Sisyfos: Co říká Kuhn o alarmistickém paradigmatu

Kdyby Kuhn viděl jak nestandardně se prosadil klimatický alarmismus, kroutil by nad tím hlavou.

Český klub skeptiků se letos nějak nemohl shodnout, jestli aféry IPCC jsou problém nebo ne. Pojďme se podívat, co by na to řekl Thomas Kuhn. Třeba taková autorita přesvědčí i některé mé odpůrce.

Kuhn v roce 1962 publikoval „Strukturu vědeckých revolucí“. Jde o sociologickou studii toho, jak se vyvíjí vědecké poznání. Byla AGW hypotéza prosazena standardní vědeckou cestou?

Dodávám, že posláním klubu skeptiků je "podporovat racionální, kritické myšlení a seznamovat veřejnost s principy vědecké metody.“

(zdroj)

Jediné možné vysvětlení?

Podle Kuhna je věda konzervativní (někdy až příliš) a neopustí zažitou teorii jen tak bez důvodu. Dokonce i popperovsky vyvrácenou (falsifikovanou) teorii si mnozí dále hýčkají, protože lidi jsou zkrátka jen lidi.  Někteří vědci ovšem Kuhna nesnášejí a urazí se, když jim řeknete, že i vědec je jenom člověk.

Když už se věda odhodlá k přepsání učebnic (je to spousta práce navíc), musí k tomu mít zatraceně dobrý důvod.

Kuhn: „Nové paradigma musí dokázat vyřešit nějaký významný a obecně známý problém, který nelze vyřešit žádným jiným způsobem…“ 

Důvodem pro změnu paradigmatu je jedině, když narazíme na „anomálii“, která se stávajícím paradigmatem nedá vysvětlit. Něco co se „vzpírá“ stávajícím přírodním zákonům. Takové situaci Kuhn říká vědecká „krize“. 

Za takový rozpor se dnes prohlašuje údajný rozpad korelace mezi sluneční aktivitou a pozemskými teplotami od 70. let. 

Jenže tento rozpad korelace se dá vysvětlit i bez zavádění nového paradigmatu. 

a)  Máme měření teplot, které říká, že se za posledního půl století oteplilo asi o půl stupně. Přesnost měření je asi plus mínus dvě desetiny (viz). Takže možná je to oteplení je o třetinu až polovinu menší, čímž by důvod k alarmu zmizel. Jak máme vyhlašovat poplach, když ani nevíme, jestli hoří? Kdyby vám třeba váš dodavatel elektřiny naměřil, že jste spotřebovali 2 GW plus mínus 1 GW, asi byste ho za takovou přesnost měření hnali klackem. 

b) Máme různé indikátory, které říkají, že sluneční činnost za posledních 50 let nevzrostla, tudíž oteplení se nedá vysvětlit Sluncem. Jenže máme také jiné indikátory sluneční aktivity, které říkají opak. Navíc posledních 10 let NE-oteplování dobře odpovídá tomu, že sluneční činnost poslední generaci NE-stoupá.  (viz článek o Judithgate zde)

Kdysi se rozšířila novinářská kachna, že Mark Twain zemřel. Slavný spisovatel na to tehdy zareagoval bonmotem: "Zprávy o mém úmrtí jsou poněkud přehnané." Totéž lze říci o údajném zániku vlivu Slunce na klima.

Klima bylo řízeno Sluncem po miliardy let. Než řekneme, že tyto odvěké zákony najednou neplatí, potřebujeme pádnější argumenty. Nevyhodíme celou svou technickou civilizaci přece z okna jen na základě tak chabých argumentů. Až  se korelace Slunce-klima rozpadne opravdu prokazatelně, dejte nám vědět.

Větší vysvětlovací síla?  

Podle Kuhna se nové paradigma prosadí, splňuje-li tři požadavky.  

