Je ekonomie dobrá či zlá, Tomáši Sedláčku?

Ekonomika je v krizi, to nepochybně, vždyť to prohlásili ekonomové, kteří se tím zabývají celý život. A v krizi je i ekonomie jako věda o ekonomice, protože ekonomům se zhroutily jejich modely. Ale Život pokračuje nerušeně dál, lidé se rodí a umírají, slunce vychází a zapadá, jakoby se nechumelilo. Jsou vůbec ekonomika či ekonomie něco reálného nebo to jsou jen umělé konstrukty ekonomů?

Čtu teď knihu ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla, kde autor hledá odpovědi na otázky jako: Vyplácí se dobro? Je správné konat dobro jen proto, že z toho plyne užitek? A není lepší se raději neptat a jen tiše počítat náklady a zisky? – a prý jsou to pro ekonomy novátorské a netradiční otázky, pak si ovšem kladu otázku já, co tam ti pánové v ekonomických ústavech vlastně dělají. Mají alespoň vyjasněno, co je smyslem jejich práce a co chtějí dávat lidstvu? Na co vůbec ta JEJICH ekonomie je?

Ta kniha je pojata jako exkurse po ekonomických myšlenkách obsažených v dílech jako Epos o Gilgamešovi, Starý a Nový zákon nebo Labyrint světa a ráj srdce, či u autorů jako Platon, Tomáš Akvinský, René Descartes nebo Adam Smith a hledá, jestli má ekonomika také morální a etický rozměr nebo je to čistá empirická matematika. Je zajímavé sledovat, jaké filozofické směry mají vliv na myšlení současných ekonomů a čím vším jsou ovlivněni a také jaké hluboce uložené a široce mezi ekonomy rozšířené omyly, předsudky či pověry se promítají do současné ekonomické krize a do způsobů, jak se jí ekonomové pokoušejí řešit. A můj celkový dojem ze současné ekonomie? Neznám osobně žádného „ekonoma“, ale jestli oni jsou těmi, kdo teď hýbe dějinami, tak svět je v rukách šarlatánů a celá globální ekonomika je postavená na bludech a omylech.

Je povzbuzující, že alespoň jeden ekonom (Tomáš Sedláček) si to aspoň trochu uvědomuje a je deprimující, že další milion ekonomů o tom pravděpodobně nemá ani páru a podle své ekonomické víry, protože „vědeckosti“ tam je co by se za nehet vešlo, řídí tuhle civilizaci a naše osudy. A tihle ekonomové sedí ve vládách, v bankách, jsou prezidenty, radí politickým stranám atd. Co asi? Oč jsou lepší než židovští proroci, římští haruspikové či delfská Pýthie? Velmi pochybuji, že současná ekonomie dokáže být tou integrální silou, za jakou jí na základě víry ve vědu považujeme. Není náš zásadní omyl to, že ekonomické otázky jsou těmi hlavními ve volbách a prvními ve zprávách? A že ekonomické výsledky považujeme za ty nejdůležitější při určování naší společenské úspěšnosti, stupně rozvoje a blahobytu či definování smyslu života?

Pan Sedláček představuje ekonomii jako krásnou vědu, kterou má smysl se zabývat a která lidstvu pomáhá, pokud jí správně používáme. Je to možné, ale k tomu má ekonomie, dle mého názoru hodně daleko, zatím moc nepomáhá ani samotným ekonomům. Ekonomie nám lidem či lidstvu jako celku nedokáže přes veškerou svou snahu dát odpovědi na otázky jako, kým jsme, kam kráčíme či co je smyslem našeho života. Většina lidí to po ekonomii ani nežádá, přesto jí to nebrání nám vzpupně jakési své odpovědi dávat a podle nich řídit běh světa. Prý jsme homo economicus. Kdo? Profesoři živící se ekonomií?

Ekonomie do sebe úspěšně absorbovala matematiku či psychologii, přesto je pouhou tisícinou lidské skutečnosti, kde existuje 999 další aspektů, které ekonomové ignorují. Co cítím, že jí hlavně schází, je spojení s lidskou spiritualitou, s vášní a láskou, které jsou neodmyslitelnou součástí naší zkušenosti. Tomáš Sedláček se pokouší tenhle rozměr ekonomii dodat přes etiku či morálku, ale ty jsou podobnými neživými a nudnými „vědami“ jako sama ekonomie. 

Vím, že ekonomie není ani dobrá ani zlá, stejně tak ekonomové, a ze svého pohledu dělají to nejlepší, co umí, ale současná ekonomie vychází z hlavy, z rozumu a logiky, je to racionální a chladná věda, která ztratila spojení s lidskou podstatou. Teď modeluje jakýsi svůj ekonomický neskutečný svět, pozoruje ho a popisuje a vyvozuje z toho nějaké závěry a ty pak zkusmo aplikuje za Život kolem sebe, na nás živé lidi. Výsledkem je svět plný nerovnováhy, chudoby, násilí, nemocí, válek, rozpadu rodin, nedůvěry, nenávisti, oddělenosti, klimatických změn či ekologického znečištění. Ekonomie není určitě jediný viník, ale svůj podíl na tom má, úměrný vlivu ekonomů na fungování světa. A svůj podíl máme i my, úměrný tomu, jak moc jsme věřili ekonomům. A pokud to chceme změnit, musíme změnit sami sebe, své chápání světa a do té změny zapojit i ekonomy.

A změnit to můžeme třeba tím, že ekonomům dáme jiné zadání toho, co od nich chceme. Prostě my lidé můžeme říct, jaký smysl dáme ekonomii a ekonomice, než abychom trpně čekali, jaký ony dají smysl lidskému životu.

Takže pánové ekonomové: Vytvořte takovou ekonomii, které je v souladu s přírodou a člověkem a se všemi jeho stránkami, nejen s materiální a psychologickou, ale i spirituální, transcendentální i jinými a dokáže nás nadchnout vášní, dodat nám elán a inspiraci, okouzlit nás a podpořit nás v našich životech. A proč? Protože my chceme mít takovou ekonomiku, která nás podporuje v realizaci našich záměrů a snů, která nám dopřeje být laskavými, soucitnými, spolupracujícími na společném rozkvětu, spontánními a plnými radosti. Chceme totiž žít ve světě lásky, míru, zdraví a hojnosti. 

Dokáží současní ekonomové přetvořit současnou ekonomiku, aby právě tohle podporovala? Nebo to musíme udělat sami?