Něco o práci

Nevím, jak to vypadalo v Silicon Valley v době, kdy zde vznikaly firmy, které potom dobyly svět. Možná však to bylo podobné tomu, co se teď děje v Londýně. Přestože po mnoha jiných stránkách lze Británii pomlouvat a dělat si legraci z toho, jak tu fungují, nebo spíš nefungují, některé věci, na něž jste z Prahy zvyklí. Co se týká práce, je to naopak. V životě jsem neodmítal týdně tolik nových pracovních nabídek a ještě nikdy se mi nestalo, že by mě headhunteři doslova uháněli.

samozřejmě, že na některé práce nemusíte umět vůbec nic...

Zní to skoro jako fikce, ale v Londýně je to realita. Jste doslova pronásledováni lidmi, kteří se vás snaží přetáhnout pro jejich klienty. Když to porovnám se super arogatnim prostředím českého HR, kde často nějaká namyšlená princezna, která ani netuší, co znamená SQL, posuzuje zda jste pro pozici vhodní podle pocitu a toho zda najde nabiflované klíčové slovo v životopise. Pak projdete pohovorem s nějakým "borcem", který vás nebude chtít přijmout, protože se bojí, že máte moc zkušeností. A pokud jste dělal na nějaké vyšší pozici v nějaké větší zahraniční firmě – ježiš jen to ne! Tady je to však opravdu o něčem jiném.
Jeden z důvodů proč český byznys tak stagnuje je, že je řízen z pozic středního managementu lidmi, kteří se doslova třesou strachy přijmout někoho, kdo by – proboha – mohl mít vyšší zkušenosti, než oni! Výsledkem je, že mnoho českých firem si doslova pěstuje prostředí, že jako to nějak funguje, ale hlavně žádný novoty. A už vůbec ne ze zahraniční.
Takový chytrý český manažer rád opakuje větu, kterou jsem v různých obměnách slýchával mnohokrát – TADY seš v Čechách a TADY se to VŽDYCKY dělalo takhle, já to musím vědět, JÁ to dělám už 20 let a TAKHLE se to nikdy nedělalo!
Pokud jsem na to párkrát různým expertům, co na mě tuto typicky českou větu řvali (ano řvali, protože lidé nejistí si sami sebou většinou řvou na druhé), odpověděl, že – na začátku 20 století taky koně tahaly kočáry a to ovšem neznamenalo, že tato doprava bude tvořit páteř dopravy celého 20 století. – se dotyčný český manažer ještě víc nas*re a začne tokat o tom, jak to je všecko nesmysly ON to musí vědět, ON to přece dělá už dlouho.  A ty všecky nesmysly co ses naučil někde na nějaký britský univerzitě to U NÁS – NIKDY (podtrženo) – fungovat nebude!
Tady sou Čechy!
A taky, že jo! To jsou konzervativní Čechy, který furt sváděj svůj neúspěch tu na komunisty, tu na Evropskou únii, ale jedno je jim společné. HLAVNĚ ŽÁDNÝ ZMĚNY a pokud možno – BUĎTE VŠICHNI PRŮMĚRNÍ!

V Británii to takhle nefunguje. Naopak firmy doslova svádějí bitvy o to, aby získaly lidi, co něco umí a co mají vědomosti a zkušenosti, které nejsou průměr, protože ty se ve znalostní ekonomice opravdu platí pomalu zlatem.  A ještě další věc tady funguje jinak, je to specializace. V Čechách na tebe budou řvát a skoro ti dávat základní plat, když umíš opravdu něco hodně unikátního, tady ne. Naopak pokud se něco specializuješ, dostaneš příležitost. A dokonce si nemusíš o peníze říkat. Klasické triky českých firem, že neplatí sociální, zdravotní, snaží se vše možně na zaměstnancích co nejvíc ušetřit, tak tady nefungují. Proto jde Británie obrovským způsobem nahoru a Čechy přesně opačným směrem. A stává se z nich skanzen průměrnosti, kde nejoblíbenější věta je, takhle to MY neděláme, protože MY to vždycky dělali takhle. A symbolem úspěšného českého podnikatele je většinou zkorumpovaný politik, či ještě lépe řečeno jeho kámoš, co zvládá "vysávát" státní pokladnu.

V Británii se naopak oceňuje, když umíte něco víc, než průměr. Ovšem, když už se sem dostanete, tak počítejte s tím, že je to těžce vydřený. Tady žádná druhá liga neexistuje, prostě buď zvládnete nějaký poměrně náročný projekt, nebo ne. A nezřídka se stane, že projekt na němž by v ČR dělal tým pěti lidí a věčně by si stěžovali, jak je to těžky, tu děláte sám, jen s částečnou podporou jiného přetíženého zdroje. Není to ani tak o tom, že by firmy šetřily. Tady prostě nejsou lidi. A to takovým způsobem, že vás budou headhunteři přemlouvat, abyste odešel a klidně na vás počkají několik týdnů (notice period) jen pokud přejdete k jejich klientovi. A nezřídka se u specializovaných oborů stává, že jenějaká  firma pověří oslovit přímo vás. Nejsem si jist, jak tahle situace ještě dlouho bude trvat. Pokud jste však někde četli, že Londýn chce konkurovat Sillicon Valley a stát se centrem technologií v Evropě, tak to rozhodně není kec. Je to realita, která pokud se pohybujete ve světě IT technologií, je to co tu zažijete, něco co byste nečekali, ani v nejdivočejším snu.
Je mi jasný, že tímhle článkem pár lidí asi naštvu, ale prostě jsem to chtěl napsat, protože český small think, který je tak oblíbený v celé společnosti a jehož nejlepším příkladem jsou zdější blogy, kdy zaručeně nejčtenější jsou právě blogy typu – máme se hrozně špatně a může za to XY - škodí zemi víc, než celá EU s komunisty dohromady.

---

Dodatek autora, 11.12.2010:

Jelikož jsem byl za tento článek v diskusi napaden svým bývalým zaměstnavatelem, který se zřejmě identifikoval v popisované situaci v ČR.  Rozhodl jsem, že objasním některá jim vznešená obvinění. Pan Miroslav Tržil (přezdívka: marx-leninský idealista) prohlašuje, že jeho firmy Rheatek, s.r.o. a Novelty, s.r.o. nejsou registrovány na Kypru. Stačí náhled do obchodního rejstříku a lze rychle vysledovat, že Novelty, s.r.o. je vlastněna kyperskou společností ze 60%. Firma Rheatek, s.r.o., kde jsem bohužel měl tu čest pracovat, je vlastněna z 51% stejnou kyperskou společností.  Co se ještě týká upřesnění spolupráce s panem Tržilem, tu jsem bohužel zahájil já, když jsem ještě byl jednatelem firmy netCRM, s.r.o., a v níž jsem i přes protesty a varování společníků pověřil pana Tržila obchodním řízením firmy. Tato činnost nakonec vyústila v jediné. Pan Tržil odkoupil majoritní podíll ve firmě a já přišel o veškerý obchodní podíl ve společnosti (40%) a místo toho jsem k němu nastoupil jako zaměstnanec. Byla to nejhorší pracovní zkušenost vůbec a po ní jsem se rozhodl z ČR odejít.