A co když opravdu existuje svět za králičí norou? Co když člověk může létat? Co když právo řídí svět? Co když lze vyléčit nemocné? Co když tenhle život nikdy neskončí?
Studenti se ptali na tyto otázky a každý z nich měl jinou. Kachna, mlčela. Stejně tak, jako stromy, voda, kámen, hlína... Přesto však jim přinesla odpovědi. Byly ukryté v jejich hlavě. Znali je, jen jim potřeboval někdo pomoci. Někdo objevil svět lidí s velkými nohami co porazí zlo, jiný v miskách namíchal zázračný substrát jež vyléčil do této doby na smrt nemocné. Jinému zas vzpomínka na tyto stromy odpověděla na otázku – mám to udělat, mám jít do války? Aby jiný zdejší absolvent, pochopil, že zašel příliš daleko, když měl poměr se svou stážistkou...
Možná to byla ta kachna, jelen, tráva, hlína, nebo jen pohled na impozantní budovy, které....které jsou jiné a budou jiné. Zde se zastavil čas. Někdo platí milióny ročně za to, aby mohl bydlet v malých komůrkách, kde musí sklánět hlavu, aby mohl projít.....
Možná je to tím sluncem, které se opírá do kamenů a vytváří oživlé obrazy renesančních mistrů....
Je tu vše....
Teď proti mě jde jakýsi vlasatý výrostek v teplákách. Ruce zabořené do kapes, okopané tenisky....možná příští prezident Spojených států....
Hned kousek dál stojí o dlouhé bidlo ponořené vody, opřený vysoký mladík žertující s lidmi, které převáží na lodičce, kolem parku....možná příští laureát Nobelovy ceny....
Vše je relativní...
Ano, jako ten domek pod rozkvétající třešní, který ukázal celému světu, že malá holčička, může projít králičí norou.... v každém se vlastně ta malá holčička skrývá, a královna nebyla výjimkou....
Možná....
Nebo také ne....
Zvu vás na chvíli na procházku světem, který je jen pro vyvolené. Můžete se do něj, stejně jako Alenka do říše za zrcadlem, podívat, ale nejste jeho součástí. Je to svět vyvolených. Nevím co přesně je na Oxfordu tak zvláštní, ale něco asi musí být....
Asi je to ten klid.....naprosto božský klid, který si neumíte představit. Klid umožňující třeba tomu klukovi, co se snaží přijít na to, proč mu pořad ten model vrtulníčku padá....přijít na věci, které nikdo jiný nezná.....a jež změní život miliónů....
Vítejte ve Oxfordu, městě kde, byl vynalezen hobit, penicilín, ale i auto za 100 liber...
toto je zahrada, kde vznikla Alenka v říší divů...
ta jen tak mimochodem patří k téhle budově, sem chodil Albert Einstein...
Čas v Oxfordu se zastavil, jste někde v 17 století, možná i dál...
Ano, tady se točila Narnia a další pohádky pro dospělé...
zapomeňte na čas....
vítejte ve světě vědění....
vstupte do obrazů starých mistrů...
pokud zde kráčíte jako student, jste vyvolený a vy to víte...
máte-li zde jmenovku, váš život už nikdy nebude stejný jako předtím...
nikdy však nesmíte zapomenout na přírodu...
jste její součástí...
je vaší inspirací....
musíte překonat nepřízně, ale je na vás, jak se odrazíte...
jednou budete na tato místa vzpomínat...
možná vyjdete z těchto vrat a stanete se americkým prezidentem...
možná projdete za tyto stromy a bude z vás britský premiér...
budete zde přemýšlet o právu...
vzpomente si, že jste prošli branou poznání...
vedla ke slávě a moci...
možná jste jen prošli do světa, který vám umožnil zapojil vaši imaginaci...
A vy jste mohli svým přátelům přečíst knihu o dobru, o zlu, o malých skřítcích, jež porazí zlého Saurona...
Každá cesta je jiná, ale všechny měly něco společného....
Toto místo, Oxford. Místo kde procházíte staletími a cítíte až posvátnou úctu.
