výšlapy do přírody, na lyže atd. – blízkost k přírodě nezapřeme, hlavně, když si sebou můžeme vzít gáblík, ano, dnes to má i své ekonomické opodstatnění.
8. Česká kuchyně je těžká a mastná, zdravější potraviny aby lupou hledal – další pravda, kterou nechceme slyšet, italské podniky sice přibývají, ale většina hospod a restaurací servíruje pokrmy jako za socialismu, někdy žbrbláme, ale vždycky to sníme, a tak kuchaři vaří dál postaru, začarovaný kruh.
9. V poledne se najíte už za 3 libry – z ceny jídla a piva jsou cizinci vždycky paf, jenže ty dumpingové ceny v hospodách asi trochu souvisí s kvalitou…
10. V restauraci si každý automaticky sedá sám, když se ptáte po číšníkovi (aby vás usadil), považují vás za mimozemšťana – malá kulturní odlišnost, v Británii je rozdíl mezi hospodou a restaurací, kde se ke stolům uvádí, tady je přechod mezi hospodou a restaurací pozvolný, to už musí být nóbl restaurace, aby vás uvedli ke stolu.
11. Normální je začít pít pivo před jedenáctou dopoledne – je to ještě horší, někteří pánové si ráno dávají jedno u autobusové zastávky a jeden, kterého znám, se v zimě s oblibou ptá, jestli je to      pivečko pěkně vychlazený.
12. I ti nejzlotřilejší teenageři pouštějí staré lidi v MHD sednout, a staříci se většinou brání – ano, jsou i takoví teenageři a staříci, ale všichni rozhodně ne. Nedivím se, že to Welšanku zaujalo,      v Británii totiž v tomto ohledu panuje rovnost: právo sedět má každý, starý i mladý, sedadla se uvolňují naprosto výjimečně.
13. Stále se nosí buranské sestřihy nahoře nakrátko a vzadu dlouhé – co k tomu dodat, nosilo se to už za socialismu, v 90. letech se z toho stal oblíbený sestřih tzv. podnikatelů a vidíte to i dnes. Možná za to může obliba Jardy Jágra v mladších letech.
14. Psi jsou všude – bohužel, a s nimi exkrementy. Kolikrát se kvůli nim člověk rozčílil, a šlápl do nich!
15. Prakticky každý den je v Praze nějaká akce, stánky s jídlem a pitím – oslavuje se kde co, tak trochu samoúčelně, a funguje to taky jako jedna z pastí na turisty.
16. Velké skupiny turistů jsou otravné – obecná globální pravda, teď jde jen o to, jestli ukážeme na Němce, Angličany… nebo Rusy?  
17. Na vánoce lidé pěstují ve vanách živé kapry, zabíjejí je až těsně před večeří – ochránci práv zvířat to nemohou vystát. Ale všude je něco…
18. O Vánocích naděluje Ježíšek, začátkem prosince Mikuláš, kterého doprovází čert a běda, když dítě zlobí a neřekne básničku – místo Ježíška to ve světě odbývají Santa Klausové a jim podobní, ale čerty, pravda, nemají. Povrchní pohled zvenčí strašení čertem často považuje za      hrozný zločin na dětech.   
19. O velikonocích muži bijí ženy klacky a ženy jim za to dávají vejce – zahraniční návštěvníky i genderisty tento starý starobylý český rituál nepřestává provokovat. Nevysvětlíte jim to, protože to nepochopí. Britský list Independent o tom dokonce kdysi napsal jako o jednom z projevů diskriminace žen!
20. Když jedete tramvají 10 minut od centra, začínáte mít potíže domluvit se anglicky, což je celkem sympatické – to neplatí jen o Praze, podobné je to i jinde v Evropě. Na tom, že v cizím      prostředí bez znalosti jazyka se někdy dozvíte daleko víc, něco je.
21.  A beer a day keeps the doctor away (každý den aspoň jedno pivko a budete zdrávi), těžké maso musejí Češi zapíjet pivem a nakonec Becherovkou – narážka na přísloví An apple a day keeps the doctor away. Tradice dát si po obědě pár kousků a zazdít to Becherovkou v některých dělnických profesích sice přežívá, ale pomalu mizí. I v konzervativním Česku se víc konzumuje víno, voda, dokonce i jiné věci.
