Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Sto metrů čtverečních

Ležím na sněhobílém prostěradle a všechny kosti mám zlomené. Nesmím se hýbat. Nemohu se ani pohnout. Jsem ovinuta bílým mramorem a povoleno mám jen přemýšlet. Je to vlastně takový danajský dar – nejhorší z nejhorších. Nemoci nic a vědět o tom. Nemoci pohnout ani palcem u nohy a přitom si uvědomovat, že kdysi jsem mohla.

Jen já a pohled do dálky a sto metrů čtverečních jako pozemek nemocniční zahrady. Já a úhel, který mi umožňuje vidět alespoň ten titěrný čtverec. Nakonec je to vlastně docela dobrá pozice. Mohlo by být hůř.

Prohledat a prozkoumat to všechno, co je. Co existuje. Pro mě.

V duchu ohmatat každou rýhu starého dubu, do rudého nosu nasát vůni opadaného listí, zatančit si pod sprškou vichru. Ve snu.

Spočítat všechny kapky rosy na trávě ošlehané prvními mrazíky.

Budu to dělat pečlivě, není kam spěchat. Je to asi miliarda kapek rosy a sto metrů čtverečních. Sto metrů čtverečních jako můj celý, jediný, budoucí život. Vždycky jsem chtěla mít svět na dlani. Mám pocit, že teď jsem tomu docela blízko.

Listí se zmítá v chuchvalcích. Chrlí cákance krve a ohnivé plameny. Srdceryvná melancholie. Podvečerní slunce v záplavě slov. Topí se v mých očích. Milosrdné slzy ho pak nadnášejí jako plavce v Mrtvém moři. A potom vyklouzne jako z rozvodněné řeky. Steče po tváři jako vodopád.

Je mi dobře. Kdo by mohl říci, že se mu slunce rozteklo na lících?

Po ránech z oken stékají slzy. Stejně jako z mých očí, tehdy, když jsem stávala nahoře na kopci a statečně snášela bičování větru. Tváře mi hořely a srdce mi vyklouzlo ze rtů. Když jsem se rozhlédla kolem a široko daleko nebylo nic než my dva. Prostěradlo z jinovatky, peřina z hedvábných javorových lístků. Drak jako obrázek, můžeš ho přibít do těla lípy. Použij kámen. Nasbírám jich na tisíce.

Slunce bude věčné.

Z gramofonu bude donekonečna znít tvůj smích. Až do omrzení.

 

Ale pak přišla zima. Deska v gramofonu se zadrhla. Slyším jen chrčení, které mě děsí ve dne v noci. Zacpávám si uši a prosím, ať to přestane.

Oblékl sis svůj zimní kabát s těmi pěknými knoflíky a beze slova jsi odešel. A spolu s tebou odešlo všechno.

Tak jako tehdy na kopci, s bílou čepicí a pruhovanou šálou, zůstala jsem i teď a tady – sama. Pohromadě mě drží jen nesmyslná směs sádry. Stovky hlasů prosí. Tisíce rukou mě drží, abych žila. Mačkají mě a chvílemi mám pocit, že mě udusí. A přesto jsem sama. A kdyby mě pustily, rozpadnu se.

A srdce ani nemusí být kost, aby bylo, jako všechny zbylé – zlomené.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Kristýna Klímová | středa 10.12.2014 23:40 | karma článku: 9,36 | přečteno: 511x
  • Další články autora

Kristýna Klímová

Podává se Shepherd´s Pie (13)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

16.11.2016 v 13:16 | Karma: 7,87 | Přečteno: 407x | Diskuse| Osobní

Kristýna Klímová

Podává se Shepherd´s Pie (12)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

28.9.2016 v 15:15 | Karma: 13,57 | Přečteno: 401x | Diskuse| Osobní

Kristýna Klímová

Podává se Shepherd´s Pie (11)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

12.9.2016 v 12:35 | Karma: 14,68 | Přečteno: 416x | Diskuse| Osobní

Kristýna Klímová

Podává se Shepherd´s Pie (10)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

10.9.2016 v 23:27 | Karma: 14,15 | Přečteno: 305x | Diskuse| Osobní

Kristýna Klímová

Podává se Shepherd´s Pie (9)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

9.9.2016 v 15:40 | Karma: 12,06 | Přečteno: 288x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Vláda nedodrží Fialovy sliby, bojí se lékaři. Hrozí dalšími protesty

20. května 2024  11:27,  aktualizováno  16:55

Zástupci zdravotnických odborů a lékařů se obávají, že vláda nedodrží sliby, které jim v listopadu...

Opilý muž vrhal po lidech v supermarketu pomeranče, na strážníka hodil botu

20. května 2024  16:51

Pod palbou pomerančů se ocitli zákazníci brněnského supermarketu. Ovocnou spoušť měl na svědomí muž...

Za Třincem havarovalo osm aut, včetně nákladních. Provoz na Slovensko stojí

20. května 2024  16:15,  aktualizováno  16:49

U Bystřice na Frýdecko-Místecku došlo v pondělí odpoledne k hromadné dopravní nehodě. Podle hasičů...

Místo na gymnázia chce resort děti posílat na lycea. Není jich ale dost

20. května 2024  16:49

S poptávkou po všeobecném vzdělání by gymnáziím mohla ulevit lycea. Ministerstvo školství...

Vyhrajte rodinné vstupné do BRuNO family parku
Vyhrajte rodinné vstupné do BRuNO family parku

Jestliže vás trápí proměnlivé jarní počasí, máme pro vás tip, kam vyrazit, když počasí zrovna nepřeje. BRuNO Family Park v Brně se postará o zábavu...

  • Počet článků 40
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 406x
Píšu od té doby, co znám písmenka. Blog jsem si založila ve svých šestnácti letech a články začala psát se stejnou vervou, s jakou mě od toho můj tehdejší přítel zrazoval. Blog však prošel několika proměnami. Když jsem například zjistila, že už je možné články svobodně mazat, zbyla jich tu zhruba jedna pětina.
Ke své nelibosti jsem si uvědomila, že jsem již zřejmě ztratila onu schopnost vymýšlet příběhy. Ten poslední se jmenoval Veverka Terka a napsala jsem ho, když mi bylo osm. Teď je mi dvacet a příběhy si tedy vymýšlet nebudu, nýbrž psát o těch, které prožívám.
Mimo jiné budou hlavně z Irska, ze kterého jsem se vrátila po sedmi měsících a z Anglie, do které se chystám za dva týdny. Snad také o tom, kam mě vítr zavane příště.

Seznam rubrik