Nedávno jsem se mírně rouhala poznámkou, že bych si musela zlomit nohu, abych měla čas odpočívat. Pobytu doma docílit lze, odpočinku nikoli.
Stačí, pokud syn v neděli konverzačně sdělí, že má pozitivního spolužáka. Pondělní školní test šíření školními lavicemi potvrdil; což celou rodinu uvrhlo do karantény. Pozitivní manžel záhy přešel podpořit syna do vyšší kategorie izolace. Dlužno podotknout, že syn jevil příznaky minimální, zatímco choť zodpovědně kašlal. Ostatní rodinní příslušníci setrvali příznaků prostí a s výsledky negativními.
Úvodní covidové formality - sestávající z informování třídních učitelů a omluv nepřítomnosti, zařizování neschopenky, zajištění žádnek na testy a objednání na ně - zabraly přibližně půlden. Nejobtížnější bylo dovolat se praktickému lékaři, (z jehož hlasu bylo zřejmé, že nikdy netoužil pracovat v call centru). Překvapivě se instrukce získané od obou lékařů a (se čtyřednním zpožděním) od pracovníka hygieny poněkud lišily. Mladý muž z posledně jmenované instituce byl navzdory pátečnímu pozdnímu času hovoru do telefonu neuvěřitelně milý.
Jelikož organizace je základ, sepsala jsem krátký interní seznam domácích odkládaných činností, který se - průběžně doplňován mezi distribucí čajů, vitamínů a potravy o další položky - stal seznamem obsáhlým. Souběžně jsem stvořila seznam nákupní, jehož výsledná suma byla ohromující, jakkoli doprava byla zdarma.
Během prvního dne jsem umyla okna a smyla vrstvy prachu z četných pokojových rostlin trvale deponovaných na parapetech. Odpoledne bylo věnováno úklidu synkova pokoje, kde se (pro stálou absenci běžného nábytku) za volně uspořádanými krabicemi hromadí prach. Potomek mi fandil od počítače, zájem projevil pouze o pytel s plyšáky, kteří následující týden obývali gauč.
Antialergickým zátahem v pokojíčku jsem vyplýtvala jediný sluneční den, kdy bylo možné dokončit řez peckovin v zahradě. Následující pošmourné dny byly věnovány výrobě konopné masti, úklidu spižírny (s nečekaným nálezem mírně prošlé španělské šunky), úklidu předsíně s tříděním obuvi, výměně ložního prádla spojené s probráním šuplíků pod postelí, úparvě skříňky a - nad rámec seznamu - i úklidu dílny.
Původně jsem pouze hledala vrták, nicméně probojovat se k přísušnému regálu bylo přes soustruh, hokejové a cyklistické vybavení zhola nemožné. Krátkodobě jsem dílnu elektrifikovala a osvítila, sportovní výbavu přemístila do sklepa, roztřídila nářadí z ponku a vyházela dvacet půlpárů děravých pracovních rukavic (a dva pytle bordelu).
Pravidelné dlouhé ranní procházky se psem jsem využívala ke sledování zdravotního stavu, nicméně dechové potíže se nedostavily, ani když jsme se společně zdolávali omické kopce. Výlety na čerstvém vzduchu pomáhaly udržet nezbytnou odolnost, s přibývajícími dny především psychickou. Díky dětem jsem večerní konzumací zmrzliny a chipsů zapracovala i na obalování nervů tukem.
Po uplynutí sedmi dnů jsme zdárně prošli testy jako negativní. Dceři to bylo málo platné, neb měla celá třída nařízenu on-line výuku. Já se do pracovního procesu těšila, jakkoli bylo nutné každodenně zajstit přepravu nejmladšího potomka, dohnat odložené masáže a ještě po večerech zajistit rodině potravu na další den.
