V Šanghaji žiji s přestávkou už 10 let a život tady mě nepřestává bavit, i když občas si musím odletět odpočnout domů. Slova, která mě napadají, jsou kosmopolitní, rušná, bezpečná, otevřená, elegantní, moderní, kreativní, zelená.
Server travelchannel.com (1) v roce 2019 umístil Šanghaj na třetí místo v žebříčku nejlidnatějších měst na světě, hned za Delhi a Tokyem. Počet obyvatel se ovšem na různých stránkách liší. Wikipedie čerpá ze Statistického věstníku Šanghajského národního hospodářského a sociálního rozvoje (2), který v roce 2019 napočítal něco přes 24 000 000 obyvatel. Když se mě tady zeptají, kolik obyvatel má Česká republika, často žasnou, jak malinká moje země musí být.
Kosmopolitní. V roce 2010 jsem nastoupila na Šanghajskou sportovní univerzitu, která se nachází ve čtvrti Yangpu. Tahle městská část je moje nejoblíbenější, protože je tam hned několik rozlehlých parků, ulice nejsou tak rušné, starou zástavbu doplňují moderní nákupní centra a život tam plyne v trochu pomalejším rytmu. Před deseti lety se tam pohybovala jen hrstka cizinců a místní si na nás často ukazovali, protože pro některé z nich to bylo vůbec poprvé, co spatřili cizince. Situace se samozřejmě naprosto změnila. Nyní pracuji v části zvané Huinan. Je to vlastně taková vesnice, která se pomalu rozvíjí. Pár ulic za naší školou jsou už jen pole a chátrající malé domky. I tohle je Šanghaj. Pozemky jsou tady relativně levné, takže se sem přesunula spousta společností a mezinárodních škol, i cizinců tady tak pracuje celkem dost. Městské centrum je opravdový Babylon. Potkáte tady cizince ze všech koutů světa. Smartshanghai loni na svých stránkách zveřejnil data týkající se cizinců pobývajících v Šanghaji (3). Ke květnu to mělo být celkem 163 363 cizinců. Nejvíce z nich pocházela z Asie, poté to byli Němci, Britové, Kanaďané, Američané, Australané a Francouzi. Kolik Čechů v současné době žije v Šanghaji vůbec netuším. V naší online skupině Čechů a Slováklů žijících v Šanghaji je aktuálně 496 členů, z toho ale někteří v Šanghaji už nepobývají a spousta dalších ve skupině určitě není.
Rušná. Šanghaj rozhodně není městem, které nikdy nespí. Ponocovat ale umí. Nezáleží na tom, jaký je den v týdnu, protože něco se někde děje každou noc. Ať už jsou to místní noční bary a diskotéky, různé koncerty a vystoupení, tématické večery nebo další akce… Když i tady zavřou, lidé se přesouvají do ulic, kde se servíruje noční hostina v podobě barbeque, smažených nudlí a rýže, teď je například sezóna malých humrů (??). Najíst se tady dá téměř kdykoliv a kdekoliv. V Šanghaji nejste nikdy sami. Najít místo jen pro sebe je kolikrát nesplnitelným úkolem, protože prostě všude někdo je. Navíc, Číňané jsou velice družní a rádi se shlukují. Zatímco cizinci si často jdou sednout tam, kde nikdo není, Číňané naopak upřednostňují společnost.
Bezpečná. U nás doma v Plzni jsem se večer nikdy necítila nepříjemně, i když rodiče mě samozřejmě neradi viděli samotnou v potemnělých ulicích. V Praze, hlavně kolem centra, už to byla jiná, zejména v posledních letech mám občas nutkání se otáčet a dávat pozor, co se děje v mém okolí. Šanghajské ulice v noci většinou zejí prázdnotou, moc lidí tady nepotkáte. Není vůbec nezvyklé, že uvidíte slečnu, jak sama křižuje i ulice, do kterých veřejné osvětlení už nedosáhne. Na každém rohu jsou kamery, člověk se tady jen tak neschová. Samozřejmě se i tady dějí různé věci, ale Šanghaj rozhodně patří mezi nejbezpečnější města na světě.
