Za ty roky společného soužití bereme s manželem všechny naše babičky jako vlastní. A musím říct, že nám tyhle vitální dámy zpestřují život každý den. A ačkoliv to s nimi není někdy jednoduché a občas je zapotřebí zapojit notnou dávku diplomacie, nedáme na ně dopustit.
Když si mi jedna babička stěžuje, že jí v pětaosmdesáti nenaskakují tak rychle některá slova a musí nad vším dlouho přemýšlet, uklidňuju ji, že mám v osmadvaceti ten samý problém. Sice mi nevěří, ale já opravdu nelžu. Máme toho společného víc, například stejný systém luštění křížovek. Obě začínáme vyplněním tajenky z klíče, pak jde všechno rychleji. Občas někoho oslovíme špatným jménem. A také někdy komolíme slova. V této disciplině přece jen ale zatím vedou babičky.
Když se před týdnem babička svěřila panu doktorovi, že má problémy s antikoncepcí, nevěřil svým vlastním uším. Udiveně a zkoumavě si ji prohlížel. Brzy se však dovtípil, že je zřejmě řeč o inkontinenci. Já byla zase zmatená, když mě babička posílala do logistické kanceláře, protože náš syn špatně mluví. Že v obchodě málem zkolombovala, jsem pochopila rychle. A to, že naše Andulka je energetická, to víme všichni.
Babička, která ráda sleduje v televizi intervívy (rozuměj interview), je rozená ochotnice. Žasnu nad tím, s jakou lehkostí dokáže měnit výpovědi jednotlivých členů rodiny k obrazu svému. A poté, s grácií sobě vlastní, převypráví všem zcela nový příběh, který má s realitou pramálo společného.
Další babička je žena činu. Při úklidu domečku nelení rozřezat nádherný starodávný kredenc na topení. Hlavně že zas něco z toho harampádí ubylo. Rozviklanou almárku vypodloží přehnutou rodinnou fotografií pořízenou v ateliéru před téměř 100 lety. Ale co se musí nechat, ve všem má zavedený perfektní systém a pořádek. Jediné, co ji za poslední dobu vykolejilo, byla ztráta brýlí. Vše se vyřešilo po půl roce neúspěšného hledání, kdy byla pátrací akce úspěšně zakončena a brýle nalezeny hluboko v kompostu. Stačilo pouze vyměnit skla, narovnat obroučky a brýle byly jako nové.
Já osobně nevěřím, že v osmdesáti budu hrát s vnoučaty fotbal na dvorku, chodit s nimi na chůdách a zároveň se pustím do studování španělštiny a nejnovějšího typu mobilu. A proto vzdávám hold všem našim babičkám, máte můj obdiv!
