Čína nezvládá pandemii. Je situace vskutku tak jasná, a nebo se v zákulisí hraje daleko vyšší hra? Jak je možné, že Číňané teď mohou otevřeně kritizovat vládu?
Na první pohled je všechno jasné - Čína prostě nezvládá covidovou epidemii. Tak jednoduché to ale nebude. S vyjímkou počátku se jim celé tři roky dařilo situaci více méně zvládat a s určitými omezeními jsme žili tak nějak normálně. O tom, jak probíhala pandemie v Šanghaji, jsem psala v minulých článcích. Jak to, že to najednou tak tradicky nezvládají? Přišla Delta, potom Omikron. Čínu asi vyděsily zprávy ze světa o tom, jakým tempem se tyto mutace šíří. Prezident Xi Jinping nařídil k viru nulovou toleranci. Vymyšlené to z počátku měli asi hezky, ale asi ani Čína nezvládne hladce takový nápor lidí a testování všech několikrát denně. Podivovala jsem se nad tím, jak je možné, že se nákaza stále šíří, když jsou všichni v Šanghaji pod zámkem a nikam nemůžou. Potom jsem si všimla fotek dlouhých front v sousedstvích, kde lidé čekali na testy. Dvakrát nebo třikrát za den, i v noci. Někteří stáli ve froně i pár hodin. Myslím, že i našimi media proběhlo video, jak se vedení nevydařila sousedská akce k povzbuzení týmového ducha. V určitou hodinu měli všichni z oken svítit telefony a zpívat oslavné písně, na kterých se předem domluvili. Telefony svítily, ale lidé rozhodně nezpívali. Vykřikovali, že mají hlad, že jsou zavření jako ve vězení, že chtějí ven…
Narazili jsme na webovou stránku (již jsem zmiňovala i přidávala odkaz), kde lidé přidávali své prosby a sdíleli svou situaci. Každou vteřinu tam přibývaly příspěvky o tom, jak nemají co jíst, docházejí jim léky, odkládají se jim lékařské zákroky apod. Číst to bylo hodně depresivní. Dlouho jsme se od toho ale nemohli odtrhnout, přišlo nám, že to snad ani nemůže být pravda. Byla.
Záhada Douyinu
Čínskou aplikací téměř na všechno je v současné době ale Douyin ?? (u nás Tiktok). Lidé tam sledují zpravodajství, dokumenty, seriály, recepty, cestopisy, vyměňují si názory, hodnotí produkty atd. Manžel třeba nepoužívá nic jiného. Na Douyinu se učí vařit, kouká, co zrovna dělá maminka, sbírá inspiraci na trénink, sleduje zprávy… Ze začátku se v čínských mezích “správnosti” mohly sdílet téměř jakékoliv příspěvky. Postupem času se ale začaly algoritmy jasně vyhraňovat a lidé se přizpůsobovali. Aplikace vás bude víc propagovat, pokud budete ozpěvovat Čínu. Vydělávali na tom například Číňané v zahraničí, kteří ukazovali, jak se žije v jiné zemi a vždycky jim to vyšlo tak, že Čína je daleko lepší ve všem. Dál třeba cizinci “čínofilové”, kteří Číně ve svých příspěvcích děkovali za možnost tam žít, jiní si zase moc přáli dostat se do tak krásné země… taková videa natáčeli zejména Rusové, Ukrajinci a Afričané. Vedl ale jeden italský pár - syn s maminkou. Maminka v jednom z videí dostala jako dárek čínskou vlajku, někde si jí vyvěsila a pak jí objímala a děkovala Číně. Bohužel nám to přišlo na hlavu a nepustili jsme se do toho, hanbou bych se propadla. Mohli jsme si ale pěkně vydělat, je to škoda. :-)
Douyin vás může vytáhnout na výsluní, ale také z minuty na minutu nenávratně zrušit. Manžel sdílel video o domácím násilí s tím, že je to špatně a společnost má proti tomu bojovat ne to brát jako tradici či normu. Nějaký ten robot si jeho příspěvek vyložil tak, že násilí schvaluje, a tak nám účet s asi 70 000 sledujícími zablokovali. Nikde jsme se nedovolali, prostě máme smůlu. Když se teď pandemická situace v Číně zase zhoršovala, nevyplatilo se ani zveřejňovat videa ze zahraničí, kde už lidé na ulicích chodili bez roušek a sdružovali se třeba na trzích. U takového videa jsme měli záhadně nízkou sledovanost a téměř žádné komentáře. Zatímco videa na jiná témata zveřejněná předtím i potom viděly desetitisíce lidí. Manžela přístup Douyinu hodně namíchl, že je to už jen politický nástroj, a nemá to cenu.