22. Pivo je stále za babku, jídlo a pivo je za hranicemi ČR výrazně dražší – jedna z našich pořád ještě předností, snad na vzdory novým vládám a vydrží.
23. Tradiční vymezení mužských a ženských rolí je pořád silné, ženy chodí na tříletou mateřskou a muži vykonávají fyzickou nebo jinou práci – už to není takové, jaké to bývalo, emancipace a rovnoprávnost se hlásí o slovo, ale oproti déle emancipované a zrovnoprávněné Británii to není      pořád nic. Tam žena dokáže mnoho, i když vařit pořádně neumí.
24. Česká televize je k popukání, hlavně staré anglické dabované filmy nebo česká Superstar – známá věc, český dabing musí působit na Brity, zvyklé na originální hlasy, dost komicky a možná nejen to. Čech by měl zas možná problém s anglickou televizí, hlavně nekonečnými přiblblými sitcomy.
25. Po Karlově mostě můžete chodit každý večer a vždycky se tam něco děje – jo, jsou tam turisti, kteří se dají obrat (dobrovolně i nedobrovolně), tak se pořád něco děje.
26. Člověk se může stokrát dívat na Pražský a vždycky je to úžasná podívaná – cizinci se rádi dojímají. Dokonce i někteří z našinců při pohledu na Hradčana za soumraku zamáčkne slzu.
27. Češi jsou škudliví, na dovolenou si sebou berou jídlo, ale přesto nikdo z mých českých studentů neukradl v hotelu ručník – rozpor, který stále platí, i když jídla už nevozíme tolik a dnešní mladí jsou vychovanější, než jsme byli my. Dnes mají jiné mouchy.  
28. Nezačínejte mluvit o Romech (cikánech), jinak si vyslechnete přehršle rasistických narážek (v 80% případů), ale to neznamená, že všichni Češi jsou rasisti – tady máme problém. Možná si to nepřiznáme, ale rasismus v nás je a mnozí se tím netají. V Británii je to naprosté tabu. Ne že by tam nebyli rasisté, ale veřejně se neprojevují, tedy s výjimkou chuligánů na fotbale. Je to dáno i historicky, soužití Britů s barevnými je daleko delší než u nás. Moje babička viděla černocha na vlastní oči poprvé v 70. letech na brigádě v JZD a bezelstně to komentovala slovy: Voni ty čerňoši jsou takový  hodný, jako děti, ale dělat neuměj. A prasata to jsou…
29. Totálně potetovaný muž sežene dost hlasů, aby kandidoval na prezidenta – šok, to by se v tradicionalistické Anglii stát nemohlo. U nás to vypovídá jednak o kvalitě dalších kandidátů, jednak je takový „exces“ docela sympatický. Už 100 let nemáme monarchii, tak si to můžeme dovolit.
30. Frčí politicky nekorektní vtipy – legrace z menšin nebo postižených je u nás běžná, i když s globalizací se politická korektnost do našeho života vkrádá také. V Británii je jí zase až moc. Před několika lety zakázali ve školkách písničku Baa, baa, black sheep o černé ovci, aby se černé děti necítily méněcenně. Tady platí jediné: všeho moc škodí, a to na obou stranách.
31. Češi nemají moc národní hrdosti – nesouhlas, při hokejových turnajích jsou všichni hrdí až moc! Jinak je nám to ale fuk. Často se stává, že prokoukneme až po delším pobytu v zahraničí. Británie je  velká země s velkou minulostí, rozlohou a mnoha vyhranými bitvami včetně druhé světové a falklandské. Sounáležitost s korunou je jaksi daná. Bez ohledu na to mají být na co hrdi.
32. V Česku se neslaví Halloween, ale 30. dubna upalují čarodějnice – vskutku objevné pozorování. Halloween a jiné zkomercializované americké svátky už se začínají slavit i tady a pohanské čarodějnice zase přišly do módy.
33. V Praze výborně funguje doprava – vcelku se dá souhlasit, i když časté uzavírky tratí a tunel Blanka nám dávají pěkně zabrat. Co vy na to, Pražáci?