Miroslav Krejča
www.miroslavkrejca.cz
- Počet článků 95
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 630x
Seznam rubrik
Miroslav Krejča
Evropské rokování v městě nad Dunajem
Každého půl roku se schází zástupci evropských výborů parlamentů zemí Visegrádské skupiny V4 (Polsko, Slovensko, Maďarsko a Česko) v jedné z členských zemí a rokují o aktuálních evropských tématech. Poslední dubnové dny bylo hostitelskou zemí Slovensko a místem jednání Bratislava. Pořadatelé setkání – evropský výbor Národní rady Slovenska zvolil pro jednání čtyři základní témata: Evropské volby2014 ainstitucionální obnova, Ukrajina, Sociální podnikání a sociální ekonomika jako nástroje na podporu růstu, Tolerantní Evropa.
Miroslav Krejča
Vzdělávání Romů v Česku
Některé tuzemské, ale i zahraniční zdroje s oblibou a tvrdošíjně informují o údajně neutěšené situaci v oblasti vzdělávání našich romských spoluobčanů v České republice.
Miroslav Krejča
Ázerbajdžán –1
V předvečer minisummitu Východního partnerství (VP) v Praze u příležitosti pátého výročí zahájení realizace tohoto projektu, který se zrodil za českého předsednictví v roce 2009, navštívil Výbor pro záležitosti EU (VEU) Senátu PČR další ze zemí VP. Po Ukrajině (včetně Krymu) v květnu loňského roku a Arménii v září téhož roku to byl nyní Ázerbájdžán. V květnu pak bude následovat poslední ze tří zakavkazských zemí – Gruzie a zbude pak již jen Moldavsko a Bělorusko. Dovoluji si ve dvou částech informovat jak o obsahu těchto jednání, tak o dalších postřezích z této cesty našeho výboru.
Miroslav Krejča
Lámání chleba po Alsasku
Podruhé v letošním roce zasedlo Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PS RE) a v podstatě všechny body jednání zastínila rozprava a hlasování v souvislosti se situací na Ukrajině. Když zvážíme skryté vyhrůžky Moskvy Lotyšsku za přístup k ruské menšině, aktivizaci páté kolony na východní Ukrajině (např. v Doněcku), narůstající separatismus moldavského Podněstří (které uznává jen Náhorní Karabach, Abcházie a Jižní Osetie – enklávy, které tak úspěšně živí a podporuje Moskva), málokdo je na pochybách, že by to bez rázné reakce světového společenství Krymem skončilo. A v tom duchu se neslo veškeré jednání.
Miroslav Krejča
Hlava státu versus Ukrajina
Situace na východní Ukrajině se očekávatelně vyostřuje a stále více jsme blíž další silové konfrontaci proruských a protiruských sil. Logicky je toto téma aktuální i v naší malé České kotlince a věnuje jí pozornost i naše hlava státu. Podívejme se na to, jak se vyvíjí vztah našeho pana prezidenta k Ukrajině a dění na ní.
Miroslav Krejča
Fyzická obrana zájmů Evropy a Evropské unie
Události na východ od nás odhalily slabiny evropské zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Zaskočení Evropské unie vývojem na Ukrajině a na Krymu se již nesmí opakovat. Musíme se vážně zamyslet nad společnou evropskou obranou a prosazováním evropských zájmů, nad tím, jak efektivně ochránit ty členy EU, kteří nejsou členy NATO. Musíme ale vyřešit i to, jak chránit zájmy těch zemí, které sice nejsou přímo členy EU, které ale s naším evropským společenstvím spojují jiné vazby, např. v rámci partnerství či rozšiřování. Nedokážeme-li chránit a bránit bezpečnostní zájmy Evropy, neobstojíme vůči ostatním globálním hráčům ani v jiných oblastech. EU se musí přestat chovat naivně, musí začít lépe vnímat okolní realitu.
Miroslav Krejča
Otazníky a vykřičníky
Miliarda jednostomilionů od Bohuslava Sobotky a Jana Mládka, nebo „jen“ šestset milionů od Andreje Babiše?
