aneb frustrace posledních dní, protože tohle může napadnout jen chlapa. Některé příběhy zkrátka nevymyslíš.
Jen chlap bude aportovat psa, kterého má na patnáctimetrovým vodítku. Samozřejmě, že to třicetikilový labradorský hovado ho ve snaze chytit míček sejme a rozradostněn z nové hry ho bude vláčet parkem, křoví nekřoví.
Jen chlap si položí vedle postele brýle, protože je línej si je položit na noční stolek a ráno si je zvesela zahamptne a ještě se tomu diví, jakože proč ty brýle jsou na zemi. Tomu samému chlapovi pak trvá další tři roky si dojít do optiky, pro nové, protože chlap je bez chyb a brýle potřebuje maximálně na zvýšení sexappealu.
Jen chlap se dokáže proměnit v okamžiku na Bořka stavitele a úplně z nepochopitelného důvodu se začne hrabat v mém nejlepším kamarádovi Freddym. Freddy je úplně nejvíc nejlepší kámoš. Freddy je vysavač a vysává za mě, zatímco já vařím, žehlím (kecám já nežehlím, pověšené na ramínkách se to vyžehlí samo), utírám prach a drhnu koupelnu. Freddy s náma bydlí už přes dva roky a nikdy mě nenechal na holičkách. Až nyní, protože ten můj Bořek stavitel zřejmě začal na Freddyho žárlit a jen tak z plezíru, když kolem něj procházel, se rozhodl, že se podívá, jak Freddy funguje. Naneštěstí, se rozhodl zkoumat Freddyho vnitřnosti zrovna když jsem drhnula tu koupelnu, takže když jsem sešla dolů, měl chudinka Freddík šroubečky venku a odhalený motůrek.
‚‚Co děláš?”, vřískla jsem.
‚‚Jsem se jen chtěl podívat, jak to funguje, no! A proč se přestanou točit kolečka, když je ve vzduchu!”, po hysterickém výlevu, nadávkách a výhrůžkách o odstěhování se zpátky k mamince jen dodal: “To my tak chlapi občas máme no, že nás zajímá, jak věci fungují!”
‚‚Tak si kup lego, blbečku!”, zavřískla jsem znovu a jala se křísit nebohého Freddyho, který ještě ani nestihl dovysát kuchyň, chudinka.
Jen chlapa napadne strčit stěrku na těsto do mixéru po té, co se v něm zasekl kousek květáku. Samozřejmě nejlepší stěrku po babičce. Stěrku, která pamatuje vytírání mís za druhý světový a která by dokázala vyjmenovat všechny komunistický prezidenty. Tu stěrku, která se už nevyrábí a ta hnusná plastovka z Ikei jí nedokáže nahradit. A jen chlap se začne divit, že ta stěrka skončí rozemletá s květákem na kaši a že ten mixér přestane fungovat, protože se mu kusem kvalitního dřeva uvařil motor.
Na pomyslném žebříčku ankety “Jen chlap…”, je nejmenovaný mužský článek naší rodiny, ahoj tati! To, že se rozhodl zajíždět do garáže i se svými horskými koly na střeše, a jak můžete tušit, strop té garáže nebyl tak vysoký, aby zvládl auto i s kolama, to to je jen taková rodinná úsměvná historka. Naopak loni v létě se stal takřka aspirantem na Darwinovu cenu. Jen chlapa totiž napadne čistit bazén bez plavek. Sousedi nesousedi, ať se Kelišová odvedle podívá. Připojit hadici na filtr, zkontrolovat zda nasává, ponořit do vody. Co ta hadice omylem nasála asi nemusím zdůrazňovat, to, že řval tak, že jsme ho slyšeli i my v Londýně, taky nemusím dodávat. Když bolestí šílel a pomalu navždy zaplul pod hladinu, konečně ho uslyšela úklidem zaneprázdněná matka a po půlhodině mučení milostivě filtraci vypnula. Přežil. Pár dnů chodil sice trošku vtipně, ale určitě si zapamatoval, že bazén se bez plavek nečistí. A jaké jsou vaše historky na téma “Jen chlap…”?