Před dvěma nebo třemi týdny ale přišel na zajímavou věc. Během dne, když k nějakému choulostivějšímu tématu (= co Čína všechno nezvládá a co všechno je špatně) připsal komentář neoslavující Říši středu, komentář se odeslal a na svém zařízení ho viděl. Poté se podíval na stejné video z mého telefonu a jeho komentář tam prostě nebyl. Vyzkoušeli jsme to několikrát a vždy to tak dopadlo. Během dne byl Douyin plný videí, která vyzdvihovala čínské úspěchy na všech frontách a hanila hlavně západ. V noci je situace ale docela jiná. K vidění jsou najednou hodně různorodá videa. V některých lidé zveřejňují telefonní rozhovory, ve kterých se volající dožaduje na policii nebo na hygieně vysvětlení, proč nemají přístup k výsledkům, proč je musí pustit k sobě domů, aby jim to tam vydezinfikovali, proč jejich rodinu bez uvedení důvodů odvedli do centrální karantény, proč musí na testy třikrát denně… videa zobrazující prázdné autobusy brázdící prázdné ulice s podtituly “autobusy duchů”, rozhovory s lidmi, kteří museli pěšky na vlakové nádraží, aby se dostali zpět domů na vesnici. V jednom rozhovoru pán uvedl, že musel ujít s kufrem pěšky vzdálenost asi 55 km. Teď už několik hodin stojí ve frontě na nádraží, obří nádražní hala ale není ani vidět, tak dlouhá fronta to je. Další měli tu smůlu, že jim platnost testu vypršela zrovna, když měli ukázat lístek na vlak. O vteřinu déle a do vlaku je nepustili. Museli opět do fronty na test, na lístek a pak do fronty na vlak. Taková videa střídají například záběry z měst USA, často se objevuje socha Svobody. A co je ze všeho nejzvláštnější? Jsou tam moře komentářů. Od srdce. Bez cenzury. Pod videem z New Yorku jsme si přečetli například: “Takhle vypadá svoboda.” “My jsme tady jako ve vězení a oni si tam užívají. Jedna planeta, ale úplně jiný život.” “Tam bych chtěl být. Nevíte někdo, jak vyřídit vízum?” Jak už jsem zmiňovala minule, obchod s vízy (co nejdelšími) pro Číňany je teď nad míru výdělečný. Čínský humor, který mě strašně baví, se ukazuje i tady. Kolikrát tam třeba narazíte na: “Hele hele, soudruzi! Nekochejte se a alou na testování!” V jednom videu nějaká politička lidem kladla na srdce, že to musí vydržet, že mají za zády velkou republiku, která je nenechá padnout. Jedna slečna na to: “Za mými zády stojící velká republiko, nemohla bys mi pomoct najít práci? Už mi dochází jídlo!” Jiný na to: “Jo, republika za zády, mám pocit, že mě právě skopla až k zemi.” Útržky oficiálních videí, kde se politici vyjadřují k současné situaci, to je teprve zábava. Tisíce trefných komentářů, ostré kritiky… “Oblíbené” jsou teď hlavně sestřihy nejlepších momentů bývalého hrdiny národa, pana Zhong Nanshana (???). Jde o vyhlášeného pneumologa, bývalého prezidenta Čínské lékařské asociace, držitele státního vyznamenání a hlavně, o objevitele viru SARS. Dívala jsem se teď do zahraničních médií, tam jsou zatím stále jen oslavné články, magazín Time ho v roce 2020 zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností světa. Ještě si nevšimli, že mezi obyčejnými lidmi upadl v nemilost. Proč? Ukázalo se, že má podíly hned v několika farmaceutických firmách, které vyrábějí vakcíny, roušky a další. Na pandemii se neskutečně napakoval. Pod jeho videi najdete komentáře typu: “Jediný člověk, který se celé ty tři roky pandemie smál.” “Tenhle dědek je nejvíc vysmátý ze všech, je za vodou.” “Soudruzi, jste připravení na dávku č.4,5,6 atd.? Dědek si ještě potřebuje přivydělat.” Ano, říkají mu “dědek”, zatímco ještě minulý rok to byl velectěný pan Zhong. Rozesmály mě tam třeba minikonverzace:
- “Pán, co zjistil, že se virus přenáší z člověka na člověka.”