Miroslav Krejča
Ukrajina – Rusko versus EU (3)
Jakou roli sehrála EU a Česká republika v této nešťastné kauze? A jakou roli bude hrát nadále? Nezpochybnitelné je jedině to, že nás vývoj na Ukrajině i na Krymu zaskočil.
Miroslav Krejča
Ukrajina – Rusko versus EU (2)
Rusové vždy byli dobří ve dvou disciplínách. V hokeji a ve hře v šachy. Obě tyto zdánlivě nesouvisející disciplíny vyžadují výrazný smysl pro kombinace a předvídání dalšího vývoje. Neměli bychom tedy být ani zaskočeni, ani uchlácholeni tím, co se momentálně děje. Měli bychom spíše přemýšlet, co bude následovat.
Miroslav Krejča
Ukrajina – Rusko versus EU (1)
Není jednoduché vyjádřit se k tématu, které je tak živé a dynamicky se vyvíjí. Téměř permanentně probíhá celá řada jednání na všech možných úrovních, byla podepsána politická část Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, postupně dochází ke stabilizaci ukrajinské společnosti a její veřejné správy, ale ani Vladimír Putin nezahálí. Přesto se pokusím popsat situaci na Ukrajině, jak ji vidím já, s co nejvyšší mírou objektivity a střízlivé predikce.
Miroslav Krejča
Zůstane Rusko v Radě Evropy?
V souvislosti s vývojem na Ukrajině a s blížícím se dubnovým plenárním zasedáním Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PS RE) se v médiích objevily zprávy o tom, že někteří z našich poslanců, členů PS RE, připojili svůj podpis pod návrh rezoluce, aby ruským delegátům byly pozastaveny pověřovací listiny a tím i členství v této mezinárodní organizaci, jejíž náplní je především podpora demokracie a ochrana lidských práv. Stalo se tak již jednou v roce 2000 jako reakce na intervenci Ruska v Čečensku.
Miroslav Krejča
Banát – dvě století proti toku času
Konec letošního února a začátek března jsem strávil se skupinou přátel v rumunském Banátu. Navštívili jsme a pár dní žili s potomky našich přistěhovalců, kteří před téměř dvěma stoletími přijeli kolonizovat toto opuštěné a divoké území na kopcích okolo Dunaje.
Miroslav Krejča
Co s tím a jak dál?
Nechtěl jsem již nikterak veřejně komentovat dění na Ukrajině, ale je to mnohem silnější než jsem předpokládal. Zoufalost, lítost, vztek a spousta dalších emocí. Ale také smutek, smutek nad tím, jak bezzubá zatím byla Evropská unie. K čemu nám tedy vlastně je? K rozdělování dotací? Regulaci toho či onoho? Vyhlašování závazků a limitů, které nás brzdí za vyspělými ekonomikami? Doposud jsme se pyšnili, že právě díky EU se nerozhořel po řadu desetiletí na teritoriu Evropy válečný konflikt. Ale co bývalá Jugoslávie? A co nyní Ukrajina? To, že to tehdy bylo a i nyní je mimo oficiální hranice EU, je pouze výmluva. Je to přece stále ta naše Evropa.
Miroslav Krejča
Na každého s jiným metrem?
S úsměvem (byť možná trochu trpkým) sleduji taškařici okolo kumulace veřejných funkcí některých zákonodárců. Vybavuji si svoji vlastní situaci v roce 2008, kdy jsem byl některými z bývalých kolegyň a kolegů ze sociální demokracie (tehdy ještě jako člen této strany) vyzýván, abych se po zvolení senátorem vzdal své funkce rektora vysoké školy. Odmítl jsem to tehdy s tím, že zkusím, zda se dají tyto dvě funkce skloubit. Pro ně to byl ale impulz k tomu, aby zinscenovali mé odvolání, které soud po třech letech otálení vyhodnotil jako nezákonné a virtuálně mě tak vrátil na pár dní do původní funkce. A titíž lidé a jejich parťáci nyní trapně obhajují své dvě a více židlí, na kterých sedí a chtějí zůstat sedět. Ono skutečně dělat naplno a poctivě více profesí nelze. A politika je také profesí, sice specifickou, ale nikterak méně náročnou (pokud ji chcete dělat skutečně zodpovědně).
