Obchodovat se dá opravdu se vším. I u vysokoškolských titulů se to jistě dělo odpradávna. Naše společnosti si na "pány doktory" a "pány inženýry" potrpí. Mezi vyvolenými se šeptandou šířila radostná zvěst, že se nemusí studovat. Stačí znát ty pravé lidi. Strčit obálku na správné místo.
Dlouho jsem nedokázal pochopit, jak mohl poměrně náročný titul "JUDr." získat "nejvyšší ajznboňák" Standa Gross. Pak mi vrtalo hlavou, proč průměrně chytrá Miss dokázala totéž. Ne, že by to fakticky nešlo, ale reálně by museli být splněny dvě podmínky 1. Dostat se mezi studenty právnické fakulty a 2. Mít dostatek času na studium velkého množství sylabů a literatury. V Plzni to šlo. A teď je jasno. Z mlhavých obrysů vystoupil jasný a čitelný nápis "Velkoobchod s právnickými tituly - zařídíme i na počkání".
Mám za sebou čtyři roky poměrně náročného kombinovaného studia na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity (ano, fotografie v mém profilu pochází z naší promoce). Nebýt laskavého a vstřícného přístupu mé ženy, nikdy na titul "bakalář" nedosáhnu. Vzpomínám si na noční studium, kdy ráno člověk musí vstávat do práce a odpoledne se věnovat dětem. Krizové chvíle, kdy jsem šel na poslední opravný termín z Makroekonomie. Obrovskou radost, když jsem napsal test z angličtiny na 65 bodů a mohl k ústní zkoušce. Ještě teď cítím hustou atmosféru na potítku před absolvováním Státní závěrečné zkoušky. Ale dal jsem to. A byl jsem šťastný.
O to jste vážení a milí "lžidoktoři" přišli. O obyčejnou lidskou radost z překonávání překážek. Jde vám jen o to zůstat ve hře. Za každou cenu. Jsem si jistý, že jste v podstatě nešťastní lidé a lžete si do kapsy. Dohráli jste. I když třeba náročnými intrikami dosáhnete toho, že vám titul nechají, absolventi z Plzně budou na dlouhou dobu odsunuti na druhou kolej. Bohužel ... s vámi i všichni ti poctiví.
