Hrdinové

Když čtu sáhodlouhé komentáře o tom, jak bychom neměli být součástí NATO, jak nás USA zatáhlo do nesmyslné války, jak naši vojáci zemřeli zbytečně, chce se mi "chlapsky uplivnout dva a půl litru". Doba se změnila a mnozí z nás to nepochopili. Nebo nechtějí pochopit?

Nedávno jsem navštívil vznikající veteránské centrum, muzeum a síň slávy našich hrdinů v Jemnici. Na zdi tam visí fotografie Peřiny, Fajtla a jiných. 

Nevidím rozdíl mezi nimi a vojáky, co zahynuli v Afghanistánu. Podmínky jsou jiné, ale jsou tam za naši společnost, pomáhají, nezabíjí. Jsou našimi štíty. Nebo chcete, aby kultura, která pomocí sebevraždy zabije nejen "okupanty", ale i vlastní děti došla až před naše prahy? Je skutečně základna Bagrán tak daleko?

Co děti těchto vojáků, mají poslouchat, že jejich táta byl obyčejný žoldák?

Osobně bych asi nedokázal nasadit svůj život v daleké zemi, ani za desetkrát, stokrát vyšší plat, ale smekám před obětí svých generačních souputníků, rozhodně nebyla zbytečná.

Čest vaší památce! Modlím se za vaše duše!