1)      Dokáže vyřešit více problémů: „Asi nejčastěji advokáti nového paradigmatu argumentují tím, že dokáží vyřešit ty problémy, které přivedly staré paradigma do krize.“

Komentář: AGW hypotéza naopak více problémů vytváří než řeší!!! Sice vysvětlí, proč se v 70-90.letech oteplilo vlivem skleníkového efektu. Ale musí zavádět krkolomná ad-hoc vysvětlení toho, proč se neoteplovalo ve 40-70.letech a po roce 1998, ačkoliv v obou obdobích stoupal skleníkový efekt CO2. Místo elegantní teorie máme spíše spoustu záplat. (Naproti tomu staré "solární paradigma" stále sedí: ve 40-70.letech se samozřejmě ochlazovalo protože sluneční aktivita poklesla. Není důvod hledat jiné vysvětlení).

2)      Vede k novým predikcím: „Zejména přesvědčivé argumenty lze vznést, pokud nové paradigma umožní predikci jevů, které by podle starého paradigmatu nikoho nenapadly“. Thalés z Milétu kdysi  dokázal Řeky ohromit tím, že dovedl předpovědět zatmění Slunce.

Komentář: AGW přinesla řadu odvážných predikcí. Které se však pohříchu zatím nevyplňují. Předpovědi růstu teplot učiněné v letech 1988 a 1990 jsou dnes mimo už o půl stupně, což je hodně. Uvážíme-li, že za celé 20.století se oteplilo asi o tři čtvrtě stupně Celsia.

3)      Vypadá to, že se tím vše zjednodušuje: „Je tu argument, který se zřídkakdy říká nahlas. Jde o to, zda se estetickému vkusu jedince zdá nová teorie „elegantnější“ či „jednodušší“ než ta stará.“ Raději přejdeme od dlouhé krkolomné rovnice ke kratší nežli naopak. E=mc2.

Komentář: Dříve stačilo sledovat solární cykly a kvazicykly a vývoj klimatu se dal aspoň rámcově předvídat. Prosté a elegantní. AGW naopak přinesla nesrozumitelný zmatek, změť tuctů forcingů a feedbacků, z nichž spoustu ani neznáme a když je známe, tak je neumíme kvantifikovat.

A pak je tu vědecká zásada zvaná Occamova břitva.

Entia non sunt multiplicanda praeter necessitatem.tj. Entity se nemají zmnožovat více, než je nutné.

Jestliže tedy není nezbytně nutné zavádět novou teorii (AGW), nedělejme to a nekomplikujme klimatologii.

Závěr: AGW dosud nevypadá jako vhodný kandidát na nové paradigma.

Narušení struktury vědeckých revolucí 

Kuhn uvádí, že vědci se starého zažitého paradigmatu nevzdávají rádi. Kdo by také chtěl své celoživotní vědecké dílo spálit jako cosi, co bylo právě usvědčeno z omylu? 

Wegenerovu teorii kontinentálního driftu geologický „konsensus“ odmítal tvrdošíjně půl století, přestože i malé dítě vidí, že kontinenty do sebe zapadají jako skládačka. 

Kuhn cituje slova fyzika Maxe Plancka (po kterém je pojmenována německá akademie věd): „Věda často nepostupuje kupředu tím, že by přesvědčila a osvítila své oponenty světlem své pravdy. Ale spíše tím, že oponenti vymřou a nastoupí nová generace, kterou už nová pravda nepřekvapuje.“ 

("Max Planck ... sadly remarked that ‘a new scientific truth does not triumph by convincing its opponents and making them see the light, but rather because its opponents eventually die, and a new generation grows up that is familiar with it.“)

Kdyby se Kuhn dožil éry alarmismu IPCC, musel by prosazení AGW označit za anomálii. Protože tato hypotéza byla přijata prakticky přes noc, bez revoluce, bez odporu a hlavně bez důkazů. Doporučuji přečíst „Kodaňskou výzvu“ – požádali jsme alarmisty, aby po 30 letech konečně prokázali svá tvrzení. A marně čekáme dodnes.

