Po návratu z dovolené, bez připojení k internetu, jsem zjistil, že ve Studénce došlo opět k fatální nehodě na železnici. Viník je sice jasný, příčin tragické události je ale samozřejmě daleko více.
Možná to bude ojedinělý názor, ale jako první příčinu určitého systémového selhání vidím neochotu či neschopnost připravit a zahájit stavbu skutečných rychlostních tratí bez jakýchkoliv úrovňových křížení. Argumentace o tom, že tratě s rychlostmi nad 200 km/h se do naší malé republiky nehodí, zní sice na první pohled rozumně, ale jakmile se trochu ponoříte k technickým a ekonomickým argumentům, je tato argumentace velmi nedostatečná až lživá. Potřebné, ale nedostatečné rekonstrukce tratí, které jsou 150 let fixovány k historickému trasování dálkových propojení nás (cestující a další uživatele) nikam neposouvá. Poslední trať, která byla budována jako novostavba - "Brno - Havlíčkův Brod" - vznikala ve druhé polovině třicátých let a už tehdy obsahovala všechny bezpečnostní prvky - mimoúrovňová křížení a ve všech stanicích podchody pro cestující.
V oblasti evropských fondů v novém plánovacím období je pro ČR rezervovaná dostatečná částka pro zahájení tzv. rychlého spojení č.1 "Lovosice - Vranovice" s dalším pokračováním na Ostravu. Místo toho se projektuje přeložka tratě Brno - Přerov na rychlost 200 km/h s nedostatečnou kapacitou.
Další problém vidím v přetížení tzv. koridoru "Praha - Olomouc - Ostrava". Neexistence nezávislého regulátora a špatné nastavení soutěží na rychlíkové linky způsobuje, že na této trase chce jezdit mnoho operátorů a volná kapacita v podstatě neexistuje. I z tohoto důvodu jsou zabezpečovací zařízení na přejezdech prakticky pořád v činnosti a trpělivost i pozornost řidičů klesá.
Mohl bych napsat ještě další a další postřehy, mnoho z nich vychází z platné legislativy, kdy prakticky každý kverulant může zablokovat jakoukoliv liniovou stavbu (viz např. projekt "Brno - Zastávka"), ale zmíním už jen poslední příčinu - ryze technickou. Nezdá se mi, že by možnost, kdy zůstane vozidlo za zavřenými závorami neměla technické řešení. V zásadě jde o velmi slabé místo stávajících zabezpečovacích zařízení. Prakticky na všech světelně řízených křižovatkách funguje detekce vozidel pomocí tzv. "indukčních smyček". Řídící počítače vidí vozidla "on-line" při jeho pohybu přes smyčku. Nejsem sice odborník, ale myslím si, že propojení této technologie s rizikovými přejezdy, kdy by stav obsazení indukční smyčky a současného spuštění závor spustilo generální stop v uvedeném úseku železniční tratě by bylo velmi žádoucí.
