Dovolená s pubertálními potomky představuje souvislý sled zoufalých činů vyprovokovaných snahou vyhovět jejich nesourodým potřebám - pochopitelně snahou zcela marnou.
V rámci rozdělení rolí v rodině se stal manžel samozvaným manažerem zábavy. Obvykle tuto i finančně zajišťuje, pročež neprotestuji a držím se svých trvalých úkolů v komplexní péči o domácnost a děti, jejichž všemožné potřeby financuji pravidelně naopak já.
Nízká intenzita zásahů do plánování mého drahého chotě se občas lehce vymstí. Kupříkladu když zasloužilý otec přehlédne, že kouzelná krušnohorská chaloupka nemá wifi a oplývá signálem sporé intenzity. (Toto drobné selhání nastalo bohužel u všech čtyř dospělých schvalujících zvolené místo pobytu.) Chvíli trvalo, než zděšení výrostci zanechali nelichotivých komentářů a vzali na milost karty a stolní hry; a posléze i místní badmintonovou výbavu.
Přitom dovolená nezačínala špatně - první den jsme přespávali v příjemném pražském kempu s bazénem. Nižší ročníky upřednostňovaly koupání, starší pak hodnotily letošní plavkovou módu a (především) její nositelky. Do programu byla zařazena krátká návštěva metropole, na které jsme se ale dětem zavděčili pouze návštěvou Muzea iluzí a koupí trdelníku. Pozorování figurek slavného orloje zaujalo jen nejmladšího potomka, dospělí se zaujetím sledovali spíše dosud poloprázdné známé ulice, mosty a náměstí.
Po přesunu do hor, které si pamatuji jen jako zasněženou pustinu s trčícími pahýly stromů, jsem upřímně žasla. Zalesněné kopce střídané zelenými loukami, místo kukuřice a řepky pasoucí se dobytek. V bujné přírodě jsme se trvale snažili trauma z off line pobytu nešťastným dětem kompenzovat; s výstupem na Klínovec jsme příliš neuspěli, stejně jako s návštěvou rašeliniště a naučné stezky u Božího daru, kde jsme k synkovu značnému zklamání neobjevili rosnatku. V místní restauraci byla alespoň nalezena wifi.
Krátký okamžik štěstí zažily starší ratolesti ještě při průzkumu opustěného cínového dolu. Údajně populární urbex mě naopak naprosto rozložil. Prcka jsem jediného uchránila před návštěvou vyšších pater torza budovy - počin odpovědné maminky ale bral jako zásadní újmu a důvod pro (cituji) zkažení jeho dne. Navzdory obavám se žádná část chátrající železobetonové konstrukce nezřítila a otec děti nečekaně udržel v bezpečné vzdálenosti od jejích okrajů. (Matka na pokraji nervového zhroucení zážitek do večera vydýchala.)
Ani návštěvou lázeňského letoviska jsme naše děti nenadchli; nejmladšímu členovi rodiny udělalo radost lázeňské pítko, které mohl sám vybrat k ochutnávání horkých karlovarských pramenů; (jeho cena zavdávala důvod k radosti především prodejci). Starší děti ocenily více tatínkův nápad poodběvat ve fastfoodu, jelikož oprávněně očekávaly funkční připojení k nezbytným sítím. Této zábavy jsem se ráda vzdala a absolvovala (doprovázena nejmladším synkem) s druhou polovinou krušnohorské výpravy výlet na rozhlednu. Do kopce nás vyvezla lanovka, po krátkém výstupu a nezbytné výškové fotodokumentaci jsme navštívili Motýlí dům. Akci jsme završili obědem v místní stylové restauraci - pročež si ani prcek výjimečně nestěžoval, kde že to "malní svůj čas".
Na zpáteční cestě nás zaujal (údajně) koupací písečný důl u obce Jimlíkov. Netuším, zda-li obyvatelé kovy doborovolně konzumují (jak při troše fantazie z názvu vyplývá); každopádně místo průzračné vody a písčitého dna nás uvítala nepřirozeně zelená hladina a silná vrstva jílovitého bláta. Dětem to příliš nevadilo, pročež musely do auta dojít bosy a zaschlou vrstvu z končetin oloupat. K omytí silně znečištěného dítěte jsem pohotově nabídla láhev s vodou - což by byla pomoc jistě účinná, kdybych nepřehlédla, že obsah PETky byl slazený.
Poslední den pobytu jsme se pokusili zaujmout omladinu výletem na Horní hrad, což je skorozřícenina posledních dvacet let intenzivně zachraňovaná novým majitelem. Architektonicky zajímavé dílo budou evidentně uvádět do původního stavu ještě příští generace, novogotický klenot však pubertální mládež nikterak neoslovil. Ani podsovanému arboretu - se sbírkou 40 druhů javorů - nedal na přírodu orientovaný synek šanci. Odpoledne jsme se pokoušeli vylepšit celkový dojem na koupališti; po dvou hodinách dotazů ("Kdy už půjdeme?") a krátké honičce - zakončené pádem a boulí na hlavě - jsme to vzdali.
Krušnohorskou dovolenou jsme zdárně zakončili a - za průběžných zvídavých otázek o zbývající délce trvání transportu - vyrazili k domovu s vidinou jediného pracovního dne před námi a bezprostředně následující další dovolené. Už tento fakt je nesporným důkazem, že není dobré všekeré rodinné plánování svěřovat jediné osobě, především je-li pohlaví mužského.
