Nákupní šílenství

Vždycky jsem měla oko na dobré kaufy, zvlášť pak na ty pořízené z internetu putující z druhého konce světa.

Před mnoha a mnoha lety, když mi bylo krásných náct, jsem při letní brigádě natírala barvou milimetry a centimetry do zářezů na pravítkách. Omámená lihem z odstraňování přebytečné černé barvy, jsem si na internetu objednala značkové oblečení. Těžce vydělané tisíce jsem převedla na jakýsi účet a čekala na zásilku. Místo džínů s nápisem Replay, který se měl táhnout přes celý zadek a mikiny s lebkou, mi přišel výborný izolační materiál – noviny. Máma měla čím leštit okna a já měla, no vy víte co. Nakupování po internetu jsem ale nevzdala. 

 

Když už jsem neměla drahé značkové oblečení, rozhodla jsem se být nebesky krásná a převést pozornost od žvejkačky přilepené k rovnátkům a beďaru na čele, k mé kštici, díky které mně bylo přezdíváno ovce. Objednala jsem si sprej na zesvětlení vlasů a představovala si, jak se ze mě stane skandinávsky vyhlížející Gunhilda. Místo toho mi ale vlasy zrezivěly, zkrepatily a já vypadala jak Viktorka, jen si jít večer zavřískat ke splavu. 

 

Ráda bych řekla, že s přibývajícím věkem jsem si tyhle kosmetické vylepšováky odpustila, ale bohužel. Nemá smysl zmiňovat troubu na zapékání umělých nehtů, která přišla z Hong Kongu po třech měsících a zpekla mi ukazováček s prostředníčkem, elektrické kleštičky na řasy, po kterých mi místo dlouhých prohnutých řas zbylo opelichané nic. Nejnovější epilátor za patnáct tisíc taky nebyl zrovna výhra. Místo slibovaného bezbolestného odstranění chloupků metodou intenzivního pulsního světla a hladké pokožky bez chloupků, jsem měla lýtko jak orangutan, vyrážku a celkem bolestivé popáleniny prvního stupně.

 

Jako nadšená kuchařka jsem se zaměřila také na praktické a výhodné nákupy nezbytných doplňků do kuchyně. A tak máme formu na pelmeně, na terase rezavý strojek na domácí těstoviny, odšťavňovač nikdo nepoužil od prvního odšťavňování, protože čistit ho zabere asi tak tři roky prázdnin. Sušička na potraviny se taky příliš neosvědčila. Hovězí maso nakrájené na tenké plátky po týdnu sušení začalo zlehka měnit odér naší kuchyně. Psi slintali pod linkou a dožadovali se koštovačky. Bohužel maso v sušice zplesnivělo a když přišlo vyúčtování za elektriku, zplesnivěl málem i Meba a sušička letěla k popelnicím.

 

Následovala horkovzdušná fritéza. Sice mám dvě elektrické trouby, ale tahle fritéza sedí na lince, zabírá zhruba jen půlmetru pracovního místa, ale prý se v ní smaží zdravě horkým vzduchem. Hrancle jsou z ní hodně křupavé. Naposledy se mi jedna zapíchla do krku a týden mi pak bolelo polykat. Přiznávám, že horkovzdušně smažený sýr se trochu roztekl a přilepil ke stěnám, ale nic, co by nespravilo tesařské dlátko, které jsem sehnala levně v akci na anglické verzi Slevomatu. Sice to trvalo trošku déle a sýr už byl studenější, ale myslím, že pro zdravé vaření se musí trošku nepohodlí obětovat.

 

Jenže zatímco já, kupuju na internetu užitečné věci. Meba si libuje v krámech typu – baterka na solární energii, stodílná sada šroubováků, startovací kabely, které se dají dobít přes úesbéčko a mohla bych pokračovat ve výčtu zbytečností do příštího roku. Za třešničku na Sněžce všech cajků, které zabírají místo u nás doma, považuji elektrickou kytaru, kterou si objednal Meba výhodně a v akci. Takové hezké hobby a blondýna zase remcá. Ona by neremcala, kdyby na ní uměl hrát, to on ale neumí.

Jen se mu líbila ta představa, že by na ní hrál. Původně si ji chtěl pověsit na zeď, ale pod výhrůžkou mého odstěhování zpátky do Čech k mamince, jí přestěhoval do rohu ložnice, kde na ní usedá prach. Psi jí ocasem shodí asi jen třikrát do týdne a já stále doufám, že jednou bude ten pád na zem pro kytaru smrtelný. Zatím s námi spolubydlí tři roky a ven z pouzdýrka se dostala třikrát. Dvakrát jsem jí vyndala tajně já, protože jsem se podle videa na internetu zkoušela naučit hrát Save tonight, ale celkem záhy jsem zjistila, že počínající revma v prstech mi je nedovoluje ohnout do správného úhlu, a že se najdou lepší věci, jak prokrastinovat. Objevila jsem totiž foto studio, se světly a barevnými pozadími, které se dají měnit. Postavím ho vedle kytary a budu si fotit recepty z té horkovzdušné fritézy. Už se těším. Do Velikonoc by prý měla z Číny dorazit.

Autor: Kristýna Burgerová | středa 18.12.2019 9:07 | karma článku: 35,43 | přečteno: 2458x
  • Další články autora

Kristýna Burgerová

Tak jsem se dočkala!

21.12.2021 v 9:00 | Karma: 32,00

Kristýna Burgerová

Móderní firemní kultůra

20.10.2021 v 9:00 | Karma: 37,00

Kristýna Burgerová

To by se v Česku nestalo!

13.10.2021 v 9:00 | Karma: 44,31