Jak se jezdí taxíky po Šanghaji

Zatímco doma jsem taxíkem jela jen párkrát v životě, v Šanghaji je to celkem běžná součást našeho života. I když i tady si zejména cizinci musí občas dávat pozor. V současné době ale většinou jezdíme soukromými auty Didi kuaidi.

Během studia jsme po Šanghaji většinou jezdili autobusy či metrem. Taxíkem jenom když se nás do auta nasoukalo víc a nebo když nám cestu někdo proplatil. Před deseti lety nebyl problém naskládat se do auta ve čtyřech či pěti lidech a na sebe si ještě naložit velká zavazadla, která se už nevešla do kufru. Během rodinných poznávacích cest po Číně jsme tak jezdili běžně. Teď už to ve větších městech samozřejmě nejde. Taxíky a soukromá auta začínají na 14 RMB a za každý další kilometr se načítá kolem 2 yuanů. Pokud jedete dál než 10 km, pak je to 3.6 RMB za kilometr. Větší auta si většinou účtují o 2 yuany víc. V noci od 23. hodiny se na spoustě míst základní cena zvedá na 18 RMB.

Hlavně v menších městech jsem v minulosti s taxíky neměla moc dobré zkušenosti. Když jim bylo jasné, že jsme turisti, tak se nás snažili vozit všude možně, vymýšleli si různé důvody proto, abychom jim zaplatili více nebo nás třeba odvezli úplně jinam. Dvakrát se mi stalo, že jsem na druhý den ráno domluvila auto, které nás odveze na nádraží, protože jsme přejížděli do jiného města. Řidič přijel, ale řekl si o daleko více peněz. V Xianu mě tak naštvali, že jsem ta dvě auta odmítla a běhala po ulici, abych našla nový odvoz. Naštěstí jsem narazila na jednoho pána, který si u cesty leštil dodávku, byl ochotný nás všechny odvést a vlak jsme stihli. Jindy býval problém, když jsme v noci uvízli na místě mimo centrum, poslední metro ujelo a nikde nikdo. Na takových místech se často shlukovali taxíkáři s vypnutým taxametrem. Nabízeli odvoz za strašné peníze a chovali se hodně drze. Když potřebujete odvézt někam, kam se to řidiči zrovna nehodí, tak vás nechá hned po nasednutí zase vystoupit, že tam nepojede. A nebo proto, že je to blízko a nedostane za to moc peněz. Jízda taxíkem, zvlášť když jsme se někam potřebovali dostat na čas, pro mě bývala opravdu noční můra. Potom se spustily aplikace s mapami, kde jsem mohla sledovat, jestli jedeme správným směrem, nebo přímo řidiče navést, když tvrdil, že neví.

Jezdit se soukromými řidiči mi většina lidí nedoporučovala s tím, že jsou dražší a není to moc bezpečné, proto jsem se jim raději vyhýbala. Byla jsem překvapená, když někdy koncem roku 2016 manžel zavolal soukromé auto. A před výstupem nezaplatil hotovostí. Potom mi vysvětlil, že je to nová služba, nabízená prostřednictvím všemocné platformy Wechat (??). Aplikace se dá stáhnout samozřejmě i samostatně. V aplikaci si zavoláte auto, dopředu vidíte, kolik vás to bude stát a nakonci zaplatíte přes telefon. Tohle nám hodně usnadnilo život.

Podle oficiálních stránek Didi Kuaidi (????), v roce 2012 vznikly dvě společnosti nabízející (nejen) přepravu osobními automobily v Číně. Do té první, Didi Dache (????), investoval čínský konglomerát Tencent 15 milionů dolarů. Druhou, Kuaidi Dache, napumpoval financemi gigant Alibaba. O tři roky později se obě společnosti spojily do jedné, která se dnes jmenuje Didi Kuaidi. 

Jak to funguje?

