Podává se Shepherd´s Pie (10)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

A potom jsem poznala Kiefera. Německy to znamená borovice a taky čelist, anglicky nic. Volali jsme si dlouhé hodiny přes skype a já mu kupodivu rozuměla. Kiefer je Ir, a jak řekla nacionalistická Kay, irští kluci jsou lovely. Žádného jiného neznám, ale můj Kiefer lovely je.

Příjezdu rodičů z Ameriky jsem se děsila jako Locika nůžek. Edwinina odpověď zněla klidně, Tim mě děsil víc. Edwina to nazývala smyslem pro humor, já ignorantstvím a natvrdlostí. Každý ať si tomu říká jak chce.

Devět minut před pátou jsem obdržela e-mail od studentského systému UCAS, který mi hlásil, že mám okamžitě zkontrolovat svou přihlášku. Došlo k jistým aktualizacím. Jisté aktualizace bylo přesně to, co mě zrovna zajímalo. Třesoucími prsty jsem vyťukala své přihlašovací údaje. The University of Stirling has offered you an unconditional place for Psychology. Byla jsem šťastná. Nejšťastnější.

Rodiče přivezl Liam z letiště kolem osmé večer, jen chvilku po tom, co došlo k dalšímu incidentu s Heather. Spustila se ohromná vřava. Nikdo mě ani nepozdravil, došla jsem tedy do kůlny nasbírat dříví a nenápadně kroužila kuchyní jako duch. Sama jsem se jím začala cítit a bála se, že udělám-li něco, čím na sebe upozorním, všechny akorát vyděsím. Edwina se ke mně přihlásila po půlhodinovém předávání darů dětem. Dohodli jsme se, že si o tom všem ještě promluvíme. Dám jim alespoň dva týdny na sehnání nové au-pair, počkám, až bude vhodnější situace. Don´t worry.

Další den mám volno, protože nejdou do práce. Vybalují. Další den jsem tedy jela ke Kieferovi a zůstala tam do soboty. V sobotu jsem měla schůzku s potenciální rodinou.

Paní měla jen jednoho syna. Jordan, kterému je pět let, chodí do školy a je slušně vychován. Rád kreslí. Na hodiny angličtiny chodit nebudeš, ale Jordan never stops talking. S pozdravem, Alan a Bridget.

Sešli jsme se v kavárně a Bridget nedělala nic, než litování mě a napomínání Jordana. Po přehlížení vrtochů svých potomků u předešlé rodiny se mi to zdálo sympatické. Jordan na mě hleděl s jistým odstupem a tvářil se vážně. Po bezproblémovém rozhovoru a dokonce pochvale mé angličtiny jsem se rozhodla přejít na tenký led a opatrně jsem zmínila Kiefera. V napětí jsem očekávala reakci. Bridget se div neroztekla jako šlehačka, kterou lžičkou opatrně vmíchávala do kafe. Zdůrazňovala, že je jí naprosto jedno, jestli budu v době svého volna zůstávat u nich nebo jezdit ke Kieferovi. Dohromady to řekla šestkrát. Pracuje většinou čtyři dny v týdnu a tři má volno. Dopadlo to dobře.

Edwina chtěla pochopitelně vědět, proč jsem se rozhodla odejít. Pečlivě jsem jí vysvětlila vše od Nony, spory s Heather až po izolovanost a tím pádem znemožnění vývoje mé angličtiny. Když jsem si přišla večer pro čaj, hádali se. Tim za mnou přilítl do kuchyně a prskal, že Nona má o děti strach a proto se chová tak, jak se chová. Je to jejich G-R-A-N-D-M-A, hláskoval. Bylo to trapné.

 Edwina připustila jisté zásluhy, ale bez důvěry to zkrátka nefunguje. Chápala mě a mně to bylo líto. Byla ale jediná.

Dalšího dne se šlo jako vždy k Noně. Začalo se přiostřovat. Děda Liam, kdysi milý a kamarádský, na mě hleděl s opovržením, ale raději vůbec. Jedla jsem goujons, které mi Nona vnutila, když vešel Tim.

„Tak co, Nono, pořád vaříš své au-pair?“ Nona neskrývala své potěšení a s úsměvem sklopila oči. „Tak by mě jen zajímalo,“ začal Tim, „zdali-pak budeš mít ve své nové rodině takovéto zacházení?“

Věděla jsem, kam tím míří. Sarkasmus z něj jenom sršel. Nevím, řekla jsem. Asi ano.

„Opravdu?“ podivili se oba a Nona na mě vytřeštila své bledě modré oči „Také ti bude paní Bridget vařit?“

Na to jsem řekla že nevím a je mi to jedno, protože si umím uvařit sama. Tim nás vzal autem zpátky domů. V autě mi Heather řekla, že mám žluté zuby a měla bych si je čistit častěji.

Myla jsem nádobí, když se opět přifařil Tim. Navzdory Edwinině přání nechat vše až na poslední den, protože to tak bude snazší, oznámil všem dětem, že odcházím. Grace to oznamovat nemusel, jelikož už to věděla. Podle svých slov byla sneaky a slyšela nás mluvit o tom s Edwinou. Kroužila kolem nás na bruslích a odposlouchávala.

„Musíš být určitě strašně šťastná, že odcházíš, že? Těšíš se?“ řekl zase Tim a nevkusně se u toho usmíval. Ano, zněla má odpověď. Tim změnil výraz a prohlásil, že to ode mě není moc hezké. Zeptala jsem se ho, jestli by byl radši, kdybych lhala.

Poslední den u Nony, děti šílí. Nona se ke mně pomalinku kolíbá, podívá se mi do očí a říká „You´ll miss them, these amazing children, won´t you?“ Procítěně pokývám hlavou a je mi špatně. Podává se Shepherd´s Pie.

Našli si španělskou au-pair, v pořadí Španělek třetí. Tim mi s nadšením vyprávěl, že úroveň dívčiny rodiny bude nejspíš mimořádná, její otec s nimi totiž hovořil anglicky. Můj otec s nimi mohl hovořit také, jenže Tim rusky ani německy neuměl. Nakonec je to vlastně stejně jedno. Nová au-pair na úrovni u nich stejně nevydržela déle než já.

Seděly jsme v obýváku, Heather se dívala na dívčí seriál a Grace kreslila dinosaury. Pak přilétla Tara na bruslích, bleskově sebrala Heather ovladač a upalovala s ním pryč. Heather za ní zavolala, že jí vymlátí mozek z hlavy. Ta vynalézavost byla působivá. Můj poslední den.