Na neoprávněnou kritiku tempa rekonstrukčních prací reagoval choť defenzívně výkopem obranného příkopu.
Při ranním přetlačování v pěti nad dvěma umyvadly jsem skrze zubní pastu povzdechla, že by zprovoznění dalšího - v druhé koupelně - část problému eliminovalo. Minimálně od podzimu máme výhled z vany na pečlivě uložený kus sanity v bublinkové fólii (zakoupený před lety společně s baterií). Leč chybí skříňka nepravidlelného lichoběžníkového půdorysu, do které bychom jej aplikovali.
Otec rodiny - z poměrně nepochopitelných důvodů - momentálně před hygienou upřednostňuje estetiku. V rámci své truhlářské praxe vyrobil rám s horním obloukem na zrcadlo do ložnice, který byl obratem natřen, aby muž mohl zadat úkol sklenáři. Rám na týden zmizel a dosud se nevrátil.
Po intenzivním (a občas hlasitém) hledání kompromisů ohledně budoucího vzhledu zádveří jsme s chotěm dospěli k oboustranně přijatelné variantě. Cokoli bude lepší než tři různorodé skříně a jeden malý botník. Nicméně na provizorní věšák na ramínka (neustále přetížený množstvím kabátů a bund) jsem uvykla natolik, že mi jeho otevřený koncept bude chybět. Muž byl intenzivně proti.
Výsledný nákres jsme snad přizpůsobili všem zásuvkám, šikminám střechy a vypínačům. Následně byl předán stolaři k nacenění. "Přátelská cena" byla dosti vysoká, nicméně po zralé úvaze a realistickém zvážení vlastních možností padlo rozhodnutí prostředky obětovat. Následovalo manželovo prohlášení, že skříňku do koupelny udělá sám - leč termín nezmínil. Mám trochu obavy, neb na skříních v ložnici instalovaných na přelomu roku stále chybí několik úchytek.
O víkendu se pak vrhl zcela odlišným směrem - zaúkoloval nejstaršího synka a nastartoval bagr. Nebohé dítě se v předním průjezdu ohánělo krumpáčem a rýčem při odkrývání neprůchodné průchodky instalované ještě předchozím majitelem nemovitosti. Jeho dílo pak otec završil (výrazně rychleji) lžící stroje.
Obdobný postup zvolil později i v průjezdu zadním, přičemž zprvu vyhrožoval, že bude třeba prokopat celou délku dvoru. S vidinou elektrické energie dodávané až do přístavku v zahradě jsme výkop při odchodu i příchodu přeskakovali, příležitostně někdo zakopnul o silnou prodlužovačku již šestým rokem provizorně suplující aktuálně započaté dílo.
Cesty do zahrady se staly nebývale dobrodružné, neb na výkop v zadním průjezdu navazuje za vraty menší past na mamuta coby pozůstatek loni instalované nádrže na dešťovku, která zůstala zahrnuta pouze částečně. Od prvních zásahů na skalce tato drobnost odradit nemohla.
Již následující víkend vyšlo k všeobecné úlevě najevo, že na krajní variantu kopání nedojde. Protahování kabelu za pomoci provázku a několika asistentů se sice protáhlo na celé dopoledne, nicméně hned následující den byl alespoň přední výkop na znamení hotového díla zaházen.
Byla tak eliminována možnost, že v případě přívalového deště bude naši pevnost hájit i vodní příkop. První přechod přes čerstvě navršenou hlínu nás ubezpečil, že v případě srážek jsme v ohrožení stále. Reálně ve snaze zachovat čistotu obuvi zvažuji pořízení galoší ke zdolávání cesty z domu k vozidlu a zpět.
Adrenalinová cesta do zahrady zůstala zatím zachována, naopak s příslibem dalšího hloubení směrem k plánovanému rozvaděči. Důvod k rozvodu to ale zatím není.
