Oblíbenými klacky oranžových levicových politiků na zastánce pravice jsou tyto líbivé populistické slogany: „Pravice je sobectvím! My jsme tu pro obyčejné lidi! Chceme sociální spravedlnost!"
Pominu protimluv ve slovním spojení „sociální spravedlnost", které má v podstatě pěknými slovy ospravedlnit hrabání se v kapsách jiných. O tomto zajímavém slovním rozporu a o tom, co vše se za ním skrývá, bylo napsáno na blozích hodně článků.
Rád bych poukázal na jinou stránku této argumentace o tzv. „sociální spravedlnosti" a tou je hyenismus opravdu nejhrubšího zrna.
Solidarita ve společnosti je potřebná, ale měla by však fungovat jinak, než jak ji hlásá levice. Je třeba vyčlenit z tvrdé ekonomické hry ty občany, kteří jsou nějak handicapováni, tedy invalidy, slepé, mentálně postižené apod. Vznikne tak určitá relativně malá chráněná skupina obyvatel, na něž se nevztahují jinak spravedlivá a tvrdá pravidla hry na ekonomiku. Tito postižení lidé by měli požívat solidarity od společnosti a nikdo jiný. Například ani důchodci do této skupiny nemají patřit, tedy když důchodový systém funguje tak, jak má, což je zase jiný námět pro článek.
Co považuji za opravdu největší svinstvo v argumentaci levice je to, když se do této relativně malé skupiny obyvatel snaží oranžoví politici vecpat tak zvanou „většinu obyčejných lidí" a to prostě a jenom proto, aby získali větší počet hlasů ve volbách. Snaží se v „prostém lidu" vzbudit falešný dojem nutnosti „spravedlivé solidarity těch bohatých s těmi chudými".
Zní to pěkně, že? Ale v čem je hyenismus?
Pokud se peníze dají někomu, kdo si je může vydělat, kdo může studovat, kdo se může naučit nové věci, jinak řečeno kdo může mít svůj osud ve svých rukou, tak se vlastně okrade některý z postižených, který je bezmocný, vydělat si nemůže a ani nemůže svůj osud ovlivnit.
Dovedete si představit volební kampaň se sloganem: „Okrádáme vozíčkáře, abyste vy měli na dovolenou v Chorvatsku?"
Já ano. Tak mi totiž vyznívají ty krásné oranžové bludy o sociální spravedlnosti!
