Bitva o Lagrangeovy body

Celou první polovinu dvacátého prvního století měli lidé strach z nové války. Začátkem tisíciletí ta hrozba nevypadala nereálně. Přírodních zdrojů se zdálo ubývat a hladových krků naopak přibývat.

Přes veškeré rozpory v kulturách, bohatství, zdrojích, technologiích a dalších se však nakonec zdál v polovině tisíciletí konflikt téměř zažehnán, a to i díky snaze snílků jako byl Václav Havel a jemu podobní, kteří ho následovali. Sociální situace se nakonec téměř na celé planetě takřka vyrovnala. Díky novým objevům se i hrozba boje o zdroje a suroviny začala jevit jako neopodstatněná. Rovněž klima na planetě nevypadalo, že hodlá poslouchat truchlivé prognózy z počátku nového věku.

Ten úder nakonec přišel jako blesk z čistého nebe. Málokdo by čekal, že záminka k válce může být tak malicherná. Málokdo, protože tehdy už stejně většina lidí ničemu nerozuměla a předmět sporu zůstává mnohým utajen do dneška. Ovšem tak už to nakonec na světě chodí odjakživa. Kvůli malému problému se konají velké skutky.

A stalo se tak i tenkrát, v roce 2068, jak příznačné! Americká armáda se rozhodla, že kvůli zvýšení bezpečnosti obyvatel USA (ovšem i všech obyvatel na planetě), umístí do obou Lagrangeových bodů své obranné prostředky. V průběhu příprav této mise ale američtí vědci s hrůzou zjistili, že oba body jsou již obsazeny neznámými satelity, pravděpodobně ruskými.

Jakkoli se všechny předcházející potíže s omezeností zdrojů zdály být vyřešené, zde došlo na lámání chleba. V blízkosti naší soustavy jsou Lagrangeovy body nedostatkovým zbožím. Existují pouze tři. Ruská strana po sérii jednání nakonec neochotně připustila, že to jsou její vědecké družice. Nastala fáze vyjednávání na půdě OSN. Američané požadovali stažení ruských satelitů a v případě jejich vědeckého využití plnou kontrolu a spolupráci všech zemí planety nad technikou, která bude v oněch bodech umístěna.

V případě vojenského využití pak americká strana navrhovala, aby východní Lagrangeův bod připadl Rusku a západní USA. Do toho se ovšem vložila Čína s tím, že její kosmický program je taktéž na dostatečné úrovni a že i ona by měla pro Lagrangeovy body svoje využití. Zmocněnci Ruska i USA se svorně shodli na tom, že Čína, jakožto menší velmoc, by se mohla spokojit pouze s třetím, pravda o něco méně stabilním Lagrangeovým bodem na spojnici Země - Měsíc.

S tím se ovšem Čína nehodlala spokojit a prohlásila, že od teď považuje všechny tři Lagrangeovy body za svůj majetek. Ruské satelity bez skrupulí z oněch bodů vystřelila. Rusko vyhlásilo válko Číně. Čína požádala o pomoc USA s příslibem, že odepíše svoje veškeré pohledávky vůči Americe. Amerika ovšem považovala ze svého hlediska ovládnutí Lagrangeových bodů za ze strategického hlediska mnohem výhodnější než smazání jakéhosi virtuálního dluhu vůči Číně.

Výsledek znáte všichni, kteří jste přežili ...