Modrozelená

modrá zelená zelená modrá modrá zelená zelená modrá modrá zelená zelená modrá modrá zelená zelená modrá

Slunce nesvítí

vítr mírný, severozápádní

bezoblačno je a prázdno tady

bez tebe

v letním bezvětří

Napočítala jsem dva tisíce pět set padesát pět

dva dva

je červen

den Dé

dvě labutě

jako ve škole

když se učíme psát

když

připodobňujeme

Tell me, what do you take after your grandpa?

Mám po něm oči a čelo a šlapu si na jazyk a čtu.

Rozšlápnutá beruška

na poplivaném chodníku

pěje své árie

zatímco

hysterické slunce

se snaží

překřičet

samo sebe

Černé tečky bloudí

po bílém poli

terorizujou tkáně

a buňky

jako přezrálé borůvky

jako meruňky

co měly

namále

Jako třesně co

měly smůlu

a tak

prostě

shnily

Jako hříbky a suchohřiby a křemenáče a muchomůrky s pěkným kloboučkem, jako babky, který se nesbíraj, ale stejně jsem je vždy sebrala, protože jsem chtěla mít plný košík

Jako všechny tyhle vzpomínky

napadené

plži

Šedé vlasy padají

po chomáčích

na potem

 zmáčenou zem

K nebi se vzpínají

výpary studu

co ledabyle pronesly

Položte ho třeba sem

Modrozelené lůžko

je pokryto

jahodami

podivných tvarů

Ty bývaj prý nejlepší

Nemám co bych

mohla říct

víc

Nevím

co tě

utiší

Snad jen, že

už bloudím tak dlouho

po nemocnici

a oddělení onkologie

hledám ty výsledky

neúspěšný léčby

všechny ty sračky, chemoterapie

a doufám

že když je zfalšuju

že tě to vrátí zpátky

budem zas koukat na pohádky

sbírat houby

fotit bubliny

chytat žáby

trhat šípky

sledovat mraky a

koupat se

smát se

politice

smažit koblihy

vyrábět nevkusný dřevěný ozdoby

čichat k lepící pistoli

jezdit do krámu

kupovat hromadu salámů

a rumovky

a nanuky

za nafouknutý ceny

 A vsadím se,

že tak

nikdy nevynaleznou

francovku

kterou jsem ti

mazala záda

že nikdy nebudou telefony

a

houkací sanitka

že nebude existovat ta

modrozelená

barva

a že podpálíme všechny

nemocnice

protože už nikdy nebudou

potřeba.