Při otevření aplikace se vám tam okamžitě zobrazí moje poloha. Pokud poloha neodpovídá a nebo si přeju nastoupit z jiného místa, dá se adresa jednoduše změnit. Hned pod tím zadám adresu, kam se chci dostat. Mám tam v nabídce automaticky uložená místa, kam jezdím nejčastěji, tak většinou nemusím nic zdlouhavě vypisovat. Potom si vyberu, jakým autem chci jet. Mám zaškrtnutý “express”, to jsou soukromá auta a jsou nejlevnější. Dál je tam taxi, premier a luxe. Premier prý nabízí auta vybavená například dětskými sedačkami a speciálně uzpůsobená pro pasažéry s handikepem a pro doprovod asistenčních psů. Luxe jsou luxusní auta, ale to jsme také ještě nezkoušeli. Po odkliknutí čekám, než se o mě nějaký řidič přihlásí. Hned v té chvíli se mi v aplikaci ukážou všechny důležité informace:

• jak daleko ode mě řidič je
• předpokládaný příjezd řidiče
• poznávací značka
• barva a typ vozidla
• jméno, hodnocení a počet cest daného řidiče
• často bývá i přímo obrázek auta a fotka řidiče

Dál máte dole ještě jednu nabídku:

• zavolat policii jediným stiskem tlačítka
• poslat řidiči zprávu
• zavolat řidiči
• zrušit cestu

Co se mi líbí nejvíc je, že tam vidím mapu, kterou si můžu přiblížit či oddálit. Vidím na ní, kde přesně auto je, jakým jedem směrem a můžu sledovat, jak se ke mně pomalu blíží.

Při nástupu řidič pozdraví a ověři si mou identitu potvrzením posledních čtyř čísel mého telefonního čísla a jede se. Když dorazíme na místo určení, prostě vystoupím a je to. V aplikaci se mi zobrazí, kolik mám zaplatit a opět stačí stisknout tlačítko a je to. Můžu také napsat hodnocení řidiče. Funguje to opravdu jednoduše, aplikace je teď i v angličtině, takže ani cizinci s tím nemívají problémy. 

Aplikace nabízí ještě další služby. Můžete si například zavolat řidiče, který vás odveze vaším autem. Didi nabízí pravidelný odvoz firemním zaměstnancům, dál je tam třeba sdílení kol a elektrokol, zarezervování místa v autobusu, sdílená jízda, při které řidič posbírá více pasažérů, kteří míří stejným směrem, ale nic z toho jsem nikdy nezkoušela.

Ani Didi se však nevyhnula nějakým problémům. V létě roku 2018 zmizela slečna v provincii Zhejiang po tom, co nastoupila do expresního auta jezdící pro tuto společnost. Podle zpráv slečna zvládla poslat několik zpráv svým přátelům, ve kterých prosila o pomoc. Ti se snažili dovolat na zákaznickou linku Didi, a když se jim to nepodařilo, rodiče zavolali policii. Policie našla řidiče až druhý den. Přiznal se, že slečnu znásilnil a poté hodil z útesu. O tři měsíce dříve zmizela po nástupu do auta letuška v provincii Henan, potkal ji podobný osud. Společnost Didi čelila obrovské kritice. Celebrity zveřejňovaly videa, ve kterých si aplikaci smazávali ze svých telefonů. Služba byla na nějakou dobu stažena z nabídky, zástupci firmy se veřejně omluvili a několik z nich bylo odejito. Do aplikace přibylo tlačítko “zavolat policii” a pasažéři dostali možnost svou trasu sdílet až se šesti přáteli. Didi také oznámila, že zaměstná více než 1000 členů komunistické strany, kteří by měli přispět k zlepšení celkové situace ve firmě.

Myslela jsem si, že společnost funguje pouze v Číně, ale dočetla jsem se, že působí v zatím celkem 11 zemích, mezi něž patří například Austrálie, Japonsko, Brazílie, Chile, Mexiko atd.