Baví mě odhadovat vnitřní motivaci jednotlivců k jejich činům. Pochopitelně jsem si vědoma jistého zkreslení souvisejícího se subjektivním posuzováním; některé pohnutky jsou však až příliš průhledné.
Jakkoli jsem zdrojem kritiky (ne)pořádku - stejně jako aktérem marných pokusů o nápravu - doma především já, v případě plánované návštěvy se aktivity ujímá můj drahý muž. Při páteční debatě o plánech na víkend zazníval (kromě navrácení dětí do rodinného hnízda) především pojem "úklid".
Sobotní dopoledne bylo obětováno transportu synka z rybářského ráje. Chtěla jsem cestou na dálnici pokročit s pletením bavlněných šatů, které jsem loni na podzim odložila, neboť jsem přestala prcka doprovázet na lekce plavání; na ruční práce nezbýval čas a promrhala jsem teplotně příznivé roční období. Neupletla jsem nic, tři hodiny zabralo trpělivé rozmotávání zašmodrchané příze a poslední zauzlované smyčky se mi podařilo oddělit až večer doma.
Puberťák vypadal v závěru týdenního pobytu na rybářském táboře unaveně a spokojeně. Okamžitě hlásil, co musíme naprosto nevyhnutelně doplnit do naší rybářské výbavy dokoupit. A zcela zásadně protestoval proti návrhům příští rok se již Katlováčku neúčastnit. Ani se mu nedivím, po třech ročnících je již "mazák". A hlavně letos měl štěstí na opravdu sympatickou skupinku dětí (včetně několika sličných rybářek).
Mladší děti jsme si po dvou dnech na Valašsku převzali od prarodičů na parkovišti v Brně. Babička se celkem marně snažila vymámit z manžela informaci o tom, které dny se v následujícím týdnu bude potomkům věnovat on a kdy je očekávána její aktivní pomoc. Prcek mě objímal a hlásil, že má maminku nejraději ze všech.
Po příjezdu domů se děti vrhly do svých pokojů. Syn s mezipřistáním v koupelně, za což jsem mu (po týdnu v přírodě) byla opravdu vděčná; ačkoli hrozilo znovuucpání odpadu. Již čistý a voňavý vybalil změť zapáchajícího navlhlého oblečení a po podlaze v pokoji rozložil rybářskou výbavu. Nekompromisně jsem zavelela, že si tam musí uklidit; až do večera však přerovnával pruty, navijáky, háčky a jiné drobnosti.
Manžel přistoupil k úklidu domova rázně. Srovnal předměty v průjezdech, odklidil nepotřebný materiál. Vytáhnul vysokotlaký čistič a umyl auto na dvoře i otisky kočičích tlapek z venkovní omítky. V interiéru se překvapivě uvolnilo zádveří a chodba, aniž tuším, co odtud milý manžel odstranil. Společnými silami jsme přebrali hračky, které asi před dvěma měsíci vyřadily a umístily ve třech taškách k botníku. Část jsme zachránili, část nominovali na předání potřebným, zbytek roztřídili do odpadu.
V ložnici se nám podařilo odstranit alespoň část volně ložených beden, kufrů, spacáků, dokumentů a prádla na zašití. Reprezentativní pokoj se z ní zatím nestal, ale až do probourání dveří do šatny v to ani nedoufám. Průběžně jsem aplikovala prádlo do pračky, nádobí do myčky, maso do trouby a těsto na plech. Občas jsem si k tomu nalila bílé víno, abych lépe snášela nejapné poznámky vlastních dětí a manželovy průběžné drobné invektivy.
Potomci se našeho úklidového šílenství účastnili sporadicky, vynesli alespoň tříděný odpad do příslušných popelnic. Syn v rámci úklidu svého pokoje v neděli vynesl koš, posbíral ponožky a zametl si - poněkud ležérně - podlahu. Zbavil se i matrace odložené půl roku v rohu pokoje, vyměnil ji ochotně v postýlce mladšímu bratříčkovi; jeho původní spací podklad přemístil k definitivnímu zničení do zahrady. Tuto výměnu jsem schválila po nedávné osobní zkušenosti s neplánovaným usnutím v dětské posteli; ačkoli stále nevím jistě, zda mně opravdu bolí záda (z péče o zahradu či z matrace) nebo ledviny.
Jediná opravdová víkendová práce směřující k dokončení rekonstrukce domu byla zaizolování podlahy pod budoucím sprchovým koutem - mezikrok zcela nezbytný před stavbou příčky. Nemohu říci, že bych se cítila nějak dobře, když jsme s plynovým hořákem s manželem operovali v prostoru s podlahovou plochou jednoho čtverečního metru. Nakonec jsme (překvapivě)nespálili žádnou trubku ani potrubí, ani si vzájemně neožehli vlasovou pokrývku hlavy. Největší rána přišla na závěr - dokud nevybereme obklady, nemůžeme prý zeď stavět, protože otvor pro skleněné dveře sprchového koutu musí být velmi přesný. Úkol pro příští týden je jasný!
Stará matrace umístěná v zahradě na dvou paletách se velmi osvědčila při nedělním grilování. Po intenzivní telefonické komunikaci milého chotě se k nám dostavili kamarádi v hojném počtu, přinášejíc lahve vína, naložené maso, upečené buchty a další proviant. Neobdivovali výsledky úklidového snažení (neb nevěděli, jak to v domě vypadalo předtím), ale převážně novou kuchyň a navezenou hlínu ve dvoře.
Akce se zřejmě vydařila, ubylo něco z našich zásob alkoholu, jen zbylo překvapivě hodně jídla. Především pánové se s přibývajícím večerem bavili čím dál lépe, dámy byly většinou nominovány do rolí řidiček, nebyly tedy ovlivněny konzumaci. (Probraly jsme kde co.)
Když jsem uléhala, manžel už hlasitě spal a ráno mě požádal, zda bych ho odvezla.
