Pojďme si zase po delší době udělat srandu z Angličanů aneb co všechno se dá v Londýně koupit a za co všechno Angličané utrácejí peníze.
Zatímco ostatní chodí do fitka na jógu, zumbu, bossu či spinning. V Anglii vymysleli Napercise (vyslovte si to hezky česky s českým přízvukem, zní to vtipně). Nap neboli šlofík a excercise neboli cvičení. Ano chápete správně. V Anglii si můžete jít do posilovny na 45 minut zdřímnout.
Dají vám postel, deku, polštář, takovou tu srágoru na oči proti světlu, pustí relaxační hudbu a tradá po patnácti minutovém strečinku si můžete za tři kila s dalšími patnácti chrápajícími a prdícími jedinci užít siestu.
Jen by mi zajímalo, jak pak mění ty deky a polštáře. Při představě nějaké slintajícího individua se mi nedělá moc dobře. Údajně tyto spací seance jsou lepší než kofein. Slibují spálení přebytečných kalorií, regeneraci a snížení stresu.
Já nevím jak vám, ale ve mně tyhle Napercise evokují jen jedno. Povinné spaní ve školce. Mně by rozhodně Napercise stres nesnížily. Jen ty nervy z toho, jak všichni okolo vás spokojeně oddychují a vám se jako naschvál nechce spát, v hlavě omíláte, kolik vás tahle sranda stála a přemýšlíte, proč jste si radši nedošli pro kafe.
A zatímco česká lenost už je tak líná, že odpočívá na vyhřáté peci a pojídá tvarohové buchty, ta britská popojde zase o krůček dál, přesněji do nebližšího supermarketu. Z množství hotovek vám bude přecházet zrak, najdete cokoliv, na co máte zrovna chuť a co je během tří minut po ohřátí v mikrovlnce připraveno ke konzumaci. Od indické chicken tikka masaly, po čínské kung pao, italské lasagne a polské pirohy. Netvrdím, že si pochutnáte ani že je to levné, ale když nic jiného, je to rychlé.
Co mě ovšem poprvé zarazilo víc, než výběr hotovek byla oloupaná a nastrouhané mrkev v sáčku, na kolečka nakrájené plátky okurek, uvařená a oloupaná vajíčka natvrdo, předvařená rýže nebo třeba už oloupané brambory v konzervě. O čerstvosti by jeden pochyboval.
Všeobecně v oblasti gastronomie se vždycky objeví nějaká zaručená hitovka. Je to povětšinou sice strašnej blivajz, ale dobře vypadá na fotkách a stojí majlant. S mottem, co je drahý, to je dobrý, pravidelně takhle obrážíme nejnovější trendové záležitosti. Točená zmrzlina obtočená cukrovou vatou trhák teda nebyl. Sázela jsem na to, že syrové těsto servírované jako zmrzka mňamka bude. Vždyť kdo nechodil uždibovat syrové těsto na vánoční cukroví tajně z lednice. Ono přeci jen užírat na tajňačku je něco trochu jiného než si toho objednat tři kopečky a snažit se to sežrat, protože to bylo drahé. Maminka nás vždycky varovala “Nejez to syrový, bude ti blbě!” a nám teda blbě bylo.
Na závěr, abychom si nedělali legraci jen z Angličanů, na Islandu jsme objevili poctivý, pravý a taky zaručeně čerstvý islandský vzduch v plechovce za lidovou cenu 300 ISK (56Kč).
