kOmický blog CXXVII.

Za poslední dva týdny děti i manžel k mému údivu značně navýšili svůj pracovní výkon. Nečiním však předčasně příliš optimistické závěry; obávám se, že jejich snaha nebude mít dlouhé trvání. 

Při ranní jízdě Světluškou do Brna proběhla bilance uplynulého týdne. Osobní skóre bídné; ztracené cestovní doklady jsem ještě nenašla a v kanceláři vyhrálo cenu za nejzáslužnější počin přesazování deseti rostlin, které po zásahu volaly již několik let. 

Spoustu plusových bodů přibylo dětem; na domácí tabuli odpracovaných hodin značně poskočily hodnoty. Zřejmě je za tím především jejich zištný zájem na cílové prémii, kterou přislíbil tatínek. Doma je to každopádně vidět;  "samo" se věší prádlo, vyklízí se myčka, převlékají postele... děti dokonce převáží hlínu v zahradě.

Uklizenou kuchyň ocením především já, ač efekt není nikdy dlouhodobý. Zato přesun zeminy v horní části našeho rozlehlého a především dosti členitého povrchu zahrady bude mít trvalou hodnotu. Přesun hlíny komplikovala přítomnost zbytků stavebních materiálů (kotovic, cihel a zbytků betonu) a usilovná snaha nejmladšího potomka starším sourozencům pomáhat. Překvapivá pro mě byla poměrně - jindy nevídaná - harmonická součinnost puberťáků.

V místě, kam vloni naše partička zedníků vyvezla "hlínu" ze sklepa, bude po terénní úpravě (a odvozu hromádky železného šrotu) důstojné místo k parkování naší nereprezentativní stavební dodávky nebo Světlušky. 

Osobním velmi skromným stavebním cílem bylo upravit otvor na překlad dle manželovy představy. Díky změně zamýšlené technologie bylo jasné, že na realizaci dojde až o víkendu. Celkem oprávněně jsem nevěřila sdělení, že si nezbytné šalování připraví drahý choť v týdnu. Za sobotní odpoledne to ale zvládnul, včetně příslušné armatury. Dopoledne strávil s naším šikovným stolařem při dodělávkách v kuchyni.

Moje víkendové aktivity směřovaly především k zahradě a běžným ženským domácím činnostem. S drobnou výjimkou odpoledního míchání betonu. Zákonný protějšek vyhodnotil, že nebude špinit míchačku; připravil mi kolečka a cement a stručně popsal technologii promíchávání. Doporučený nástroj - motyka - mě trochu překvapil, ale pravdu má vždycky náčelník. Odborně aplikoval hmotu za bednění, já běhala s kyblíky a míchala. (Nakonec kolečka na překlad padly jenom čtvery.)

V neděli beton tvrdnul. Manžel v ložnici prodléval u počítače (hledal příhodné ubytování na dovolenou). Mně k tématu zahraničního výletu napadla při kopání v zahraděspásná myšlenka, že nechám dětem vystavit občanské průkazy, které budou na cestování po Evropě stačit (a poskytnou mi čas na hledání dobře uschovaných cestovních dokladů). Kopání je velmi inspirativní antistresová činnost.

V poledne se manžel vyrobil na grilu oběd, následoval krátký příjemný odpolední klid v houpací síti v zahradě. Zcela nečekaně jsme ale víkend uzavírali úklidem v přístřešku za domem. Začalo to nevinným sdělením, že se manžel dohodl se sousedem na odběr palivového dřeva, neboť instalace krbových kamen se přiblížila; stejně jako podzim.

Dřevo pod přístřeškem je převážně pozůstatkem působení bývalého majitele, z menší části pak stavebně destrukční činnosti party zedníků. Každopádně se jednalo o nesourodou hromadu trámů v různém stádiu prožrání, prken, fošen a OSB desek, invenčně proložených kovovými profily, kusy lamina a naštípanými polínky. Za přibližně čtyři hodiny jsme přesunuli asi pět kubíků dřeva. A některé kusy jsem držela v rukách i šestkrát. 

Pod přístřeškem je udusaná zem kopírující klenbu sklepa, plno prachu, listí z ořechu, pilin a také dva pařezy. Manžel i já jsme se povrchu i nestabilní hromádce materiálu pohybovali v nazouvacích botách a příležitostně okřikovali prcka, který nám (bohužel) chtěl pomáhat. Kupodivu neupadl na žádný trčící hřebík a zásah jsem utrpěla jenom já (trámem do kotníku) a zvědavá kočka (plechovým profilem). Kolem půl osmé večer jsme se proházeli ven.

Při pondělní ranní cestě Světluška překvapivě nastartovala napoprvé; ani mi nevadilo, že se všechny ručičky držely celou cestu nulové hodnoty. Naražený kotník trochu bolel při ovládání pedálů, o zbytku těla nemluvě. Přesto přesně vím, co budu tento týden na stavbě dělat. 

Autor: Jana Kozubíková | pondělí 19.8.2019 17:51 | karma článku: 12,85 | přečteno: 342x
  • Další články autora

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXVIII.

25.4.2024 v 5:00 | Karma: 14,45

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXVII.

22.4.2024 v 6:00 | Karma: 12,03

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXVI.

17.4.2024 v 6:00 | Karma: 13,10

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXV.

14.4.2024 v 6:33 | Karma: 13,23

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXIV.

10.4.2024 v 20:00 | Karma: 12,60