kOmický blog CDXLV.

V naší nevelké obci bují čilý společenský život, bohoužel se často akce nevhodně kryjí s četnými soukromými plány.

Když drahý choť na jaře s předstihem plánoval podzimní výlet za vínem, jistě nepočítal s termínem omického Gulášfestu. Je totiž velmi pravděpodobné, že v té době nebyl vůbec znám.

Naše plánovaná absence se velmi hodila potomstvu, neb na stejný termín čerstvě plnoletý synek kreativně nasměroval oslavu s vrstevníky. Dcera se ráda přidala; plány jim hatil pouze nejmladší sourozenec, kterého se - neúspěšně - snažili vnutit babičkám.

Naše absence se smrskla na sobotní odpoledne až nedělní poledne. První víkendový den jsem proto cítila povinnost zasytit přítomné.

Pohled do ledničky inspirativní nebyl, překypovala proviantem na synkovu oslavu. Mrazák nabídl balení špekáčků, jejichž nejlepší využití jsem spatřovala v bramborovém guláši. Až uslzená nad hrncem jsem si uvědomila mírnou ironii termínového sladění s akcí v obci.

Syn před polednem v kuchyni mírně zavazel, neb vytvářel kynuté těsto na burgrové bulky. Konzistenci se mnou konzultoval, výsledek mi později poslal na messenger. Mohl být na svů první pekařský pokus právem pyšný.

Cestou na jih mi napsal bratranec, kterého jsem minimálně dva roky neviděla, že se večer zúčastní gulášfestu. O důvod více litovat kolize termínů.

Ve slunném odpoledni jsme již s přáteli na kolech zdolávali cestu Úvaly - Valtice, abychom v cíli ochutnali místní vína a též sušené červy (odvážnější jedinci i kobylky). Posíleni jsme se na ubytování dostavili právě včas, abychom stihli objednat večeři. Možnost absolvovat nabízenou degustaci v délce trvání 90 minut jsme prozřetelně nevyužili.

Jídlo bylo doplněno přípitkem k dodatečné oslavě kamarádových kulatých narozenin. Než na stole přistály objednané pokrmy, objednávali jsme další lahev. V družné zábavě jsme ani příliš nekontrolovali dění doma.

Bujarý večer na nás byl pochopitelně ráno znát. Abstinující kamarádka mi upřímně oznámila, že vypadám příšerně. Jakkoli snídaně vypadala lákavě - a drahý choť mi ochotně nalil do sklenky perlivé víno - zdržela jsem se konzumace a pečlivě se halila do zimní bundy.

Jako kulturní zážitek byla zvolena návštěva Muzea železné opony. Při procházení expozice jsme se cítili jako pamětníci - pravděpodobně by nikoho nepřekvapilo, kdybychom se zařadili mezi vystavované předměty. Nicméně celek působil poměrně depresivním dojmem.

Kolem poledne jsme již (zívajíce) kontrolovali následky večerní akce doma. Nicméně mimo množství zbytků nebyly události včerejšího dne na domě příliš patrné. Zaleželý guláš jsme dojídali ještě další dva dny.