Říká se, že krása anglických žen a jejich kuchařské umění vyhnaly Angličany na moře a udělaly z Anglie námořní velmoc. Jak je to doopravdy?
Není neobvyklé potkat Angličanku v obchodě v županu, klidně i s natáčkami na hlavě. Jezdí si to s košíkem mezi regály, na nohou žabky a jakoby se nechumelilo dělá týdenní nákup. Ten, kdo kritizuje Čechy, že i ve městě nosí péřovku a pohorky, ať jde za roh a dá si facku.
Dámy, které se obtěžovaly převléct, nosí tepláky, což je v Anglii nejoblíbenější část oblečení. Samozřejmě nesmí chybět kdysi bílé tenisky a crop top – tričko končící pod prsama z kterého vylézá obtloustlý pupík s piercingem. Jo, sebevědomí se anglickým holkám upříst nedá.
Odhlédněme od povrchnosti, jakou je vzhled a zaměřme se na to ostatní. Angličanky jsou hlasité, konfliktní, náročné a faktem tedy opravdu je, že moc nevaří. Některé ohřívají, některé ani to ne. Zatímco v Čechách krabičkujou jen vyžilé dietářky a socky, které si nemohou dovolit jít na obědovou pauzu do restaurace. V Anglii je to naopak. Pokud si chlap přinese do práce krabičku s připraveným obědem od drahé polovičky, stoupá na společenském žebříčku.
Dle deníku Mirror odrazuje Angličany od vztahu s Angličankami nejen jejich nechuť k vaření a úklidu, ale také finanční náročnost. Angličanky očekávají schůzky v luxusních podnicích, drahé dárky a exotické dovolené. Holt, noc pod stanem a večer u telky moc netáhne, a tak si britští muži vybírají většinou ženy právě za oceánem.
Zvláštní kategorií anglických žen jsou ty z části nazývané Essex. Essex girls jsou fenoménem, o kterém píše i Wikipedie. Potkat se dají každý páteční a sobotní večer a nelze je přehlédnout. Pohybují se ve stádečkách, čítající zpravidla tři až desítku kusů.
Identifikovat se dají snadno – díky nástřikovému opálení jsou lehce do oranžova, mají umělé řasy přesahující silně vykreslené obočí, prodloužené vlasy a po aplikaci botoxu taky hodně vyšpulené kachní rtíky. Kde, kdo by si je mohl splést s Trumpem.
Dle internetové encyklopedie nejsou příliš inteligentní a mají tendence k promiskuitě, což potvrzuje fakt, že v Anglii je více jak 1,8 milionu single matek.
Po svých oblíbených drincích, kterými je zejména prosseco a pornstar martini, bývají také velmi hlasité a projevují se agresivně až vulgárně.
O lehkosti bytí těchto žen nemohu z osobní zkušenosti napsat nic, ale jednou jsem se bavila s essexačkou o tom, že se chceme vydat do Skotska ve snaze zahlédnout lochneskou příšeru. Haha. Ona se na mě podívala, a zcela vážně odpověděla, že se tam musí vydat taky, protože nesnáší zvířata v klecích a takhle volně žijící exponát se prý hned tak někde nevidí. No, možná na té nepřílišné bystrosti něco bude.
Důvěrně jsem poznala pouze několik. Dvě lehce vyžilé čtyřicátnice, sestry, které se každý víkendový večer vydávaly do ulic lovit britské samce. Netajili se tím, že ostatní národnosti jsou pod jejich úroveň.
S Jessicou jsem bydlela půl roku. Byla o dva roky mladší než já a asi o půl tuny těžší, přesto její šaty končívaly pod ohybem zadku. Když se neobjevila přes týden doma, nereagovala na zprávy a z jejího pokoje se začala linout nepříjemná vůně, rozhodli jsme se jít podívat, co to může být. Krom zbytků nedojedeného jídla, krabiček z čínského bistra a obalů od pizzy na zemi pokoje taky ležela mrtvá myš, podle mě zdechla na přežrání.
Ale nikdy není pozdě a Angličanky bych ještě nezatracovala. Jak lépe využít karanténu než vařením a péčí o sebe, zatím jim na to Boris vyhradil tři týdny, tak jim držme palce.
