S překvapením jsem zjistil, že Karel Čapek už o Klausovi kdysi psal, tedy nikoliv přímo, ale v jedné pěkné paralele.
Znáte tu povídku od Karla Čapka „Věštkyně“? Komisař tam prověřuje jednu věštkyni, zda to náhodou není nějaká podvodnice a ona mu jen tak mimochodem předpoví, že ho opustí žena s nějakým bohatým mladým mužem a že se ti dva odstěhují do dalekého zahraničí. Komisaře to rozlítí natolik, že osobně zařídí, aby věštkyně byla soudně vyhoštěna ze země. Pointa příběhu je opravdu čapkovsky kouzelná: Za rok se soudce zeptá dotyčného komisaře, jak se mu a jeho ženě daří, a on odpoví, že se s ženou rozvedli a že ona si vzala nějakého bohatého Australana a že se spolu odstěhovali do Melbourne…
Tak si to porovnejte a prosím čistě objektivně:
1. Když někdo před X lety prohlašoval, že projekt eura bude mít problémy, byl prohlášen za protievropského kacíře. Dnes se dokonce spekuluje, zda euro ustojí problémy některých svých členů (PIGS).
2. Když někdo před X lety prohlašoval, že všemocná EU nám bude do puntíku přikazovat, co budeme smět vyrábět a co ne, byl prohlášen za protievropského lháře. Dnes se namísto 100 wattových klasických žárovek smějí vyrábět pouze žárovky plné rtuti a kdysi tradiční výroba cukru v ČR de facto skončila.
3. Když někdo před X lety tvrdil, že ekologismus bojující proti oteplování je hlavně o vynucení si bezpracných zisků úzké lobby, byl ihned prohlášen za protievropského rebela. Během minulého roku si solární baroni na solárním boomu pěkně namastili kapsy, bohužel z našich daní v řádu desítek miliard, což je teď, těsně po krizi, opravdu to nejlepší, co naše hospodářství mohlo potkat .
4. Když někdo před X lety prohlašoval, že projekt mulitikulturismu přinese Evropě jen problémy, byl prohlášen za xenofobního zaostalce z 19.století. Dnes o selhání multikulturismu v Evropě hovoří nejvyšší špičky z EU (Merkelová, Sarkozy) a nikdo je takto hanlivě nenazve.
5. Když někdo před X lety prohlašoval, že díky EU hrozí útok na svobodu slova, byl prohlášen za protievropského odpadlíka. Po aféře s karikaturami v Dánsku se v Evropě najednou nediskutuje o tom, jak ubránit v Evropě svobodu slova a vůbec se jako premisa nepřijímá závěr, že někoho zabíjet kvůli karikatuře by měl být v Evropě vlastně totální nesmysl, ale naopak vedou se debaty o tom, kde jsou hranice svobody slova a co by karikaturista směl a co už nesměl.
Když se tak na ty předešlé body objektivně podívám, tak pro úplnou paralelu s Čapkovou povídkou chybí už jen nějaký ten evropský komisař, který by Klause vyhostil…
