Toulky okolím Prahy II

Jaro je nezadržitelně tady a tak mám další tip na krátkou procházku okolím Prahy, tentokrát severovýchodním. Trasa vedla po ose Kobylisy, Ďáblice, Zdiby, Klecany, Troja.

Výlet jsme započali na konečné tramvaje v Kobylisých a přes Ďáblický háj se vydali do Starých Ďáblic a odtud směrem na Zdiby. První pozoruhodná věc na cestě je ďáblická skládka. Tato skládka vznikla v roce 1993 a do dnešní doby na ní bylo uloženo hrozně moc odpadků. Kolik přesně si nepamatuji, dočtete se to na informačních tabulích podél cesty. Na ďáblické skládce je zajímavé to, že je už z části zatravněná a i nějaká ta dřevina se tu sem tam vyskytne, takže to nevypadá ani moc zle. Prostě si pražáci postavili takový nový kopec, aby měli lepší vyhlídky. Od skládky pokračuje cestička ke Zdibům.

Před příchodem do Zdib jsem neodolal a vyfotil kýčovité zátiší s koníčky. Jinak Zdiby jsou poměrně rozlezlá obec. Ti, kdož ji znají pouze ze silnice z Kobylis na Mělník, budou překvapeni. Ale není v nich celkem nic zajímavého až na konci vidíme krásnou ukázku podnikatelského - čeho vlastně? Shodli jsme se, že Baroko to není, Rokoko už vůbec. Tak to bude nejspíš podnikatelská gotika.

Zdiby jsou dnes již tak rozlezlé, že v podstatě plynule přecházejí v další obec - Klecany. Po poměrně dlouhé cestě kolem rozsáhlého stadionu, jehož zeď je zdobena mnoha zajímavými graffiti, které jsem si však z důvodů copy rightu (a taky aby tu zbytečně nezacláněly) nedovolil vyfotit, dorazíte ke klecanskému kostelíku. Naproti němu se pak nachází krásně opravený klecanský zámek, nyní v soukromých rukou. Když jsem před cca 20ti lety byl v Klecanech naposled, byl tento zámeček ještě ruina v držení ČSLA (Československé lidové armády, pro nepamětníky).

Při procházce po Klecanech zjistíte, že je to vesnička rozcouraná pěkně v kopci. Na náměstí je pomník obětem válek a dvě hospody. My jsme ale zamířili na vyhlídku nad Vltavou. Cestou na vyhlídku mě překvapila malebná loučka, která mi připomněla známé pozadí do Windows XP. Tak kdo byste byl s tímto ošklivým Kalifornským kopcem nespokojen, a chtěl ho nahradit pěkným naším kopcem českým, dejte mi vědět, pošlu vám snímek v plném rozlišení.

Z vyhlídky je opravdu pěkný pohled na údolí Vltavy. Zejména na jez a na zdymadlo, ale vidět je až ku Praze.

Z vyhlídky jsme seběhli dolů k Vltavě a občerstvili se u stánku. Cesta do Prahy je už víceméně po rovině, takže se na ní vyskytuje skutečně nadkritické množství cyklistů a inline bruslařů. Těm jsme se snažili vyhnout a soustředili jsme se v podstatě už jenom na zmapování hospůdek, které podél cesty za poslední dvě desetiletí vyrostly.

Hned u klecanského jezu je přívoz do Roztok, a u něj stánek. Naproti je další stánek, snad u Zoulů, nevím přesně, a kousek dál další občerstvení u Vokáčů.

Pak následuje stánková pauza až do Prahy. Během ní mě upoutala svatováclavská koruna, umístěná na jakémsi sloupu podél cesta. Dál už skoro v Praze jsme pak narazili na Otakárka Ovocného. Za mých mladých let byli Otakárci poměrně vzácný druh motýla. Dnes patří k těm běžnějším druhům. A abych se zavděčil všem, můžete si vybrat, je-li to způsobeno globálním oteplováním, nebo zlepšením ovzduší v Čechách zapříčiněném hlavně likvidací přírodě škodícího průmyslu.

Následuje přívoz do Sedlece naproti psímu útulku, a u něj opět stánek. Kousek dál pak další s názvem U Sluníčka.

Další přívoz je pak naproti Suchdolu, u pražské ZOO. Ani zde nechybí stánek. Podél ZOO pak dojdete až k Trojskému zámečku, kde jsme výlet ukončili.

Výlet to byl opět nenáročný, délka trasy 20 kilometrů.