Kdyby bylo prvního apríla, tak bych se tomu moc nedivil. Zástupci odcházejících doktorů údajně v pátek sice kývli na nabídku ministra Hegera přidat dvě miliardy na platy lékařů, zároveň však žádají garanci toho, že se budou všichni doktoři moci vrátit na ta místa, odkud podali výpověď. O jaké garanci návratu to vlastně odbory mluví? To má být vydán příkaz soudruha ministra nebo nějaký dekret soudruha generálního tajemníka?
Podání výpovědi je projevem svobodné vůle ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. To tak nějak odborářští bossové nedomysleli, neboli tady někde naši soudruzi z odborů udělali chybu, když jim nedošlo, jaká situace může po vyhrané bitvě nastat a jaké Pyrrhovo vítězství utrpí. Co když se platy zvednou, ale ne všichni doktoři se vrátí na svá místa? Domýšlivé odborové předáky a jejich důvěřivé ovečky ani ve snu nenapadlo, že by mohla nastat situace, že některým z těch, co si hrají s výpovědí, bude v odchodu vyhověno a přitom požadavky odborů na platy budou splněny. Problém je v tom, že naše legislativa zná pojem „právo na stávku“, ale nezná pojem „právo na návrat po podání výpovědi“, a odbory jako formu nátlaku zvolili dost riskantní cestu výpovědí.
Dožadovat se garance návratu všech doktorů (kteří svobodně o své vůli podali výpověď) není o žádné solidaritě, ale je to další a už opravdu nehorázná změna požadavku odborů: Teď už totiž vůbec není řeč o tom, jaké „my chceme platy“, ale nastoluje se diktát, kolik musí nemocnice přijmout pracovníků a kolik jich může propustit. A to už je trochu jiné kafe, soudruzi z odborů! Copak v tomto státě neplatí, že kdo podal výpověď, nechť počítá s tím, že opravdu odejde?
Velmi se mi líbí názory jednoho ředitele ostravské nemocnice, který nejen velmi trefně pojmenoval problémy nemocnic, ale také nabízí dobrá řešení. Z nich jednoznačně vyplývá, že pokud chceme v tomto státě lepší nemocnice a vyšší platy doktorů, tak ne každý lékař se musí vrátit na své místo.
Celá ta tragikomická situace okolo „odcházejících / neodcházejících / vracejících se“ (co z toho je správně, si vyplň sám) je poučná jak z učebnice historie a znovu se ukazuje, jak hluboce platí základní odborářská premisa:
Odborářští bossové nikdy neponesou riziko a nikdy nevystaví svou kůži na trh, ale od svých důvěřivých oveček to pro svůj profit požadují, ať už se jedná o organizování stávky nebo o organizaci hromadných výpovědí…
