"Pijte hodně horké vody," radí Číňané

Pro dnešek pár novinek týkající zdejších nemocnic, prohlídek a někdy trochu svérázného přístupu místních.

Někdy před dvěma týdny nám škola poslala upozornění s tím, že pokud se chceme nechat očkovat proti covidu, tak máme dát vědět do 9:00 ráno. Poslali to v sobotu někdy kolem 8. ráno a já se ten den vzbudila po desáté. Ne, že bych o něco přišla, ale celé to moc nedávalo smysl. V pátek odpoledne jsme měli pracovní schůzi a nic neřekli. Druhý den jsme najednou měli jen hodinu času se zapsat. Z celého osazenstva plus mínus 40 učitelů se ve skupinách přihlásilo pouze 5 z nás, většina odpověděla, že ne. Možná se někdo ale přihlásil soukromě, aby to ostatní neviděli, těžko říct. Samozřejmě to byli cizinci, kteří se zeptali, o které očkování se jedná a jestli nemá škola více informací. Přidala se jenom jedna Číňanka, kterou by to prý také zajímalo, zbytek byl zticha. Škola nevěděla vůbec nic. Jen to, že očkovat se začne někdy v únoru.

Škola nás všechny zdarma objednala na kompletní zdravotní prohlídku, která proběhne koncem příštího týdne. Zahrnuje to nejen vedení a učitele, ale také vychovatele, kuchaře, údržbáře, uklízečky… prostě všechny, kdo se po škole pohybují. Máme tady ještě několik koček, ale o těch nic neříkali. Pro Číňany je to určitě fajn, protože si většinou všechno v nemocnici musí platit sami. My cizinci máme dobré pojištění, ale i tak se očekává, že se také zúčastníme. Není to ale povinné. Vzhledem k tomu,  že je to letos poprvé za celé tři roky a několik mých bývalých kolegů teď na jiných školách hlásí, že jim také naplánovali prohlídku, tak myslím, že to bude v reakci na proběhnuvší pandemii. Cizinci zase samozřejmě milion otázek a problémů. Jsme prostě děsní. :-) Hlavně holky odmítly gynekologii s tím, že raději dodají výsledky od svých lékařů. Když jsem před deseti lety poprvé navštívila čínskou nemocnici, řekla jsem si, že gynekologie a zubař, to jsou dvě místa, kam nevkročím ani za nic. A co myslíte… Byla jsem tam. Několikrát. Buď budete půl roku trpět a nevědět, co s vámi je, než se dostanete domů ke svému lékaři, a nebo si prostě zajdete v Číně. Ne vždy to byly dobré zážitky,  ale přežila jsem to. A to jsem ještě neměla pojištění z práce, takže jsem si nemohla dovolit zahraniční kliniky. No, nikdy neříkej nikdy. Pár mých zážitků najdete tady: https://krumpalova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=744455

Ve větších nemocnicích se na gynekologické vyšetření většinou chodí do mrňavé tmavé místnosti, kde sedí jedna až dvě paní. Byla jsem dvakrát, na jiných místech, ale bylo to jako přes kopírák. Paní studené jako psí čumák, dávaly strohé pokyny a nic jiného je nezajímalo. Rozhodně to nebyl zážitek, na kterých bych ráda vzpomínala. Za studií jsem byla u zubaře dvakrát. Jednou ve velké nemocnici, kde v dlouhém sále bylo snad sedm křesel, kolem kterých se kupili lidé. Takže vám každý viděl do pusy, neměli jste žádné soukromí. Jak tam bylo hodně lidí, tak sestřičky nestíhaly. Když jsem si měla odplivnout, zvednul se mi žaludek, protože v míse byla krev a něco dalšího od předešlého pacienta. Podruhé už jsem byla na soukromé čínské klinice. Tam mě chtěli zase natáhnout, takže jsem si nechala dát jen prozatimní vložku a počkala si domů na svého zubaře. V posledním týdnu jsem byla u zubaře už počtvrté, protože mi natekla pusa u jednoho z moudráků, mám tam nepříjemnou infekci. Dlouho jsem vypadala, jako kdybych si do pusy strčila celou housku. Doktor-šéf byl velice schopný a asi si u něj ten zub i potom nechám vytáhnout. Doktorka ale byla neschopná, řezala mi do dásně, do tváře pěkně dlouho a kromě bolesti mi to nic nedalo. I ty vložky mi po chvíli samy vypadly. Takže rozhodně záleží, na koho narazíte. Zatím jsem tam za čištění nechala 300 RMB, protože dentista není součástí mého pojištění.

Čínskou specialitou je ale rada: “Pij víc horké vody!” (????) Tohle je mantra, kterou se studenti čínského jazyka v Číně naučí v prvních týdnech. Ať už máte rýmu, bolest hlavy, průjem nebo je vám jakkoliv jinak na nic, Číňan vám vždy starostlivě připomene, abyste pili hodně horké vody. Jako kdyby to byl blahodárný lék na všechny obtíže světa. Když jsme si z toho dělali srandu, moc pochopení se nám nedostalo, natož aby se Číňan zasmál. Kamarád Číňan neudělal test, tak jsme ho utěšovali a na závěr doporučili, aby pil víc horké vody. Podobně, když se kamarádka rozešla s přítelem, když se jiná nemohla rozhodnout, kam se přestěhovat… Měli byste vidět jejich výrazy! Jenom jeden, už trochu kosmopolitní kamarád Číňan, to pochopil jako srandu. Ostatní to raději přešli bez komentáře. Body nám to nepřidalo, ale o přátele jsme také nepřišli, protože čínská přátelství jsou často účelová a nebudou si to kazit kvůli jedné větě. A nebo nám to odpustili, jakože jsme cizinci a nevíme, co povídáme. No, my se bavili.

Musím se ale přiznat, že už dlouhé roky piju horkou vodu denně. Někdy ani nemám chuť na nějaký čaj a horká voda mě naprosto uspokojí. A to někdy i v létě. To je něco, nad čímž mnozí mí přátelé kroutí hlavou. Ani doma u rodičů se mi to nepodařilo moc zpropagovat. A přitom je to tak zdravé! :-)