No nesmějte se, náhodou indičtina, existuje. Nebo aspoň s ní mluví spousta lidí a ani o tom neví. Víte, ono totiž ANGLIČTINA, kterou znáte ze školy a z anglických filmů je opravdu spíš raritou. Naopak indičtina, je na vzestupu...
příští zastávka Wakalakadaka strýt, YEAH, Yů NoUU Jů!
Británie již zdaleka není ten uzavřený svět plný britského naprosto neopakovatelného akcentu a dikce. To už dávno neplatí. Naopak, v takovém Londýně se mluví takovou směsí řečí, že často přemýšlíte jestli to bylo ještě vůbec anglicky. Musím se přiznat, že jsem si často vzpomněl na béčkový loutkový film od tvůrců South Parku, který se jmenoval Team America...
Ten se do dějin kinematografie zapsal kromě nejdelší blicí scény historie a loutkovým pornem zapsal větou „Wakalakadaka, kterou v tomto úžasném veledíle všichni teroristi stále opakují jen s jiným přízvukem. No....zcela upřímně....“Wakalakada“ je opravdu hodně přesná transkripce toho, co často slýcháte, když se stanete spolu se zbytkem cestujících červeného autobusu, už asi po sté nedobrovolnými účastníky telefonního hovoru. Je zajímavé, že horní patro těch červených "romantických" autobusů z nějakého důvodu přitahuje hlasitě telefonující černochy, černošky, Araby, Indy a ty jež bych chrakterizoval - Něco co naprosto netuším co je za národnost (tak vypadá asi 20-30%) obyvatel Londýna..
Takže se chtě nechtě stáváte svědky na vlastní uši konverzací, které většinou pokud nejsou vedeny v Černošské Angličtině (což je rozhodně taky kapitola sama pro sebe a taková telefonující asi sto tunová černoška v teplákové bundě, nebo něco podobnýho ovšem vypadající, jak pan Wallace z Pulp Fiction, nebo mega černej borec, co vypadá, jak největší rapper na světě a fakt do telefonu rapuje, taky stojí za to...).
Ovšem konverzace v Arabštině je vždy stejná. Opravdu to zní, a zkuste si při čtení následujících vět snižovat hlas, pokládat otázky, nadšeně na ně odpovídat, smutně komentovat, být naštavaní apod. Ovšem výsledek fakt zní, jako „Wakalakadaka ka? Ka? Lakakakawalakalakaa! Wakalakadakaka lakakawakladala kakaaaalkaa. Ka? Kawakaaka!“ ....no a teď si představte, že jste vás čeká ještě nejmíň čtvrt hodiny cesty a poslech tohoto....
A nejvíce ze všeho tu jsou Indové, ti se objeví úplně všude a někdy se zdá, že se na těch místech snad i sami množej...
No fakt. Nekecám. Tady na blogu se furt mele o tom, jak Arabové převálcujou Evropu a blbablbabla prostě takové wakalakadaka (po česku). Jenže situace je taková, že aspoň Londýn je teda hustě indickej a někdy mám pocit, že tady do Dílí musí jezdit metro....a někdy mě přijde, že sem na tu linku snad nastoupil, i když pohled na okolí, kdy je jasný, že by to musel brát zastávkou přes Šanghaj, Wakalakadaka City, Bukurešť, Nairobi a další....tak mě zas vrátí do reality, že jako sem furt jen v Londýně...
Jenže těch Indů je tu fakt hodně. A zejména v byznysu a v IT, to je jedna z nejčastějších národností. Což sebou ovšem přináší velmi zajímavé situace. Ono totiž pokud se bavíte s Indem, tak opravdu i když základ toho co jako dorozumění používáte je, asi, aspoň v to někdy doufám, esence angličtiny, výsledek je podobný jako s tím Wakalakadaka. Ono to totiž občas zní jako všechno jiné, než jen angličtina. I když k vašemu překvapení, když se se často zaposloucháte do Wakalakadaka stane se často, že se to změní na „Wakalakadaka ka jes aj hír jů very wel wakalakadaka ok agrýd alakawkalawakalaka daka web server“.....
To samé je s indičtinou. Ta někdy taky zní tak, že někdy nemáte tušení co to zas je za řeč jíž borec hovoří.....ale po čase začnete chápat, že ....“jo aha, tak borec asi myslel, že má kus kódu co nahrál na server do produkce a ten nefunguje, zkoušel to na testovacím prostředí a ....tohle jsem nerozuměl.....něco.....jo jasně, nefungovalo to a asi si myslí, že nemá na ten server práva....tak.....zas sem nerozuměl.....jo aha.....tohle myslel“....no po určitý době si na ten SUPER SPECIÁLNÍ přízvuk jemuž říkám indičtina zvyknete.
Oproti Wakalakadaka je jasný, že to jako původně jsou nějaký anglický výrazy, ale jejich použití často zní, jako kdybyste v češtině někomu vysvětlovali.....“tY pSát BlokG a aby funGOvalo TO, Ty MuSÍšš počítač připojit na inTternEtu mít TaK. JinAK neFungOOvatT bUde tY počítAč. A taK nepůJDe to Ty PSát. BlOkG já.“ (ty velký písmena znamenají přízvuk)
Hele fakt nevím, jak to líp popsat, ale aspoň pro představu, každopádně kdo zažil takovýho developera z Bangalore na telefonní konferenci si ten přízvuk rychle vybaví. Takže je to jen si na to zvyknout. Prostě do horního parta autobusu se leze jen, pokud jste schopni poslouchat půl hodiny cestou Wakalakadakaa, nebo Indičtinu, případně rapovaný příběh o tom, jak si Černoch koupil pomeranč.... Yeah! A sežral. Yeah..... Wakalakadaka. Ty pŘIjet a NaSTavit Servr VyPNouT Když bUDeš tY Chtít. ....Wakalakadaka....Yeah. .....JEs bÓs“
No a do toho si ještě představte telefonují pišticí ovšem hlubokým hlasem, jak ze studny Angličanku s velkou prdelí, navlečenou v nějakejch příšernejch hadrech.... co by asi na dvacetiletý štíhlý holce vypadaly cool, ovšem na tlustou něco kolem padesátky Britku....se ty síťovaný punčochy, růžová kabelka s kočičkou, brčálově zelený kozačky, džínová minisukně rozměru stanu pro cirkus Humberto....a třeba kostkovanou košili...apod. prostě nehodí. Ovšem to ji nic nebude bránit tomu, aby do Indičtiny, Černošštiny, Wakaladakaštiny....nepřidala ...„OooooÚUU TYSS YS SWÝTT!!!!! Nou??? Jůůůůůůů kiding mýýýýýíííííí. Lovly! Bááááájjj.“
Tak a takhle milí posluchači opravdu zní soundtrack londýnských ulic, kanceláří a hospod....
