Vagina s náma a zlý pryč

„Začala jsem vyrábět tyto věci, abych oslavila svou vlastní vagínu a získala ji zpět. Je teď moje. Doufám, že má práce bude inspirovat lidi, aby se dívali na ženy odlišně,“ uvádí ke svému projektu (šperkům ve tvaru dámského přirození) výtvarnice Jessica M.

…to jsem teda blázen. On jim je někdo krad? Vaginy? Že je musí získávat zpět?

Mějte mě třeba za prase prasoucí, pohled do dámského dekoltu mne jaksi nepochopitelně vždycky přitahoval. A ejhle, jaký upgrade! Nejen, že se teď budu moci kochat ladnou krajinou těch hebounkých křivek – já se rovnou dozvím, jaké to bude, až se dotyčná svlékne. Nechá-li se.

A nenechá-li, tak co, porozhlédnu se po okolí.

…….

Co se to z těch krásnejch laní stává?

To máte tenhleten parfém, co voní jak ta vagina, teď si ji ještě pověsí na špagát kolem krku, aby každej viděl, co má ten jejich chlap doma za p..u; líběji vodpustit, ale v takový společnosti já si hledat protějšek nebudu.

Asi nejsem dostatečně IN.

Nebo si mám taky nechat vyrobit odlitek mojí mužný chlouby a vystavit ji v plén? No ne, sex je všude vůkol, tak abych třeba nebyl pozadu. Vážně se nestydím za to, čím mě pámbu obdařil, a jestli to zeitgeist vyžaduje, tak holt místo s kůží budu chodit na trh s předkožkou.

Aspoň to bude fér. Jak na fejsbuku nebo podle Viewegha – líbí / nelíbí. A šmitec.

Taky hned bude jasno, kdo je největší kanec ve městě.

Přirozený výběr / výběr přirození.

Jestli se tím vzájemné vztahy lidí projasní, nejsem schopen posoudit.

Avšak jedno vím stoprocentně.

Jestli se někdy takhle “ozdobí” má přítelkyně, zakroutím jí krkem.

Ať si mne feministky sežerou.

Omlouvám se - já v tom prostě žádnou oslavu ženství nevidím.

…….