Miroslav Krejča
Inferno
„Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo si v časech mravní krize zachovávají neutralitu.“ Dante Alighieri, Božská komedie
Miroslav Krejča
Zdravotnictví v koaliční smlouvě
Za každé koalice, za každé vlády bylo jedním z nejvíce diskutovaných témat zdravotnictví. Vždy byly vznášeny různé požadavky na navyšování mezd zdravotníků a bylo varováno před omezováním zdravotní péče, pokud nebudou splněny.
Miroslav Krejča
Školství a věda v koaliční smlouvě
Školství je rezort, který dlouhodobě stíhá jedna morová rána za druhou. Téměř vše, díky čemu bylo naše školství na špici vzdělávacích systémů, bylo postupně destruováno a nahrazováno rádoby progresivními prvky.
Miroslav Krejča
Energetika v koaliční smlouvě
Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL je padesátistránkový dokument. Jednou z prvních oblastí v tomto dokumentu je po dopravě právě energetika, jako jeden z dalších pilířů hospodářského rozvoje země. Energetika je klíčovým odvětvím každé ekonomiky industriálně a technologicky vyspělé země. Je tedy těžko stravitelné a obtížně pochopitelné, že je v této partii pouze jediná obecná zmínka o státní energetické koncepci, a to až v závěru dokumentu.
Miroslav Krejča
Doprava v koaliční smlouvě
Doprava je první z konkrétních oblastí zmiňovaných koaliční smlouvou v bloku zaměřeném na hospodářský rozvoj země. Výrazně a bezprostředně limituje jakýkoli další rozvoj naší ekonomiky – od surovin, přes výrobu až po obchod. Jen z evropských zdrojů do ní „nateče“ do roku 2020 cca 120 miliard korun, přitom se v roce 2014 nedočkáme jediného nového kilometru dálnice. Tento rezort potřebuje jasný, konkrétní a relativně neměnný jízdní řád, podle kterého bude plynule a koncepčně budován systém našich dálnic a rychlostních komunikací (ne podle toho, kdo má zrovna rozhodovací pravomoc a odkud kdo je, ale podle skutečných potřeb regionů a občanů, abychom zajistili rovnoměrný rozvoj a vyrovnávání rozdílů – taková tuzemská kohezní politika). Z textu této kapitoly není naprosto zřejmé, jak by mohlo dojít k posílení významu železnice, chybí priority a stejně jako u dálnic a rychlostních komunikací jasný jízdní řád jejich dalšího rozvoje, či naopak útlumu. Navíc dříve velice rozvinutá infrastruktura navázaná na železniční stanice v podstatě již neexistuje.
Miroslav Krejča
Koaliční smlouva
Tři strany nové koalice v Poslanecké sněmovně si nejprve jednotlivě a nyní v bloku odsouhlasily koaliční smlouvu, kterou by se chtěly a měly řídit příští čtyři roky. O její zásadní slabině a bezprecedentním kroku, kterým je naprosto neakceptovatelné zavazování též „koaličních“ senátorských klubů (v naší reálné situaci naštěstí pouze jediného) a jeho členů jsem se již zmínil v jiném textu. To nikomu nedochází, že je to v rozporu s obsahem ústavního slibu zákonodárce? Slibuje přece, že veškeré své rozhodování bude činit dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, v zájmu občanů této země. Nikoli v zájmu jakékoli strany či koalice. O váze tohoto dokumentu díky opatrnickým výrazům jako je „chceme podporovat, chceme revidovat, budeme usilovat, pokud to bude...“ by bylo možné pochybovat a do úst se dere poznámka o otevřených vrátkách k ústupu. Taktéž ekonomická reálnost naplňování této koaliční smlouvy a její dopady na státní rozpočet a jeho vývoj v dalších letech v souladu s „Maastrichtskými kritérii“ (jejich dosažení a udržení je nezbytné pro vstup do eurozóny) je na pováženou. Naprosto nepochopitelně je zde však podceněna naše role a budoucnost v Evropské unii, přestože jsme v desátém roku našeho členství v EU.
