Podzimní chmury se mně zdařile vyhýbají, ale novoroční depka přichází s pravidelností každý rok ...
Zima po Vánocích je jako knížka bez pointy. V lednu pod náporem slev chcípla vánoční atmosféra. Ulice se zaplnily nazrzlými a uschlými stromky se zbytky dekorací. Po vánočním obžerství jsem měla problém dopnout kalhoty a již tradičně ve slevách byla pouze XS, do kterých bych se nenarvala ani kdybych další dva měsíce držela hladovku. Jako každý rok jsem měla papír plný novoročních předsevzetí. A tak, jako každý rok, i letos jsem doufala, že napřesrok budu hubená, přestanu tolik pít, najdu si lepší práci, nebudu utrácet za kraviny, začnu šetřit a taky se učit další cizí jazyk. V návalu energie jsem zahrnula svou nástěnku motivačními citáty staženými z internetu. Někdy prostě zakopneš, protože tam dole je něco, co potřebuješ najít nebo Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla. To jsem ještě netušila, jak si pobrečím.
Každý den jsem měla diář plný úkolů, které jsem jeden po druhém odškrtávala. Vstávala jsem v šest a chodila spát utahaná jako kotě, až do včerejška.
Byly tři odpoledne, já ještě neobědvala a za dvě hodiny už jsem měla mít sraz s kamarádkou v posilce. Na vyvařování nebyl čas, rozhodla jsem se hodit kuřecí stehno do papiňáku (kuře do papiňáku? proč proboha?) a k tomu udělat dušenou zeleninu. V mezi čase jsem uklízela ledničku a špajsku, abych mohla vyskládat nákup. Byla jsem vysoce organizovaný jedinec, hlavně nepromrhat ani minutu, proto jsem se taky rozhodla, že nebudu čekat až z papiňáku vyjde pára a budu ho moct otevřít, ale že mu trošku pomůžu a páru odpustím.
Nejdřív to šlo lehce a pak se zasekl. Trošku jsem zabrala a najednou papiňák téměř explodoval. Nahromaděná pára a vařící voda vytryskly ven a opařily mně levou polovinu těla. Nejhůř to odnesla levá noha a ruka. Pálilo to jako čert a já brečela bolestí.
Místo do posilovny jsem ubrečená zalezla do postele s mraženou kukuřicí na ruce a mraženým hráškem na stehně. Jako bolestné jsem si objednala pizzu a zalila jí flaškou bílého, už nebylo kam spěchat. Zmuchlala jsem předsevzetí do koše. Být hubená stejnak není v módě, začnu zase napřesrok.
