Byl jsem agentem…!

Tak tuhle větu asi od těch, kteří jsou v médiích vždy jednou za čas označeni za agenty StB, vojenské kontrarozvědky a já nevím koho ještě, neuslyšíte.

V nedávné době byly zpřístupněny záznamy vojenské kontrarozvědky a hned jsme se z našich médií – České televize (proč zrovna ČT byla první?) a pak i ostatních, dozvěděli, že na seznamu se vyskytují další politici – 4 poslanci a všichni jako důvěrníci. Samozřejmě všichni poslanci to popírají a prokazují se negativním lustračním osvědčením. Každý rok se jména té či jiné známé osobnosti objevují - už od časů tzv. Cibulkových seznamů a dotyčnému dá dost práce, aby dokázal opak a o poškození jména ani nemluvě. čsto to dospěje i k soudu.

Kategorii důvěrník StB za spornou označil už Ústavní soud a často se do ní dostali lidé, kteří o tom, že jsou v takovýchto seznamech, neměli ani páru. Často v této kategorii policie vedla i lidi, kteří s ní nijak nespolupracovali a policie o ně třeba jen měla zájem. Pokud se jednoznačně neprokáže, že důvěrník někoho konkrétně udal, pak označení za důvěrníka vlastně nic neznamená. To je při tom, že se spousta materiálů podařilo po revoluci zlikvidovat, velice těžké a problematické.

Jaký význam má pak takového plácnutí do vody, když chybí zcela konkrétní důkazy?

Stále se mluví o spolupracovnících státní bezpečnosti, ale ne o členech státní bezpečnosti jako takové – to by bylo možná zajímavější čtení.