Ňák.

Pokud se někdo zajímá o problematiku bydlení a o názory jednotlivých politických stran na řešení tohoto jednoho z vážných sociálních problémů, který před námi stojí, pochybil, pokud se v sobotu  28. 11. 2009 nedíval na pořad Politické spektrum na ČT 24.

V tomto pořadu neparlamentní politické strany představují své programové priority a člověk by tedy, při neustávajících stížností, jak málo prostoru dostávají tato politická seskupení v hromadných sdělovacích prostředcích, očekával, že využijí   každé příležitosti k prezentaci ucelených představ o daném problému. V jejich vlastním zájmu.

V pořadu, o kterém píši, se tak nestalo, ale vlastně stalo a divák si mohl udělat zcela jasnou představu, co si zástupci tří politických stran o problematice bydlení myslí.  Nejvíce mne zaujala zástupkyně ambiciózní strany Věci veřejné, z jejichž inzerátu v tisku by každý musel nabýt dojmu, že   moře našich problémů je této straně pouze po kolena. Nevím, ale pokud jde o  bydlení, tak tomu bezpochyby není: půvabná  J. Pařízková  v pořadu, pokud jsem dobře počítal, 6x použila slovíčko „ ňák“,  čímž  zřetelně vymezila svoji jasnou představu o daném problému. Tak jsem se dozvěděli, že majitelé domů jsou tou nepřijatelnou regulací „tlačeni do ňákých regulí“ (a taxikáři, lékárníci a desítky dalších profesí pracujících s regulovanými cenami nikoliv?, chtělo by se ptát), že ale i po deregulaci je třeba „ňák zajistit podporu nějakým osobám“,  musíme totiž vytvořit  „nějaký prostor pro záchranou síť“ neboť  „musíme ňák zohlednit sociální aspekty“. Nejlépe bude vše ponechat na obcích, neboť ty musí  „ňák dbát na rozmanitost obyvatel“  a  „sociální situaci může ňák obec nejlépe posoudit“.  A je to jasné: brouk Pytlík, blahé paměti, by nám lépe neporadil…

J. Basser, zástupce jedné z nepřehledných stran Nezávislých a Starostů  si postěžoval,  že                i dvacet let po Listopadu jsou naši lidé málo vychovaní a neskromní, neboť někteří důchodci  dokonce chtějí i mobilní telefon. A na poznámku moderátorky, která tuto několikrát opakovanou nehoráznost již nemohla poslouchat, že snad i osamělí důchodci si někdy  potřebují mobilním telefonem  zavolal pomoc, pan starosta opáčil, že dříve také staří lidé  neměli mobilní telefony a žili ( a umírali, pozn. S.K.) také. 

Zástupce České pravice  M. Simkanič  byl zjevně znechucen, že o takové nehoráznosti, jakou je péče státu o bydlení nebo dokonce o nějaké regulaci nájmů má vůbec hovořit, nás vyzval, abychom si vzali příklad z „ nejvyspělejší země na světe,  z Ameriky“ jejíž poměry ovšem zná patrně pouze z Rodokapsů, neboť nás poučil, že zde jsou občanům ústavou garantována jen tři práva. Všechno ostatní si občané vyřídí jaksi mezi sebou sami…. 

Nebyla to ztracená půlhodina s  Českou televizí….