Už jsme žili na venkově, ve městech a teď budeme žít na internetu."

Recenzi naleznete také zde

Ten fenomén trvá už několik let. Vzpomínám si, když jsem si jej někdy v roce 2008 zakládal. Tenkrát jsem nad ním nějak zvlášť nepřemýšlel, ale jak roky plynou, já stárnu, facebook se vyvíjí a zdá se, že tady ještě pěknou řádku let pobude, začínám se ptát, co že nám vlastně facebook může dát? A nepřevyšují zápory nad klady? Znám lidi, kteří mají tisíce virtuálních přátel a ve skutečnosti z nich znají jen nepatrné procento. Potkávám lidi, kteří facebookem žijí, zdokonalují své farmville, šťouchají se; přátelí se s naprosto cizími lidmi; vstupují do skupin bez rozmyslu; rádi vidí utrpení; rádi komunikují jen pomocí písmenek; neradi se pouštějí do osobní konfrontace, v níž se nemohou odhlásit nebo si zrušit účet či změnit jméno.

Ale tehdy byl facebook o něčem úplně jiném. Social network nám představí zakladatele facebooku, jeho prvotní myšlenku. Nečekejte mravokární film o facebooku, ani životopis jeho zakladatele. Spíše je o světě lidí, kteří se do něj ponořili. O nesnázích, které přináší, o naší odlučitelnosti.

Ve filmu zazní věta: „Už jsme žili na venkově, ve městech a teď budeme žít na internetu.“ Myslím si, že to je úžasná myšlenka, ale dost děsivá. Všichni o vás vlastně vědí všechno. Myšlenky se špatně korigují a zatímco v reálném světě zvažujeme, co z úst vypustit a co v nich ponechat, v internetové komunikaci si otevřeme chatovací okno, něco napíšeme a odešleme. Nač přemýšlet o následcích? Vždyť to je přežitek nebo ne?

Pustil jsem si první pár minut filmu a už jsem jím byl naprosto pohlcen. Hlavně tou stejností, jakou nám ukazoval. Většina uživatelů je Suckerbergovi podobá. Zarazila mne rychlost jeho řeči, titulky to kolikrát ani nestíhaly a tak jeho 5 vět bylo přeloženo jen do dvou ve zkrácené verzi. Rychlost je způsobena hlavně délkou scénáře a maximální povolenou stopáží filmu 2 hodiny. Ale rychlost řeči mi taky výborně zapadala do řeči Harvardu. Vždyť tam dochází studentská elita a k inteligenční škále kolem 120 patří i rychlá mluva.

Výborná je hudba, která podkresluje celkovou atmosféru filmu a celou dobu vám rezonuje v uších.

Hlavní role se ujal Jesse Eisenberg, kterého jsem včera viděl také v nadmíru zábavném Zombielandu. A tam mne dost rozesmála, ale také zesmutněla hláška: „Nelepší věc na Zombielandu? Žádné nové statusy na facebooku. "Rob Curtis se připravuje na pátek?" Koho to zajímá?“ Eisenberg tenkrát nejspíš netušil, že si zahraje ve filmu o facebooku, ale když se na tyhle dva filmy díváte hned den po sobě, zarazí vás ta neskutečná propojenosti.

Na závěr: Vynikající film nejen o internetu (o něm vlastně skoro vůbec), ale hlavně o životě (nejen vysokoškolském), o dni, který může změnit všechno a o nás samotných, kteří jsme jedním z milionů uživatelů té neuvěřitelně komplikované globální sociální síti, která se stává samotným životem = facebook.

100%