Tohle je osmá kapitola mé knížky Kačenka a drak. Pokud jste nečetli předchozí kapitoly, vratťe se na začátek.
Samuraj a drak
Ten den začal zvláštně. Samuraj cítil její přítomnost, i když tam nebyla. Cítil její myšlenky a jako by s ní mohl mluvit. Byla zvláštní. Tak zvláštní, že samuraj nevěděl, co si myslet. Měla zvláštní zář. Jenže ta byla jako zavřená uvnitř.
Samuraj chodil zahradou, která tam stála staletí. Cítil její myšlenky, občas jí poslal obraz. Cítil ji u sebe, i když tam nebyla. Něco bylo jinak. Samuraj je nástroj boje, začínal se obávat, co se bude dít, když jeho mysl bude bloudit pro ni. Co když ho svede? Co když jeho efektivita poklesne? Co když se nesoustředí?
Racionálně je vše jasné. Tohle nejde. Nejde. Je tam riziko. Samuraj je jako nástroj cvičen na eliminaci rizika – je nástrojem na eliminaci rizika. Jeho mysl je ostrá jako ostří jeho katany. Je rychlá, efektivní, prázdná, protože boj je prázdnota. Samota je úděl samuraje, ale ví, že vesmír mu přidělí jednu ženu. Pokud ji pozná – může porušit pravidlo. Samuraj zná jediné pravidlo: Samuraj je nástroj boje, když nebojuje není pro něj využití.
Boj však vyžaduje vysokou spirituální čistotu, protože jen prázdná mysl má na zvládnutí všech pěti kruhů: země, vody, ohně, vzduchu a prázdnoty. Jedině nejvyšší koncentrace vytváří efektivitu.
Střih...
Zahrada, krásné stromy, jaro, voda, vzduch, země ... prázdnota.
Něco chybí?
Oheň!
Kde je oheň?
Uvnitř.
ONA JE OHEŇ!
Proto září, i pálí, proto je krásná, nebezpečná, ničí, tvoří, je nevyzpytatelná.
Modré oči, nesou oheň.
Modré oči, nesou staré prokletí.
Oheň na prach spálí modré oči.
**** Pokračování zítra ****
Pokud se Vám knížka líbí a chcete se dozvědět jak vznikla, tady je odkaz kram.blog.idnes.cz/c/503642/o-lasce-snech-a-modrem-nebi.html No a pokud mi chcete něco k literární prvotině napsat zde je můj email jiri.kram@gmail.com