Otevřená. V době předvirové nebylo vůbec těžké se do Šanghaje dostat a opravdu tady potkáte lidi různé barvy pleti, vyznání, smýšlení, stylu. Můžete tady vyjít do ulic v kostýmu růžového jednorožce a nikoho to moc nepřekvapí. Lidé se samozřejmě podívají, hlavně Číňané jsou zvědaví, někdo si poklepe na čelo, ale přijde mi, že daleko méně než u nás. Můžete tady být kýmkoliv chcete. Třeba i každý den někým jiným. V parcích si lidé tleskají, chodí pozadu nebo i po čtyřech, z každého rohu vyřvává jiná hudba a všichni jsou v pohodě. Čína se navenek snaží budovat naprosto perfektní obraz bez jediné chybičky. Pamatujete si holčičku, která zpívala čínskou národní hymnu na zahájení Olympijských her v Pekingu v roce 2008? O několik týdnů později se zjistilo, že Lin Miaoke pouze otvírala pusu, protože prý nezpívala tak dobře. Skladbu nazpívala úplně jiná slečna, ta ovšem nevypadala tak hezky. Co se týče obyčejných lidí, je to ale úplně jinak. Že neumíte zpívat ani tancovat? Vůbec nevadí, každý se tady může chopit veřejného mikrofonu a nikdo se nebude smát, že zpívá falešně. Pěvecké soutěže jsou tady v šílené oblibě.
Elegantní. I dnes narazíte na místa jako vystřižená ze slavného seriálu The Bund (???) z roku 1980, kterým se proslavil herec Chow Yun Fat. Příběh se odehrává ve 20. letech 20. století. Ženy se vlní v tradičních čínských šatech qipao a v barech tancují s cizinci na západní muziku, v nablýskaných čajovnách se popíjí a za poslechu čínské opery hraje mahjong. Východ a západ se tady prolínají a navzájem doplňují. A tak je to více méně dodnes. Krásné jsou procházky v okolí Bundu, zahrad Yuyuan, Nanjingské ulice nebo ve staré francouzské čtvrti po slavných uličkách Wulumuqi, Taikang, Changle a dalších.
Moderní. Není to jenom o tom, že zde najdete spoustu ultramoderních staveb a mrakodrapů. V roce 2016 se například zpřístupnila Šanghajská věž, která je se svými 632 metry druhou nejvyšší budovou na světě, a pyšní se výtahy, které jsou druhé nejrychlejší na světě. Pro obyvatele města je to hlavně o praktičnosti běžného života. Všechno se zvládne přes telefon: zaplatit účtenku za elektřinu, zaplatit nákup v obchodě, objednat si večeři nebo lístky do kina, zavolat si taxi, koupit si téměř cokoliv odkudkoliv, odpíchnout si příchod a odchod v práci, pronajmout si auto, najít a odemknout si sdílený bicykl… Spousta mých známých se shoduje, že je tady život velice pohodlný a jednoduchý. Spousta aplikací se teď začíná zpřístupňovat i cizincům, nemusíme být už tak závislí na pomoci od čínských přátel.
Kreativní. Tím, že se na jednom místě sejde obrovská spousta lidí různého vzdělání, zvyků, náhledu na život, otevírá to samozřejmě bránu kreativitě a nejrůznějším nápadům. Ne všechno je životaschopného, ale trocha bláznovství je na cestě za pokrokem potřeba.
Zelená. V porovnání se starými fotkami se Šanghaj velice změnila. Stromy, keře a různé květiny jsou vysázené snad všude. Kvetoucí rostliny nejrůznějších barev jsou tu celoročně - odkvetlé se hned nahrazují novými. Městská zeleň je krásně upravená a většina parků v dobré kondici. Ulice se pravidelně uklízí a čistí. Na většině míst parkují sdílená kola a nabíječky na skútry a auta většinou není problém najít, metrem se dá pohodlně dostat téměř kamkoliv… Na druhou stranu, dopravní zácpy jsou velkým problémem, vzduch stále není nejlepší, Číňané dokáží udělat pěkný binec, nad jejich hygienickými návyky zůstává kolikrát rozum stát a třídění odpadků je tady tak trochu svérázné. Ale snaží se a je to vidět.
(1) https://www.travelchannel.com/interests/travels-best/photos/2019s-most-populous-cities-in-the-world
(2) https://web.archive.org/web/20200324022952/http://tjj.sh.gov.cn/html/sjfb/202003/1004509.html
(3) https://www.smartshanghai.com/wire/community/heres-how-many-foreigners-there-are-in-shanghai-and-where-they-are-from
