Svoboda je otroctví

V některých částech světa jsou zastánci diktatury a omezování svobod jednotlivce označováni za liberály. Nedělám si srandu.

Achjo, liberál to má dneska těžké. Žádné čistě liberální strany už prakticky neexistují (spi sladce, Liberal Party), když tak jen liberálně-konzervativní. A co víc, někde se za liberalismus označují věci zcela podivuhodné.

Libertas je latinsky svoboda. Člověk by tedy myslel, že slovo „liberál“ by všude mělo označovat pravičáka a la Margaret Thatcherová, tedy zastánce svobody, konkrétně svobody jednotlivce, svobody slova, svobodného trhu atp. V USA je tomu ale naopak, tam se tímto slovem označuje levice (Democratic Party). Pokud tedy v nějakém textu zahlédnete slovo liberál, musíte si nejprve zjistit, zda text pochází z Evropy nebo z Ameriky – podle toho může znamenat buď jednu věc, nebo její pravý opak!!

Není tahle planeta šílená? Představte si, že by jiné slovo, třeba „modrý“, znamenalo i svůj protiklad, třeba „červený“. Scéna z filmu: „Který drát mám přeštípnout?“ „Ten modrý“... „Bum!“ 

Poukázal na to už  F.A. Hayek v předmluvě ke své knize „Cesta do otroctví" ve 40. letech: „V celém textu používám slovo „liberál“ v jeho původní významu, známém z 19. století, v němž se v Británii dodnes používá. V současném americkém úzu však často označuje téměř pravý opak. V rámci maskování amerických levicových hnutí, jemuž  často napomáhala i pomýlenost těch, kteří ve svobodu skutečně věřili, se slovo „liberál“ vžilo jako označení pro člověka prosazujícího téměř všechny druhy vládní regulace. Dodnes nechápu, jak mohli skuteční zastánci svobody ve Spojených státech nejen připustit, aby se levice zmocnila tohoto takřka nezbytného termínu,, ale dokonce jí přímo napomáhat tím, že jej sami začali používat jako hanlivý výraz.“ 

Liberálové jsa okradeni o svůj vývěsní štít to řešili různě. Někteří původní liberálové se začali z nouze označovat za konzervativce, což je matoucí (to je jako označovat papeže za ateistu). Jiní se uchýlili pod nový termín „libertariáni“. Doufají, že tento „brand“ už jim nikdo nešlohne.

Nelze si nevšimnout, že výše uvedené americké převrácení pojmů podezřele připomíná román 1984, který napsal Hayekův současník zhruba v téže době. George Orwell zde píše o totalitní Straně, která hlásá, že „svoboda je otroctví.“

Že svoboda je otroctví, to přitom není nový argument. To tvrdili už otrokáři ve válce Jihu proti Severu. Otrokářství je prý morálnější systém, protože otrok má své „jistoty“ (byt, strava, ošacení), zatímco v kapitalismu dělník neví, kdy ho vyhodí hladového na dlažbu. Tuto argumentaci otrokářů prakticky beze změny převzali různí Paroubkové doby pozdější („volte jistotu“). Americká levice (Democratic Party) se postupně z obhájců otroctví přeměnila v levicovou stranu, ale na její rétorice to nepoznáte. Tehdy jako nyní je proti kapitalismu volného trhu, tak jakápak změna.

Že svoboda je otroctví, tvrdily i Protokoly sionských mudrců (publikováno počátkem 20.století). Zrušení nevolnictví se popisuje takto: /hovoří fiktivní zlý židovský spiklenec/ „Lid pod naším vedením sprovodil ze světa šlechtu, která byla jeho jedinou ochránkyní a pěstounkou, hájící jeho zájmy, která je neoddělitelně spjata s blahem lidu. Nyní, se záhubou aristokracie, lidé upadli do sevření nemilosrdných zbohatlických darebáků, kteří na hrdla dělníků vložili nelítostné a kruté jho.“  Zkrátka, fuj kapitalismu, zlatá robota a nevolnictví, že?

Kreativně používají slovo „svoboda“ revolucionáři. V rámci národněosvobozeneckého boje různí Fidelové a Che Guevarové dodnes řeční o nutnosti vyhnat cizáky a kolonialisty ve jménu „svobody národa“. Lid tedy způsobně umírá „za svobodu“ a pak se dočká jen totalitního levicového režimu. Zatímco svoboda obchodu, slova a svoboda jednotlivce odešla spolu s cizáky kolonialisty. Svoboda národa totiž není totéž co svoboda jednotlivce.

Za „liberální“ je zcela nepatřičně označován druh výchovy (v rodině i ve školství), kdy rodiče a učitelé mají svázané ruce jako otroci. Nesmí svobodně rozhodovat o metodách výchovy. Nesmí používat tělesné tresty, nesmí dát pohlavek, nesmí zvýšit hlas, nesmí dávat domácí úkoly za trest, nesmí vyloučit záškoláky ze školy, musí se nechat provokovat, nesmí nic. Zotročením strážců pořádku vzniká nikoli liberální systém, ale anarchie, džungle.

Marsisté dále ke zmatení přispěli jistou slovní hříčkou (kterou lidé bůhví proč berou vážně). Vymysleli pojem „ekonomická svoboda“. Tvrdí, že v kapitalismu se člověk musí pachtit za dolarem, protože potřebuje na jídlo, takže je vlastně „otrokem peněz“. Dokud musí vydělávat, není prý svoboden. To je jako tvrdit, že divoce žijící bizon není svobodný, protože je otrokem nutnosti žrát trávu, jinak by umřel.

Velice vtipně si svobodu, konkrétně svobodu vyznání, vykládají islamisté a jejich dhimmi-kámoši. Muslim musí podle Koránu chtě nechtě pronásledovat vyznavače jiných názorů (súra 2, verš 191 a tucty dalších). Víra jim velí podřezávat karikaturisty, zabíjet Salmany Rushdie, vraždy ze cti, popravovat odpadlíky. Nutit muslimy k náboženské toleranci je potlačováním jejich tradic a vyznání, tudíž výrazem náboženské netolerance!

V tomto světě, kde svoboda je  prohlašována za otroctví a otroctví za svobodu, se liberálovi točí hlava. Jak hájit věc svobody, když to slovo už nic neznamená a kdekdo jej „bere nadarmo“?

Obávám se, jestli tento úpadek liberalismu nevěští zkázu naší civilizace jako celku. Civilizace se udržují těmi hodnotami, na nichž byly založeny.

V 17. – 19. století existovala v Anglii silná Liberal Party, neexistovali socialisté a politický zápas se vedl mezi liberály (kteří vítězili) a konzervativci (kteří prohrávali). Tehdy byla civilizace na vzestupu – přišlo osvícenství, zrušení feudalismu, lidská práva, rozšiřování svobody slova, průmyslová a vědecká revoluce, vznik republik a demokracie. A zvláštní historická anomálie zvaná růst hospodářství.

Bez svobody a liberalismu nemůže civilizace dlouho vzkvétat. Vzpomeňme si na antické Řecko. Staletí bouřlivého rozmachu filosofie a kultury skončila ihned, jakmile Řecko dobyl Alexandr a skončila tam svoboda a demokracie. Jako byste otočili vypínačem.

 Cvak.