Teorie zasedání v nové tramvaji 14T

V dnešním článku si probereme teorii správného obsazování sedaček v nové plzeňské tramvaji 14T, zvané Porsche.

Jeden z uzkych oddiluprazsketramvaje.cz

Před časem byly v některých našich městech uvedeny do provozu nové tramvaje z Plzně, označené 14T, lidově zvanými Porsche. Tramvaj jistě zaujme futuristickým designem, ovšem uvnitř vozu přichází dojmy spíše rozpačité. Důvodem je rozmístění sedaček pro pasažéry. Zejména tři oddíly sedaček umístěných v řadě bokem ke směru jízdy.

Úvod do problematiky

Na toto téma již bylo napsáno mnoho, nicméně, my se zde nesmíříme s pouhou kritikou, ale přinášíme vlastní konstruktivní řešení s návodem pro cestující, jak tyto sedačky optimálně obsazovat, tak, aby v tramvaji byl stále dostatek místa. Nejprve si zavedeme označení, abychom se v problematice lépe orientovali. Následující obrázek představuje schéma oddílu se sedačkami umístěnými proti sobě.

Každý oddíl je madly rozdělen do tří bloků po čtyřech sedačkách. Tyto bloky označíme velkými písmeny A, B a C. Sedačky uvnitř jednotlivých bloků očíslujeme po směru hodinových ručiček podobně, jako jsou číslovány sedačky v kupé vlaků. Jednotlivé sedačky budou nadále odkazovány písmenem příslušného oddílu a pořadovým číslem. Například sedačka B1 leží v prostředním oddílu.

Toto označení není zcela nahodilé. Je zřejmé, že pokud se posadí dva lidé naproti sobě, značně tím klesá průchodnost oddílu, což, jak jistě všichni uznají, je nežádoucí. Obsazení dvou sedaček vedle sebe zase zvyšuje hustotu pasažérů, což je rovněž nežádoucí jev, zejména je-li v tramvaji zvýšená koncentrace kapsářů či bezdomovců. Čili při našem zavedeném označení přirozeně vychází optimální obsazení sedaček jako takové, kdy všichni sedí buď pouze na lichých číslech, nebo všichni pouze na sudých.

Z hlediska pohodlí jsou obě soustavy - sudá i lichá - rovnocenné. V dalším vysvětlování tedy zvolíme lichou soustavu jako tu, kdy cestující sedí správně, a sudé sedačky budou obsazovány neukázněnými či nepoučenými pasažéry.

Optimální strategie obsazování sedaček

Jistě si teď mnohý čtenář řekne: "Dobře, a co s tím? Pokud nastoupím sám do tramvaje, mám velice malou šanci ovlivnit, kam se ostatní cestující usadí." Ale to je, přátelé, veliký omyl. I jeden samotný cestující, pokud je náležitě poučen, může dokázat zázraky. A není vůbec třeba, aby ostatní cestující nabádal, kam si mají sedat, či je upozorňoval, že si sedají špatně.

Princip optimální strategie je založen na tom, že většina cestujících se od ostatních spolucestujících snaží udržet co největší odstup. Proto, mohou-li si vybrat, většinou dobrovolně neobsadí sedačku ani vedle jiného cestujícího, ani naproti jinému již sedícímu cestujícímu.

Představme si tedy modelovou situaci, kdy nastupujete do oddílu jako první. Můžete si vybrat libovolnou sedačku, ale jsou všechny stejně výhodné? Nejsou. Obsadíte-li napkříklad sedaču A1, necháváte ostatním neukázněným cestujícím příliš mnoho volnosti k tomu, aby náhodou obsadili nějakou sudou sedačku. V tomto případě může další cestující bez zábran obsadit sedačky B2, B4, C2 i C4. Je tedy výhodnější obsadit některou ze sedaček prostředního bloku, jak je znázorněno na následujícím obrázku.

Pokud tedy obsadím například sedačku B1, nikdo již si dobrovolně nesedne na sedadla A2, B2 a B4. Na nepoučené cestující tak zbývají pouze tři sedačky - A4, C2 a C4, které mohou nedopatřením obsadit.

Obsazování sedadla jako druhý

Pojďme se nyní podívat na mnohem zajímavější případ, a to je ten, kdy do oddílu přicházíte jako druhý. Již v něm někdo sedí. To, že je to osoba neznalá teorie, poznáte snadno, neboť bude sedět v některém z krajních bloků A nebo C. V následujícím obrázku tedy nepoučený cestující obsadil sedačku A1.

V tomto případě máme dvě možnosti, kam si optimálně sednout. Jsou jimi C1 a B3. V obou případech zůstane pouze jedna sudá sedačka, kterou může třetí, neukázněný cestující obsadit. Podívejme se nejprve na situaci, kdy obsadím sedačku C1. Nový cestující má sice jen jednu možnost špatné volby, a to je B4, nicméně s velkou pravděpodobností se pro ni rozhodně. Je to psychologicky dáno tím, že jednak se mu tato pozice jeví opticky nejdále od všech ostatních cestujících, a jednak podvědomě cítí, že je třeba tramvaj "vyvážit" tím, že si sedne na druhou stranu než kde ostatní (a z jeho pohledu tupí) cestující sedí.

Tím, že tento nepoučený cestující obsadí B4 ovšem zároveň vyřadí z možnosti usednutí všechny ostatní sedačky kromě C3. Dá se říct, že tímto činem celý oddíl naplní. Pro nás je tedy o něco výhodnější zaujmout pozici B3, jak je ukázáno v následujícím schématu.

V této situaci zbývá na neukázněného cestujícího pouze sedadlo C2. A pokud ho obsadí (jako, že nejspíš ano), vyřadí tím ze správných sedaček pouze C1 a C3. A3 a B1 zůstávají nadále k dispozici.

Naprosto optimální situace nastává, pokud první cestující zaujme sedadlo A3. V tomto případě vy, jako druhý cestující, musíte obsadit sedadlo C1. Pokud nezaváháte, je vyhráno. Karty jsou rozdány a každý nový cestující sám a rád obsadí lichou sedačku, dokud nedojde k jejich plnému obsazení. O tom se můžete přesvědčit na následujícím obrázku.

Při tomto obsazení již neexistuje sudá sedačka, která by s někým nesousedila. Nikdo si tedy sudou sedačku nevybere.

Závěr

Jak jsme v dnešním poučovacím článku viděli, je uvědomělým chováním možno zásadně ovlivnit kvalitu a kulturu cestování v nové tramvaji 14T. Víme již, jak ve správném pořadí obsazovat sedadla v prostoru s úzkou uličkou a rovněž jsme se ujistili, že i samotný cestující dokáže mnoho ovlivnit. Sejdou-li se v tomto oddíle dva poučení cestující, je prakticky vyhráno.

Tato teorie pochopitelně platí pouze za předpokladu, že člověk cestuje sám. Což je ovšem nejčastější případ. Pochopitelně přítomnost jakékoli dvojice, ať už milenci, či dvě paní, které si mají co říct, celou teorii značně nabourává. Dvojicím bych, nicméně, doporučil přednostně obsazovat dvojsedadla po směru jízdy, umístěné v ostatních částech soupravy.