Naše rodina se rozrostla, už jsme nebyli čtyři, ale bylo nás pět. Dva lidi, dva psi a televize. Důvodem ke koupi tohohle ďábelského přístroje byl fotbal.
Meba se rozhodl, že nutně potřebuje Sky sport, aby mohl koukat z pohodlí domova. Nahlas to neřekl, ale zkrátka už nemohl veřejně sledovat, jak Manchester United dostává každotýdenní nakládačku.
Platit osmdesát liber měsíčně za něco, co nepotřebujeme a bez čeho jsme žili sedm let mi přišlo jako vcelku slušná ptákovina, ale při počtu zápasů, které musel odkoukat v hospodě a s ohledem na neustále stoupající ceny piva, i má matematika stačila na to, aby mi došlo, že je to ekonomické pro obě strany a navíc by zůstal pěkně doma pod dohledem, takže jsem souhlasila.
Nechápu lidi, kteří stráví dny sledováním ptákovin jako jsou Přátelé, Teorie Velkýho Třesku nebo Jak jsem potkal vaší matku. Já tuhle koukací kulturu neuznávám. Koukám maximálně z okna nebo při úklidu koupelny na Výměnu manželek. S hlavou v záchodě mě uklidňuje, že nejsem největší bordelář pod sluncem a taky, že se Meba má, že mě má, protože jsem milá, skoro nekonflitkní a umím vařit.
Filmy nemám ráda, protože u nich nemůžu mluvit a do kina chodím jen za trest nebo pokud jsem na dietě Meba mi podplatí velkým popcornem.
Na začátku září jsem dala výpověď z práce a začala se naplno věnovat psaní, druhý den nám zapojili televizi. A věřili byste, kolik zábavných pořadů a imbecilů se najde v anglické televizi? Soukup na Barrandově je oproti nim slabej odvar.
Půl hodinový pořad je proložen reklamami tak, aby zabral celou hodinu, což je ideální v případě, že máte zánět močáku a musíte chodit čůrat každých pět minut, protože to je přesně frekvence reklam na anglické televizi. Další kuriozitou je, že pokud dávají nějaký pořad na díly, vysílají všecky díly naráz, takže zatímco v Čechách sledujete každý den jiného Babicu v Prostřeno, tady máte všech pět dílů po sobě. Samozřejmě správně proložené reklamami, takže na to, aby jste věděli, kdo vyhraje, potřebujete asi jen sedm hodin.
Jako odpůrce televize jsem si nenašla moc programů, které by mě bavili. Ráno většinou dávali Čtyři v posteli. Pořad, který lákal názvem, ale bylo jasné, že k snídani nebudou pouštět žádnou větší divočinu, takže se vlastně jednalo jen o partičku vlastníků hotýlků, kteří si navzájem hodnotili ubytování. Většinou se našel nějakej ňouma s bílou rukavičkou, který zjistil, že je prach na lustru nebo zapomenutá fuska pod postelí a hned byl oheň na střeše. Pak začínal Dům pod kladivem, kde lidi kupovali nemovitosti na aukcích, zrekonstruovali je a s výdělkem ve výši ročního platu jí prodali. Snažila jsem se Mebu přesvědčit, že to taky zvládneme, ale řekl, že se zatím rozcházet nechce.
Nejsem plačka. Normálně mě rozbrečí maximálně to, když mi někdo v metru šlápne na nohu anebo když Patrick Swayze říká, že Baby nebude sedět v koutě, ale anglické charitativní nadace umí zacílit na srdíčko a každou reklamní pauzu proloží srdceryvným spotem. A to v časech, kdy na televizi koukají jen důchodci a já. Takže jsem pravidelně slzela a posílala libry na smutné oslíky, kteří s těžkými náklady a bez upravených kopýtek živoří někde v Asii, kočičky v útulku, chrty po psí dostizích, zvířata z cirkusů. Jen ty děcka, co chodí pět kilometrů pro vodu, mě nechávali v klidu.
Závistí jsem plakala u pořadu Escape: Summer Sun popřípadě pro ty prachatější verze Winter Sun. Pořad ve kterém realiťák hledal zazobaným Anglánům domeček u moře.
“No, podívej, Angličani vilku ve Španělsku a my do Anglie pod stan!”, ryla jsem do Meby a náladu si spravovala u Zatčeni za hranicema. Uklidňovalo mě, že nejsem jenom já ten idiot, kterej se vždycky vydá na dovolenou, která je spojená s katastrofou.
Přítomnost televize nám taky okořenila naše nudné londýnské večery.
“Jestli si myslíš, že si tam zapneš ty čutálisty, kteří stejně prohrajou, když na druhý programu mi dávaj Dinner date, tak to jsi teda na omylu.”, pravidelně deset minut po hádce jsme usnuli, takže televize hrála až do rána a já se probouzela s pocitem, že jsem prochlastala celou noc, i když jsem se, krom dvou flašek bílého, alkoholu ani nedotkla.
Dyť to říkám celou dobu, moc pořadů na koukání tam nebylo, tak mi ani nebylo moc líto, když Meba po měsíci kabel odstřihl a šel na fotbal koukat zase do hospody.
