Velké malé město s velkou historií

Londýn z dálky může vypadat jako obrovský neproniknutelný chaos. A pokud tu chvíli žijete, zjistíte, že je to i pravda. Dokonce, že je to i o něco horší znát to zevnitř, než to pozorovat zvenku. I když, na druhou stranu, není vše tak, jak se na první pohled zdá…

Vyhráli jsme, tak po tom pojmenujeme nádraží, ale bude velkolepý...

I když totiž Londýn v němž žije skoro 7 milionů lidí, protože se do toho počítá obrovské množství míst označovaných jako velký Londýn, což jsou často oblasti vzdálené i vice, jak hodinu a vice od centra, je přesto to město malé. Nebo možná lépe řečeno, tak jak funguje je vlastně taková unia propojených městeček a vesnic…

Ano, ten velký chaotický Londýn vlastně není vlastně není nic jiného, než jen evoluce v lidském osídlení, dopravě a životním stylu. Londýn vždy byl centrum obchodu a nestyděl bych se říci, že některého je části jsou – no, prostě, továrny na peníze...

Jo, továrny, protože vlastně to co se tu teď děje není nic jiného, než jen další evoluce – tentokrát kapitalismu, i když ve své dnešní podobě je to spíš taková esence, hmmm, všeho co vlastně za posledních x set let bylo v oblasti lidského bytí vynalezeno. Celý britský politický systém je sám nejlepším příkladem toho, jak šel vývoj. Iniciály HM, jež se dají nalézt snad na mnoha institucích a dokumentech nejsou nic jiného, než H (is/er) M (ajesty), neboli její/jeho výsost. Indikující stálou přítomnost království, ale na druhou stranu je zde obří moc různých odborů, kapitálu jež, zas indikuje vývoj posledních pár set let. Jo, tady byl vynalezena dnešní podoba kapitalismu, stejně jako tady v docích a továrnách 19 století začalo vznikat socialistické myšlení. Dnešní britská realita je mixem všeho co se za poslední staletí událo. Život tady je, jak interaktivní procházka historií světa, ale taková ta, no obrázková. Víte tady je vše, ale moc věcí je úplně jinak, než si v naší vlasti jež vždy po hlavě skočilo do jakéhokoliv směru, ať už království, monarchie, kapitalismus, socialismus a pak zas něco jako kapitalismus, se hlavně liší od UK v tom, že tady se z historie nějak umějí poučit. V ČR to někdy vypadá, že buď je vše jen modré, nebo rudé, nebo něco mezitím, ale vždy to bude nějaký extrém postavený na tom, že JE JEN JEDNA PRAVDA...

Tady to takhle není. Neznám situaci v jiných městech, ale Londýn je i podle toho co jsem se tu různě dozvěděl od lidí z celého světa, jiný. Je to takové to typické šílené město, které se na povrchu zdá, že nikdy nespí. Hm, ono to tak někdy vypadá, protože často tu je tempo takové, že máte pocit, že tohle přeci nemůže fungovat. Ale, jak mi kdysi v diskusi říkal jeden můj obchodní partner – „rozdíl mezi Němci a Brity je v tom, že Němci umí dělat skvělá auta, ale neumí vyhrávat války“. Jelikož znám oba národy poměrně dobře, musím říct, že na tom asi něco bude...

Ale, není to jen o Britech. Londýn totiž není Londýnem a asi by se jim nikdy nestal, kdyby to tu nefungovalo jako jeden globální chaos. Netuším, jak lépe to popsat. Jo, chaos, kterej funguje. Sice šíleně, až někdy máte pocit, že je karikaturou sama sebe, ale NĚJAK to celý už mnoho set let funguje. Možná je to tím, že se tu lidi neberou tolik vážně. Teda, to vlastně není pravda, někteří Briti působí, jako arogantní zm*di na první a na druhý se přesvědčíte, že to je pravda, ale na ten třetí, že pod tou maskou nezájmu, nebo naopak až přehnaného zájmu „Helou hau ár jů?“ se tak nějak skrývá léta zkušeností národa, který prožil to, co se mnohým jiným nikdy ani nezdálo a buď záviděli, nebo seděli v tancích, lodí na druhé straně, nebo na to s otevřenou pusou čuměli. Jo, tady si uvědomíte, absurditu světa, protože podle různých měřítek by Britové nikdy nemohli ovládat svět po několik staletí a nakazit svými nápady půlku světa, ale jak říkám, nějak to funguje....