- “Vždyť to vím i já, a to nejsem doktor!”
- “No jo, jenže ty jsi si to nechal pro sebe a neoznámil to celému národu! :-D”
- “Kapacita, co nám konečně vysvětlila, jak se mají nosit roušky.”
- “No dyť jo, bych to jinak nosil na zadku.”
- “Nevykecávejte se tady a rychle dolů na testy! :-D”
- “Zajímalo by mě, jestli i dědek chodí na testy třikrát denně.”
- “Víc by mě zajímalo, jestli je vůbec naočkovaný.”
- “Já bych řekl, co si o tom myslím, ale nemůžu. Syn se musí dostat na VŠ.”
Před pár dny čínský internet pobavila dvě videa. V Šanghaji se obnovil provoz MHD. Jenže jak je většina lidí stále pod zámkem (otevřeli jen pár čvrtí, kde žije minimum lidí, například čtvrť Jin Shan - byla jsem tam, je to u moře, od centra hodně daleko, a nic moc tam není). V prázdném metru si reportéři odchytili jednu starší paní a ptali se, jak se cítí po takové době opět v metru (seděla tam sama v celém vagónu). “No, jsem nadšená, po takové době doma. To za celých padesát let nepamatuju, že by mě takhle drželi doma a nemohla bych vyjít ven.” Hned jak načala tu druhou větu, reportér od ní mikrofon odtáhl a kamera se obrátila do prostoru. Video skončilo. Druhé video bylo více méně podobné, jen ještě dodali, že dva měsíce neměli co jíst.
Včera jsem slyšela zprávu o čínské studentce v zahraničí, která na svém twitterovém účtě zkritizovala čínského prezidenta Xi Jinpinga. Nejen že jí účet okamžitě zablokovali, ale sebrali v Číně její rodinu, těm zablokovali také všechno a donutili je veřejně odsoudit svou dceru, která se už nemůže do Číny vrátit.
Nám to asi nepřijde jako nic zvláštního, ale v Číně je tohle obrovský přelom. Když si vezmete, jak cenzurovaný a jasně řízený (viz. příklady z Douyinu) je čínský internet, je prostě k neuvěření, že se něco takového děje. Lidé houfně vyjadřují, co si doopravdy myslí. Dělají si legraci z veřejných činitelů, utahují si z jejich proslovů, říkají, že se jim v Číně žije špatně, a že by raději kamkoliv do zahraničí. Takhle to v Číně nikdy nebylo. Nkdo si to nedovolil. A pokud ano, do několika vteřin to bylo smazáno. O Číně se může mluvit pouze v dobrém, veřejní činitelé oslavovat, o západu se vyjadřovat jedině špatně… Jak je možné, že tato videa nejsou smazána, že je pod nimi volná diskuze a lidé si říkají, co je napadne? My máme teorii, že jde o kroky proti prezidentovi Xi Jinpingovi a jeho vládě, kterou chtějí svrhnout. I proto karanténa trvá tak dlouho a situace je stále špatná. Ano, vyhlásili, že v červnu se rozvolní, ale zároveň když to nezvládali do teď, jak bude takové rozvolňování vypadat? Pod zámkem jsou i jiná města, dokonce i Peking na tom není zrovna dobře. Další kapitolou bude situace na severu Číny. Severovýchodní province jsou pověstné svým tvrdým přístupem a prosakují zprávy, že tam se problémy řeší hodně razantně. Zatýkání, bití, házení zápalných lahví. O městě Tianjin se nemluví. Obyvatelé města na internetu moc příspěvků nedávají, nekomentují. Jsou informace o tom, že je tam situace hodně vážná, měly být i protesty v ulicích. Ale nevíme, známí se nám neozvali. Včera vyšla zpráva představující nového primátora města Tianjin. Pokud by se tam nic nedělo, nevyměnili by hlavního představitele tak z čista jasna. President Xi se snaží posilovat svou pozici, co to jde. Blíží se výroční 20. sjezd strany, který proběhne v říjnu. Buď zvolí současného prezidenta Xi Jinpinga už potřetí, to se zatím nikomu nepovedlo, a nebo ho ještě před říjnem sesadí. On sám nazval sjezd za stěžejní událost pro čínskou politickou scénu. Xi Jinping není pouze prezidentem, má palcem čínskou armádu, je předsedou i Ústřední komise pro internetové záležitosti, Ústřední komise pro zahraniční věci, komise Národní bezpečnosti a dalších. Xi Jinping je novodobým císařem.
