modrá zelená zelená modrá modrá zelená zelená modrá modrá zelená zelená modrá modrá zelená zelená modrá
Slunce nesvítí
vítr mírný, severozápádní
bezoblačno je a prázdno tady
bez tebe
v letním bezvětří
Napočítala jsem dva tisíce pět set padesát pět
dva dva
je červen
den Dé
dvě labutě
jako ve škole
když se učíme psát
když
připodobňujeme
Tell me, what do you take after your grandpa?
Mám po něm oči a čelo a šlapu si na jazyk a čtu.
Rozšlápnutá beruška
na poplivaném chodníku
pěje své árie
zatímco
hysterické slunce
se snaží
překřičet
samo sebe
Černé tečky bloudí
po bílém poli
terorizujou tkáně
a buňky
jako přezrálé borůvky
jako meruňky
co měly
namále
Jako třesně co
měly smůlu
a tak
prostě
shnily
Jako hříbky a suchohřiby a křemenáče a muchomůrky s pěkným kloboučkem, jako babky, který se nesbíraj, ale stejně jsem je vždy sebrala, protože jsem chtěla mít plný košík
Jako všechny tyhle vzpomínky
napadené
plži
Šedé vlasy padají
po chomáčích
na potem
zmáčenou zem
K nebi se vzpínají
výpary studu
co ledabyle pronesly
Položte ho třeba sem
Modrozelené lůžko
je pokryto
jahodami
podivných tvarů
Ty bývaj prý nejlepší
Nemám co bych
mohla říct
víc
Nevím
co tě
utiší
Snad jen, že
už bloudím tak dlouho
po nemocnici
a oddělení onkologie
hledám ty výsledky
neúspěšný léčby
všechny ty sračky, chemoterapie
a doufám
že když je zfalšuju
že tě to vrátí zpátky
budem zas koukat na pohádky
sbírat houby
fotit bubliny
chytat žáby
trhat šípky
sledovat mraky a
koupat se
smát se
politice
smažit koblihy
vyrábět nevkusný dřevěný ozdoby
čichat k lepící pistoli
jezdit do krámu
kupovat hromadu salámů
a rumovky
a nanuky
za nafouknutý ceny
A vsadím se,
že tak
nikdy nevynaleznou
francovku
kterou jsem ti
mazala záda
že nikdy nebudou telefony
a
houkací sanitka
že nebude existovat ta
modrozelená
barva
a že podpálíme všechny
nemocnice
protože už nikdy nebudou
potřeba.
