Remoska

6.4.  Večer po práci jsme si zašli na tenis a pak jsme si skákli do bazénu, kde jsme se příjemně zchladili.

Ovšem musím doplnit, že se nám třicetisupňopvá voda zdála poněkud ledová při stávajících téměř čtyřicetistupňovém vzduchu a chvíli nám trvalo se přinutit tam vlézt. Přeplavali jsme si to párkrát sem a tam a šli jsme domů.

Zaparkovali jsme auto a vyjeli výtahem do jedenáctého patra. Odemykám dveře, už se těším do postýlky, když mě z příjemného přemýšlení nad horizontální polohou Marek vyrušil: “Počkej, pojď ještě dolů, úplně jsem na to zapomněl, mám pro tebe překvápko!“ Překvapení se nedá odolat, dokonce ponechalo v pozadí touhu po spánku a tak jedeme zpátky do garáže. Po cestě hádám, co to tak může být. Popravdě mě toho moc nenapadá. Mara se zastavil před terénním autem a ptá se, co tomu říkám. Vtipálek…samozřejmě mu nevěřím, že vyměnil Suzuki Maruti SX4 za teréňáka. I když jsem možná na vteřinku zaváhala… Nakonec, nebylo by to špatné J

Vede mě teda zpátky k našemu autu a už mě to napadá! Vytahuje z kufru krabici! Jupí! Remoska! To není možné! Dorazila! Bude oslava. Já jsem se s remoskou už dávno rozloučila. Tak po dvou a půl měsících jsme se konečně dočkali.

Ale počkat. Něco je divně. Co se to z toho sype? Opatrně krabici vynášíme před dům, ať to nemusím doma uklízet. Pracně tu oblepenou krabici rozděláváme, všude jakýsi bílý prášek…začíná mi svítat. Mamka nám přeci poslala i směsi na chleba. Až jsme krabici rozdělali, nevěřila jsem vlastním očím. Remoska naštěsti přežila. Ale co Inďáci provedli se směsima a kořením, to se mnou málem seklo. Všechny pytlíky rozpárané a nasypané do igeliťáků.  Asi si mysleli, že to jako znovu použijem, když už na to chytali těma svýma, jistě čistýma prackama. Celá remoska byla zaprášená od směsi mouky, provensálského koření a červené papriky…

Co si mysleli? Že pašujeme drogy? To pro ně musel být docela šok, že v těch pytlíkách nebyl heroin, ale obyčejná mouka s kvasnicema. Ach jo. Hlavně, že existuje zákon, kdy balík smí být otevřen pouze v přítomnosti příjemce. Ať žijí zákony. Ale co, hlavně že nám došla nepoškozená remoska! To hned zítra upeču buchtu.