Jednou jsem ještě v ČR viděl dokument na youtube o době Královny Viktorie, jak UK expandovala, podmaňovala si jednotlivá teritoria, ale na druhou stranu, Indie padla tak, že se Indové začali dostávat do Londýna a začali si uvědomovat souvislosti. Jedno z nekrvavějších hnutí jež v 19 století vedlo k obřímu krveprolití bylo způsobeno tím, že sebejistí Britové ve své kolonii jež byla po mnoho let zdrojem jejich bohatství si hlavně užívali peněz, luxusu, statutu lepších lidí, zatímco vše ostatní práce, péče o děti, ale koneckonců i ostraha, nebo chcete-li armáda a policejní sbory byly tvořeny Indy. Jeden mladý Ind, který se dostal do Anglie na studia a pro nějž byl Londýn místem kde sídlilo „božstvo“ se probudil z divného sna. Uvědomil si, že Britové na rozdíl od zbytku jeho národa žijí obřím přepychu, který je vlastně dán tím, že ovládají veškerý obchod a tím pádem vládnou celé Indii, zatímco jeho národ jim slouží, maká na ně, je trestán, popravován, pokud odporuje, ale paradoxně vše je děláno také Indy jež slouží pod bílými pány. Student se tenkrát vrátil do Indie a začal lidem vysvětlovat, jak se věci mají, takže výsledek byl ten, že si Indové začali uvědomovat, že Britové jsou slabí a navíc jejich ochranu tvoří oni. Bylo z toho obří krve prolití, které vedlo k tomu, že Indie se začala víc a víc osamostatňovat a Britové se zde museli přestat chovat jako neomezené panstvo. Jistě tohle jsou záležitosti staré mnoho století, ale koloniální minulost nějak zůstává přítomná. Je to i určité memento napsané v zákonech...

To, co totiž má díky svým šíleným zkušenostem Británie napsáno ve svých pamětech je, jak může vypadat extrém. Kdy nějaká skupina lidí, nebo pár individualistů se začne chovat, jako pánové světa. Mají napsáno i to, že toto chování může vést k nenávisti k celému národu. Kořeny první i druhé světové války mimo jiné nevedou jen do Německa, ale často mnohem hlouběji a tak jako teď se mnozí dnešní lidé dívají s nenávistí na USA, stejně se tak lidé 19 století dívali na britské impérium. A důsledky byly obrovské. Jenže Británie má národní paměť mnoho jejich zákonů je datováno k různým historickým událostem, například omezení moci krále a naopak posílení role parlamentu jsou věci zapsané na svitcích uložených ve Westmisteru od středověku. A dodnes platí...

A tak je to i s dnešním Londýnem, je to neuvěřitelná skládačka všeho možného, čím toto město prošlo. Nebo lépe řečeno, čemu dělalo kulisy. Nikdo si dnes už neumí představit, jaké to bylo, ale....pokud budete naslouchat při procházce Londýna jeho budovám, názvům ulic, názvům stanic metra, názvům různých zákonů, názvům institucí, názvům formulářů, ale i prosté řeči často se dozvíte věci, které jsou jinak schovány jen v dávno zaprášených učebnicích...

A nikde jinde tohle není vidět lépe, než v Londýně. Toto město bylo vždy jedno z hlavních center světa. Jeho rytmus je jiný. Těžko říct co vlastně Londýn, ale možná by se to dalo nejlépe vyjádřit tím, že je to město kde se vytvářely dějiny...a pokud tempu tohoto města nasloucháte i dnes, stále to je tu cítit. Na druhou stranu, je zde cítit sebeironie, která je vlastně očistná. Nedávno jsem v hospodě slyšel zajímavý paradox, který asi nejlépe ilustruje to, co jsem se snažil říct.

Jak víte, Ragby je v Británie jeden z nejdůležitějších národních sportů, těšící se stejně jako Fotbal, nebo Kriket obrovskému zájmu. Tato hra na první pohled vypadá, jako strašné maso a chaos, a ona samozřejmě je. Dvě bandy šílenců oděných do moderních brnění se honí za šišatým nesmyslem o nějž svádí šílené bitvy často končící zraněními. Za velkého potlesku diváků, no co si budeme povídat, náš národní sport hokej, také není zrovna na pohled mírumilovný sport. Pak je velmi vtipné se dozvědět, že bojový strašlivý pokřik jednoho z ragbyových mužstev, jež tak burácí a děsí soupeře má kořeny někde ve čtrnáctém století a jeho obsah, jež má zastrašit soupeře zní – „Schováme se do brambor, schováme se do brambor!!!“ ....zařve tedy obrněné mužstvo a pak se vrhne na soupeře....:)

....

Poznámka pro pravidelné čtenáře

p.s. : Na základě žádostí mých pravidelných čtenářů jsem přejmenoval své své blogy a nyní jediné poznávací znamení, že patří do série Mind the Gap bude, a) přiřazení do této kategorie, tudíž pokud hledáte starší všechny jsou http://kram.blog.idnes.cz/r/27607/Mind-the-Gap.html , b) pro identifikaci náležitosti to kategorie dál bude používána "známá" ikona Mind the Gap

Díky
JK