Přesto slýcháme, že "diskuse skončila" (Naposledy to říkali v OSN zde). To tedy skončíla dříve než začala. Taková rychlost! Kam se poděla konzervativnost vědy?

Příklad: Hokejkový graf

Kdosi byl tak smělý, že klimaskeptiky označil za "alternativce" jako jsou třeba psychotronici. Co ten termín znamená? Je to někdo, kdo prosazuje novou alternativní teorii, aniž by pro ni předložil solidní důkazy. Třeba homeopatici, kteří přišli s nápadem, že lék bude tím účinnější, čím víc ho naředíme.

My ale nic nového alternativního netvrdíme. My se jen držíme starého paradigmatu, který platil po celé dějiny  - totiž, že klima je primárně řízeno Sluncem.

Definici alternativce spíše splňuje IPCC a Michael Mann. Ten přišel s „alternativním“ výkladem dějin. Malá doba ledová prý najednou nebyla. Orwellovsky vymazal z historie i středověké teplé období. Dosavadní chápání dějin klimatu - plody usilovné práce stovek vědců za uplynulá dvě staletí - bylo přes noc jen tak hozeno přes palubu.

(Klimaskeptici jsou konzervativní. My netvrdíme nic nového. Existence středověkého teplého období a malé doby ledové to je výsledek vědeckého výzkumu 20.století. Tak to také bylo uznáváno ještě v roce 1990 i v IPCC. Dokud někdo nedokáže opak, budeme se toho paradigmatu držet). 

(Viz článek "Spor o hokejku uzavřen")

Extrémní tvrzení si vyžadují extrémně silné důkazy, protestoval by Kuhn. Ty však nikdo nepožadoval. 

Hokejka byla v roce 1998 publikována v Nature, aniž by se redakce autora ptala, jak k tomu došel!! V jednom z Climategate e-mailů o tom Phil Jones píše: „Redaktoři si tehdy podklady nevyžádali… Vyhovět takovým žádostem nyní by byl nebezpečný precedent.“

Hokejkový graf se politicky hodil a tak byl mladý Mann dosazen jako vedoucí pracovník Mezivládního panelu OSN pro klima. Dostal za úkol nestranně a nezaujatě posoudit... svůj vlastní hokejkový graf. Tomu říkám rigorozní recenzní řízení. 

A ještě v roce 2001, kdy se Hokejka stala vlajkovou lodí Třetí zprávy IPCC, klimatolog Briffa píše jednomu z kolegů: „A hlavně musíme přijít na to, jak je možné, že v hokejkovém grafu je tak nevýrazná malá doba ledová.“ Ani Mannovi kolegové to nevěděli. Důkazy neznal nikdo.

V interview pro Wall Street Journal v roce 2005 se Mann holedbal, že nikomu neukáže, jak k hokejce dospěl. Takové žádosti o zveřejnění důkazů prohlásil za "zastrašování".

Ačkoli Mannův alternativní výklad dějin byla jen nikým nezkontrolovaná kresba na kusu papíru, přesto byla urychleně vyhlášena za nové paradigma. Jen tak.

Na takové případy narážíme v AGW na každém kroku. Nevyčítáme tedy klimatistům, že by  šlo o „zkostnatělou vědu“. Právě naopak. Vyčítáme jim důvěřivost, zbrklost a nedostatek kritického myšlení.

(Autor je členem českého klubu skeptiků Sisyfos a tvůrcem portálu www.klimaskeptik.cz. Toto je jeho osobní názor na povahu skepticismu.)

Další čtení:   

Shrnutí Kuhna se (zde použitými) citacemi: http://www.des.emory.edu/mfp/kuhnsyn.html

Peter Foster. Junk Science Week - Climate Junk Hard to Dump. 15. června 2010. http://opinion.financialpost.com/2010/06/15/junk-science-week-climate-junk-hard-to-dump/ (o Kuhnovi vs klimatismu)