Pokud je něco, co vystihuje čím se liší Londýn od Prahy, tak je to právě toto spojení. V Praze je Vltava jen řeka protékající městem a kromě toho, že přes ní vede Karlův most, si ji mnoho lidí tolik nevšímá. A rozhodně se například po ní nedopravují denně do práce. V Londýně je to jiné. Temže je vlastně klíčem k pochopení celého úspěchu tohoto města.
jeden ze svědků slavné minulosti Temže
Přemýšleli jste někdy o tom, proč nejúspěšnější národy historie, které nashromáždily největší bohatství a slávu měly často jako hlavní město místo kudy protéká obří řeka. Ano, řeknete si, že přeci na tom není nic složitého. Velká řeka protéká mnohými městy, ale jen málo, které z těch měst je na tom tak dobře, jako Londýn.
Zkusme se na chvíli přenést o pár století zpět a představit si, jak vypadal svět bez letadel, kamiónů, dálnic, mraženého zboží, internetu, telefonu…a dalších moderních vymožeností. A teď zkuste zapojit svoji představivost ještě dál. Jak asi budete schopni dostat mnoho tun nákladu někam, aby to bylo rychlé, mohli jste toho naložit opravdu hodně a mohli jste to přivést i druhého konce světa. Řešením je řeka, široká, hluboká a vlévající se tam, kam to potřebujete nejvíc – mimo pevninu.
Pokud totiž jste uprostřed Evropy, jako je Praha, musíte nejdřív tu naší Vltavu vlít do jiné řeky, která vás teprve zanese – ovšem už na území jiného státu, do moře. Jenže, co když máte hlavní město, které je přímo propojené do moře. To se poněkud mění pravidla hry. To by však samo o sobě nebylo takovou výhodou, kdyby takové město bylo přímo na břehu a tudíž první, co by udělal každý nájezdník, bylo, že by ho pěkně rozstřílel z moře loděmi.
A tady opět má Londýn další výhodu. Sice se až do jeho středu dostanete i obrovskou lodí, ale nejdřív musíte proplout takovými kleštěmi, které se postupně zužují (schválně se podívejte na Google Maps). Až vlastně před tím, než se mění v kanál Temže, se z toho vytvoří takový trychtýř. Pokud znáte trochu něco o vojenské strategii při pohledu na ten tvar je vám jasné, že kdo by se pokusil vjet do těchto kleští, mohl by očekávat palbu úplně ze všech světových stran. Tudíž pokusit se zmocnit se Londýna touto cestou by udělal jen šílenec a sebevrah. Na druhou stranu obráncům Londýna tento tvar poskytoval obrovskou výhodu, protože lodě s nákladem se mohly dostat až do Londýna a nikoliv jen do překladišť v Hamburku a Kielu jako v například v Německu.
Naopak mohli jste nasednout na loď v Londýně a vystoupit třeba ve Virginii. To muselo být pro obchod 17, 18, 19, ale velké části století obrovskou výhodou. A to zejména pro zemi, která se díky mírové dohodě v 17 století, kdy si po vleklé válce mezi Británií a Holandskem tyto země rozdělily trh a tak Holandsku zůstal monopol na to, o co se tehdy vedla válka – o koření – pepř, hřebíček, skořice…atd. A Británii zůstaly nové trhy s čím co v té době tak výhodné nevypadalo – cukr, čaj, káva, tabák a látky.
A jak správně tušíte, pokud jste schopni dovést tyto suroviny až do Londýna, tak je jednoduše rychleji dostanete na trh. A pokud roste po určitém druhu zboží poptávka, jako například po tabáku v 18 století, kdy se využíval spolu s kávou a čajem i zcela jinak, než je dnes zvykem, v té době to bylo inzerováno jako zázračný lék z nového světa. Dostali jste se rázem do situace, kdy poptávky po určitém zboží rostla a tím pádem i jeho cena. A jelikož si Holanďané a Britové díky mírové dohodě ze 17 stoletím, díky níž například Británie převzala holandský finanční systém včetně burzy a centrální banky, nyní cesty bezpečnější, protože nesoupeřily s Holanďany a každý dodával to své, mohli se sestředit na dovážení více a více zboží a rychleji jej distribuovat.
Díky tomu se Londýn stal metropolí obchodu, kde se překládaly zásilky ze všech možných míst a díky tomu, jak jinak, musely lodě přijíždějící pro zboží – jež bylo stále více žádané, například cukr a na něž měla Británie obchodní monopol – zaplatit clo a další poplatky. Díky tomu londýnský přístav stále vydělával víc a víc peněz. Vlastníci lodí a lodní společností, jako například East India Company, která byla jeden čas silnější, než leckterá země a jež vlastně několik let prakticky vládla Indii a to včetně provozování soukromé armády.
Dnes už samozřejmě je vše jinak, protože už nikdo nemá monopol na cukr, kávu, tabák, anebo koření. Také dnes už nejsou lodě jediným způsobem, jak dostat zboží a lidi přes oceán. Stejně tak upadla říční doprava a místo nákladních lodí převážejí rychlejší, vlaky a kamióny zboží po celé Evropě. Lidé jsou také mnohem lépe vybaveni, takže už nikdo nemusí posílat lodí dopis do New Yorku a čekat několik týdnů až měsíců zda a jestli vůbec dorazil adresátovi…
Svět se změnil. Řeka dnes nemá ten význam, který měla před mnoha lety. Nicméně i když už po ní není provoz tak hustý, jaký zde musel bývat někdy v 19 století, lze si jednoduše představit, jaký význam měla řeka pro celé město. Jež bylo díky tomu výborně spojené. To si můžete sami ověřit, když si koupíte lístek na Thames Clipper a necháte se zavést od mola Tower Bridge třeba na Canary Wharf (sem to trvá 7 minut, ta samá cesta metrem je cca stejně rychlá), nebo až do Greenwich. Když si představíte svět bez aut, metra a dalších super rychlých prostředků dostávající nás denně z jednoho místa na druhé, není těžké si představit, že řeka Temže byla nejdůležitější dopravní tepnou Londýna a také jeho konkurenční výhodou.
-------
Dodatek, 1.12.2010, 1030 AM (UK time)
p.s. : Omlouvam se vsem, ze nereaguji do diskuse. Clanky pisu vetisnpu v noci, nebo o vikendu
a pres den to proste nestiham. Pokusim se to casem napravit, ale ted no chance. Kazdopadne diky
za komentare a jsem rad, ze se vam to libi. Dodatek, ano fotky budou, ale zatim jsem ten foto
blog nestihl.
autor (na pocitaci co nema diakritiku)
