Máslo za osmdesát, důchod za prdlajs

Máslo mi může být ukradené už léta, přesně od doby, kdy byla kostka (tj. těch 250 g) za 32 koruny (90. léta). Moje maminka, když viděla, že používám „margarín“ (Perla, Rama apod.), řekla:

 „Taková žebrota, abychom mazali chleba margarínem, jsme nebyli ani za války.“

To je sice pravda, ale za války odešli do Německa, žili v Bavorsku „ u selky“, neb děda – maminky táta – tam byl totálně nasazen a babička – maminky máma – vzala děti a šla s ním. Byť do neznáma. A zatímco totálně nasazený děda dělal někde v továrně, babička s dětmi dělala na statku; takže kde by přišla k margarínu, že.

Jsem s tím v poho, prostě se bez másla už 20 let obejdu. Bez důchodu se nicméně neobejdu.

V roce 2013 jsem se musela hodně držet, aby mě nekleplo: to mi přišel úřední dopis, že mám na rok 2014 důchod zvýšený o 20 korun (starobní procentní; starobní základní o desetikačku). Další den mi mejlem upc sdělilo, že od února 2014 mám „zvýšený“ internet o 48 korun. Takže jen net mě dostal do měsíčního mínusu 18 Kč.

Jo, dokážu s tím vyžít (kdo by kupoval máslo, že jo), ale stejně mi vadí, že valorizace je procentuální a ne pevně daná. Chápu, že když někdo vydělával víc než já, a tedy platil vyšší daně, byl mu vyměřen vyšší důchod. A přeju mu to.

Přesto si myslím, že zvýšení důchodů by mělo být stejné. Prostě se mi nelíbí – a žádný ekonom mi to nevymluví – že podprůměrný důchod, který mám, se mi zvedne o pár desetikorun, zatímco nadprůměrný důchod někoho jiného se zvýší o pár stokorun.

Jako když už má 3 až vícekrát vyšší důchod než já, musí mít ještě 3 a vícekrát vyšší valorizaci? A to ausgerechnet už leta rok co rok?!  Ne, tohle se mi fakt nelíbí. A zdaleka nejsem jediná. Přesto to není o závisti.