Miroslav Krejča
Cesta – odkud a kam?
Cesta od volebního programu, přes koaliční smlouvu až k programovému prohlášení vlády je většinou hodně kostrbatá a tak jako tak nikterak nezaručuje, že se těmito závazky bude reálná politika koaliční vlády nakonec řídit. Je to jen cesta od slibů občanům, přes ústupky koaličním partnerům k jakémusi dokumentu, na základě kterého si koalice sama sobě odsouhlasí to, na čem se dohodla, nebo spíše k čemu se za skřípění zubů zavázala. Jeho naplňování a dodržování není pak naprosto podstatné a není podstatné ani to, jestli vyhovuje voličům (jedno kterým), ani jestli se s ním ztotožní a budou jej podporovat i nekoaliční síly ve sněmovně. Podstatné jenom je, aby jak ono vládní prohlášení, tak jeho následné naplňování či nenaplňování neohrozilo koaliční projekt jako takový a tudíž ovládání jednotlivých ministerských a ostatních postů.
Miroslav Krejča
Snaha o nápravu
Když nejprve Výbor pro záležitosti EU (VEU) a následně plénum Senátu přijaly v závěru loňského roku komplexní usnesení k návrhu doporučení Evropské rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech, vyvolalo to řadu protichůdných reakcí. Vedle odmítnutí jakýchkoli opatření na základě etnických kritérií ve svém usnesení poukázal VEU i Senát mj. na potřebu úpravy současné praxe vyplácení příspěvku a doplatku na bydlení. V usneseních bylo též zdůrazněno, že součástí řešení otázky sociálního vyloučení musí být i hloubková revize některých dalších zákonů. V atmosféře nečinnosti vlády i poslanecké sněmovny (bez ohledu na momentální vnitropolitickou situaci) se této iniciativy ujala skupina šesti senátorů, kteří připravili a do pléna Senátu předložili tři návrhy novel zákonů. Dvě z těchto novel se týkají zákona o podpoře v hmotné nouzi, jeden pak zákona o odpadech. Každý senátní návrh zákona či novely zákona je určitým aktem zoufalství. Zoufalství pramenícího z nečinnosti (nebo špatné činnosti) exekutivy a z nečinnosti (či špatné činnosti) dolní komory našeho parlamentu. Není tomu jinak ani v tomto případě.
Miroslav Krejča
Ukrajina a Východní partnerství EU
Na základě impulsu Švédska a Polska se během českého předsednictví v první polovině roku 2009 podařilo vdechnout jasné kontury programu Východního partnerství (VP).
Miroslav Krejča
Není integrace jako integrace
Integrací Romů podle představ EU a integrací evropskou v souvislosti se summitem Východního partnerství a překvapivou změnou orientace Ukrajiny a pozastavení procesu uzavření Dohody o přidružení a Komplexní dohody o volném obchodu (tzv. Asociační dohoda). Zatímco podstatně marginálnější téma integrace Romů zaznamenala veřejnost a média obratem, zásadnější téma z hlediska Shodou okolností a dokonce bezprostředně po sobě a za účasti premiéra Jiřího Rusnoka se plénum Senátu na své poslední schůzi zabývalo hned dvakrát integrací. dalšího vývoje EU zůstalo bohužel na periferii zájmu. Ale budiž, zastavme se u té „atraktivnější“ integrace.
Miroslav Krejča
Vážně i nevážně o EU z Vilniusu
Na konci října se v rámci litevského předsednictví v Evropské radě uskutečnila jubilejní 50. Konference COSAC (nejstarší meziparlamentní konference v EU, kterou pořádá každá země předsedající Evropské radě).
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
