Vymejvání mozků

  Tak jsem dnes nějakým omylem v televizi zhlédla kousek pietního shromáždění k uctění obětí komunismu. Třináctého května? Oběti komunismu? No bylo tam asi 40 lidí, z toho asi 10 politiků – zaznamenala jsem M. Němcovou z ODS…

Chápala bych, kdyby se na oběti komunismu vzpomínalo 25. února. Jakože se vzpomíná. Ale třináctý květen? Něco mi uniklo? A jestli neuniklo, budeme v červenci při výročí upálení Mistra Jana Husa vzpomínat na oběti římskokatolické církve? Potažmo i někdy – co takhle 30. dubna – na "čarodějnické "oběti této církve? (A velmi prosím, nezaměňujte církev a náboženství.)

Nemám ráda vymejvání mozků, a že se děje furt. Jenže v politice si aspoň sem tam můžeme zapojit mozek a vymejt ho nenechat...

Proto mi úplně zcestné přijde vymejvání mozků skrzevá zdravou výživu. Každou chvíli je nezdravé něco jiného.

Nejí se maso, tady jsem nezaznamenala proč; já ho jím – akorát že jsem už jen na drůbeži, neb jest nejlevnější, vepřové kupuji v akci, a červené maso = hovězí, drahé jak kráva, kupuju jen na Vánoce na svíčkovou… Proti tomu se jistěže říká, že maso kvůli proteinům je důležité.

Nahradit ho mohou luštěniny. To u mne nehrozí. Z luštěnin jím jen čerstvý hrách, k tomu se dostanu tak jednou za pětiletku. Pak ještě dávám do polívky takovou tu zmrazenou zeleninu, tam se hrách najde taky. Fazolím a čočce se vyhýbám jak moru. Zkusila jsem, nechutnalo.

Taky jsou občas více zdravé rostlinné oleje, než se zjistí, že není nad máslo, ba i sádlo. Slunečnicový olej používám; řepkový mi smrdí, stejně jako tepelně upravený  olivový od extra virgin po jakýkoliv jiný. A pro těch pár kapek na salát mi stačí slunečnicový. Aby ze zeleniny byly vstřebány všechny vitamíny a minerály, chce to něco oleje. Teda prej.

Celozrnné pečivo sice splní svůj vlákninový účel, ale odčerpá mnohem víc minerálů vašeho těla…

Milovala jsem jablka. Než jsem zjistila, že jsou zdravá díky jakýmsi pektinům. Jo, jo – sem tam si jabko koupím; když nemyslím na ty pektiny, tak mi dokonce i chutná.

A to nemluvím o tom všem, co se průběhem dalších let ukáže nějak jinak. Až omyl.

Takové to „všechno špatně, zpátky na Auroru“.

A nemyslím to politicky, myslím to výživově.