Je to za námi. Co nás ale čeká?

Emoce z výsledků krajských voleb vystřídaly emoce z ustanovování „krajských vlád“. Nejvíc protichůdných  reakcí sklidily jednoznačně koalice, jejichž součástí se stali zastupitelé zvolení za KSČM. Přitom bylo jen otázkou času, kdy k sobě ČSSD a KSČM najdou cestu.

Zda to je či není dobře, je jedna rovina možné diskuze. Tou další je ale to, že sblížení těchto dvou „levicových“ stran možná vyčistí a zprůhlední naši politickou scénu. Vždyť co si má volič myslet o doposud běžné praxi, kdy se bezprostředně po volbách dávají dohromady strany, které si před volbami „šly po krku“ a stojí na úplně opačných stranách politického spektra. To, že se tzv. levicové strany domlouvají na spolupráci a možná již i částečně integrují, není zase tak špatné. Pro sociální demokracii to pak samozřejmě znamená, že se již nebude moci do budoucna distancovat od komunistů.

Tím nedobrým na tom všem především je to, že strany na druhé straně politického spektra se naopak atomizují a vedou sebevražednou válku samy mezi sebou. To, že je to špatné pro tyto strany, je jejich věc. Špatné to ale bohužel je především pro občany této země, pro celou naši společnost a její budoucnost. Tato země potřebuje, když už ne dvě silné strany, tak zatím alespoň dva silné a dle možnosti jednotné a soudržné politické bloky, které dokáží po volbách vytvořit buď silnou koalici anebo obdobně silnou opozici.

Dosavadní rádoby manželství z rozumu byly tedy spíše dohodami o rozdělení funkcí, trafik a koryt.  A to platí pro všechna patra našeho politického systému – od komunálu, přes region po centrum. Jenom se to vždy tváří tak trochu jinak a vymlouvá se na něco jiného. Až tohle všichni pochopíme a odmítneme všechna účelová spojení v politice, budeme na cestě za lepší politickou kulturou a možná i lepším stavem naší společnosti.

A ještě něco. V posledních dnech jsme svědky odporu proti obsazení rezortu školství v Jihočeském kraji zástupkyní za KSČM. Budiž, každý má právo vyjádřit pokojně a v mezích slušnosti a zákona svůj názor na cokoli a kohokoli. Proč se ale neprotestovalo, když tento rezort řídila zástupkyně sice za jinou politickou stranu, ale naprosto nekompetentní a bez jakékoli zkušenosti se školstvím? Však to také podle toho vypadalo. Takže vyjadřujme svoje názory, ale važme spravedlivě. A hlavně se svým hodnocením vyčkejme, až ten či onen předvede, co skutečně umí a vyjadřujme se pak se skutečnou znalostí věci.

A úplně poslední poznámka na konec. Zajímalo by mě, kolik těch, komu vadí výsledky voleb a nová krajská koalice, bylo u voleb. Opět totiž nerozhodli ti, co k volbám přišli, ale jak už je u nás téměř tradicí, rozhodla média, která v předvolebním období někoho protěžovala, jiné ignorovala a pak ti, co k volbám vůbec nepřišli. Není tak trochu pozdě se teď nad výsledky voleb a povolebních dohod podivovat?

Miroslav Krejča

listopad 2012